Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 2
m Přehled dějin fysické astronomie. smrtelná svvá díla twořil, maje za předchůdce Clairauta a ďAletnberta, sám pak byl předchůdcem ještě wyššímu geniowi, Laplace'owi. Nyní wšak přicházíme к době, která w dějích astronomie fysické jest rozhodnau a nawždy památnau, jelikož je naznačena objcwcním genia, kterého nelze jinač nazvvat nežli „jedním z nejwětších hwězdářů wšech časů a Avšech zemí.“ Tisíceletí byla uplynula, co prwní človvěk svvůj zrak к nebi obrátil; prawá saustavva sluneční objewena, množstwí odkrytí fysických učiněno, ale meze sauslawy planetární zůstaly tytéž; wždy ještě bledý Hladolet wše uzawíral w okruh swé wzdálené dráhy („ultimus ille Saturnius orbis“); tu ale we skromném tichu wyrůstal genius, jehož wystaupení mělo obdiwením naplnili celý swět; on se objewil odkrytím noAvé oběžnice za Hladoletem. 13ho Března 1781, Wilém Herschel, pauhý milowník astronomie aa Balhu (w Anglicku) nalezl hwězdu 6té welikosti, lišící se od stálic patrným průměrem. Pozorowaw ji několik dní, seznal její pohybowání. ]) Bylaf držána z počátku za wzdálenau wlasalici, až konečně nalezeno, že to novvá oběžnice, dwakrát wzdálenější od Slunce nežli Hladolet. Jméno wynálezce brzy naplnilo sláwau swau celý swět wzdělaný. Wznešeným duchem swým stál wysoko nad wětším dílem sauAvěkých zpytatelů, kteří ho obdiAVOAvati, nikoli ale jeho obrowské kroky sledowali mohli. Přečasto jeho wýwody nenalézaly wiry u sauwěkých, kdežto je pozdější doby skwěle polwrdily. Jsme přeswědčeni, že každého, kdokoli hlaub do jeho prací wnikne, wznešenost a tichý mír léto krásné duše, které se we wšech stopách ukazují, neobmezenau úctau naplnili musí. — Narozen, 15. Listopadu 1738 Av Bornu blíž Hannowru, kde jeho otec dAvorským hudebníkem byl, od něho byl pečlÍAvě wychowán, 1) Zanímawé jest zde uwážení, že Herschel kdyby byl o 11 dní dříw Urana spatřil, nebyl by žádné pohybowání u něho nalezl, poněwadž 2. Března Uranus byl práwě w bodu obratném stvé zdántiwé dráhy (stationär).