Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 2

142 0 nàrodowèdê. wšechnosti. Tak n. p. kdybychom we 'mluwnictwí nejprwé obádali řeč národu tolio aneb onoho samu o sobě po wě­­decku, nápotom w jejím spojení a wzájemnosti s řečmi národů jiných, zwlášf pokrevvných, a konečně co moment wědaucnosti vvůbec, totiž co článek přirozeně srostlý s ná­­rodowědau a skrze tuto s wědaucnosti wůbec, při čemž by se mělo pilně wypátrati, jak dalece tlačí řeč kořeny swé do půd cizích. Sem náleží i rozwržení wědaucnosti we wědy čisté, upotřebené a obecné (populární) a potom: w konkrétní, abstraktní a formální. I tak nazwaná ana­lytická, synthetická a genetická methoda u wyučowání je jakési naznačení oněch stupňů organických, ježto jsme . nyní w jejich powšecbnosti zkaumali, objewiwší-se totiž w paedagogice a sice u její synthetické evolucí, nebo i w paedagogickérn wywinowání střídá se naše trojice orga­nická, jelikož je tělocwik stupněm thetickým, didaktika čili wyučowání stupněm synthetickým a kázeň stupněm geneti­ckým. A tak bychom mohli ještě wíce těchto směrů udali. Uwedeme-li i tyto formální směry, pokud to totiž stačí, we národowědu, se objewí nám welesáhlé úrodné pole pro dělníky pracowité. Látky dosti, žehy se ní wyšper­­kowati dala celá fakulta. A wěru fakulta takowá nebyla by jedna z posledních na uniwersitě naší. Ona by se ho­dila zwlášf pro spisowatele a učitele škol wyšších. Za­jisté že pocítíme čím dále tím wíce potřebu ústawu uči­tele a spisowatele speciálně wzděláwajícího, nebo stawowé lilo stali se nynějším obratem politickým stawy znameni­tými w ústrojí národním. Jungmannůw slowník (obrowský to sklad weškeré če­ské onomatiky), Šafaříkowy Starožitnosti a Národopis a jeho několika jazykozpytných práci (w Musejníku) a ná­potom naše spisy historické, zwlášf ale archeologické jsau počálkowé wědy léto. Mnoho, přemnoho třeba ještě pod­nikali.

Next