Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 1
Historická щи'Лю а о sjezdu slotcunském. 47 zřízena, jak wětšinau hlásil wolí swé náčelníky, taktéž uslanowí o užíwání kominnndy rusinské neb půlské. Za wýznaky bude míti štíty obau národností wedlé sebe. 4. Celá země má společnau centrální wládu, která s auřady rusinskými po rusinsku, s polskými pak po polsku dopisowali bude. Sněm společný, složen z poslů wybraných podlé zásady, jaká ustanowena bude. Na sněrně se zabezpečuje wolnost užíwání jazyka rusinského neb polského. Nálezy i nařízení sněmowní a wládní wydáwány budau w obau jazycích. 5. Wyrownání wšech obřadůw čili wyznání w zemi co do práw, a tak i duchowenstwa jejich, jak co do hodnosti, tak i co do důchodůw. 6. Konstituce má co nejwýrazněji opatřili úplnau mezi Poláky a Rusíny rownost wšech upráwnění humanitních, politických i náboženských, jakáž wyplýwá ze swatosti a neporušitelnosti jedné každé z representowaných w Haliči národností. 7. Uznání potřeby i času rozdělení Haliče na dwa zwlášlní administrativní okruhy jest předmetem konstitučního sněmu. Slowáci a Rusmi uherští žalují na těžké útisky, které se jim dějí od Maďarů, a jinenowitě od nynějšího uherského ministerstwa, pauze a wýhradně maďarský smýšlejícího, žádajíce: 1. Aby Slowáci s uherskými Rusíny uznáni byli od Maďarů za národ, a w sněme rowná práwa měli s nimi. 2. Aby měli swé národní sjezdy (kongressy) se zwláštním uslawičným slowenským a rusinským wýborem, majícím práwo a powinnost bdíti nad národními práwy Slowáků a Rusinů, a ustanowení sjezdu národního wykonáwati. 3. Aby si mohli zřídili národní školy jak počáteční tak reální, měšťanské, ústawy dioeceaní a úslawy pro wychowání učitelů, dále úslawy literární wyšší, jakož gym nasia, lycea, akademie, ústaw polytechnický a jednu uni-