Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 1

Od 11. B'rej,nn do 11. fíerwna. 103 i Zdá se jakoby byli wůdcowé státního korábu spali, jak je bauře přepadla, a w prwním zmatku wyhazowali co jen možno, aby ji utišili.-Pak se zase zpamatowali, a jak naše deputace do Wídné přišla, doslala již střízliwau odpowěd, která mêla několik děr diplomatických, kterými wypadnauti mohl hodný kus swobody. Před tím práwě byli Madaři we Wídni, a odnesli welmi mnoho domů, snad tolik, že je to samy mrzet bude. Wšeho moc škodí._ Naše deputace zdá se na dar ani dohře se nepodíwala a s welkau sláwau jej do Prahy přinesla; jak jej ale tu prohlídli, scházelo tu něco tam něco, a bauře skoro se strhla. Zadala se zbraň, jitření rostlo a síla odporem se zmáhala^ wíce se žádalo, rázněji a urěilěji než poprwé, a již wiselo na bodáku ono powěstné: Podepsal. Nowá deputace šla do Wídnč. Na chowání se wlády bylo tenkráte widčti, jak se půda pod námi chwěla, kroky její byli welmi nejisté, vvystupowání slabé. Kdo rázněji wystaupil, dosáhl wíce; že Madaři ně­kolika ohniwými juráty a hrdými magnáty swé žádosti podporowali, dostali až tuze mnoho; ostatním se utrhowalo po kausku, Čechům ještě nejméně. Zrostla z toho pro Rakausko welká. nehoda, že wláda již tenkráte si newy­­iknula pewný politický směr, neutwořila státní ideu o nowé budowě, kterau wywésti zamýšlela. Ona howěla příliš a na škodu organické státní myšlénce wliwům ěasowým a směrům Rakausku škodliwým, užíwala samých paliatiwů a čekaja wždy jen až se politická idea, kterauž snad měla, pohodlněji prowésti dá. W takovvých dobách ale mnoho na tom záleží hned z poěátku se pewně postawiti. Mlčíme tu o Frankfurtské záležitosti a jen na ministerium maďar­ské (nikoliw uherské) poukážeme. Jest to wlastně poli­tický nesmysl maďarský, žádali ministerium zahraničných a wojenských záležitostí, kdežto mohli wěděti s jakým od­porem se potká u nemadarských národů, a kterak nemožné jest takowé postawení w saustátí Rakouském. Naopak měly wšecky země Rakauské stejně hýli postaweny к celé monarchii, a asi w tom poměru jak Čechy, to byly odpo­

Next