Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)

1847 / No. 3

298 O zatměni slunce. zase jiná menší kaule též neprohlédná předstawující mésíe, ale tak, že co wětší kaule dráhu svvau jen jedenkráte pro­běhne, menší ona kaule vvíce než dwanáclkrát oběh swůj dokoná. Patrnof jest, že by tak každého městce jednán za­tmění slunce a wždy we 14 dnech potom zatmění měsíce nastati muselo, kdyby se totiž měsíc, cíli menší kaule w té samé ploše pohybovvala, na které se i země pohybuje, jako zde na ploše stolu; neb w prwním pádu přijda měsíc do jedné cáry mezi slunce a zemi, zachycuje swětlo slu­neční nedaje mu dopadnauti к zemi, vv druhém pádu wstaupí měsíc do stínu země, a.tím se zatmí. W skutečnosti jest wšak plocha dráhy měsíce nakloněná к ploše dráhy země o uhel obnášející as 5 stupňů, lak že měsíc w pohybowá­­ních swých okolo země brzy nad, brzy pod dráhu země a jen dwakráte do ní šatné se dostane. Musíme sobě tedy we swém wyobrazení swrchu menší katili myslili к ploše stolu nakloněnau, ale wždy tak, aby šla středním bodem л\ étší kauje. Pak jest patrno, že jen tenkráte zatmění buďsi slunce neb měsíce nastaupiti může, když se měsíc w po­­hybowání swém bud docela aneb alespoň welmi blízko w jednom z obau průřezních bodů dráhy swé s dráhau země, jenž se také uzly jmenují, nachází. Poznali jsme tedy dwě wýminky, pod kterými zatmění nastati může, totiž: měsíc musí mezi slunce a zemi wstau­­pit, jak se to stáwá při zatmění slunce, aneb země musí mezi sluncem a měsícem státi, jako při zatmění měsíce, a w obau pádech jest zapotřebí, aby měsíc blízko swého' uzlu stál. Prwní wýntinka může se také tak wyjádřit. Jen w nowém měsíci byli může zatmění slunce, a jen w úplňku zatmění měsíce. Wšak co zatím zatmění měsíce skutečně jeho jest za­tmění, an plný měsíc do stínu země wstupuje a tím z části aneb docela slunečního swětla pozbawen bývvá, není za­tmění slunce prawým jeho zatměním, poněwadž měsíc za­­staupiw slunce pozemčanům swětlo sluneční dílem aneb

Next