Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 1

Osiřelé dítě. 7í) Milenka cílí vv hrobě kroky milého a táže se: Kdo to šlape po mém hrobě A nedá mrtvvým pokoje. Litewská národní poesie má též píseň, w které žal pozůstalých mrlwému ruší poklid hrobowý- (Orig. we sbírce Rhesowě. Chamisso ji německy wzdčlal. Srow. též sb. Wuk I. 101.) Boccacio we swém Dekameronu wzdčlal též starau powěst o náwratu milého zawražděného к milence, která pláčem a hořem na příchod jeho čeká, nebof newčděla o jeho smrti. Konečně přišel bledý w cauehu setlelém a zwěstowal jí, že pro swau lásku к ní tajně od jejích bratří byl zawražděn. Sem náleží powěst : Newčsta Korintská, kterauž Giitho do klassické’ formy wlil 9) a známá Biirgerowa ballada o Lenoře. ,0) Welikanský a hrňzný obraz wzkříšení manžela žalem choti podáwá Edda. Helgi padl w boji a mohyla na mrt­­wolu jeho nasypána, duši jeho ale přijal Odin do Walhally. W ečer widí služka choti jeho Sigurny jej к mohyle je­doucího. Choť o tom zprawená za nim pospíchá a celau noc s ním w mohyle stráwí. — Do oboru té samé myšlénky náleží naše národní píseň o ditěli osiřelém. Poněwadž její obsah wůbec znám jest, * 10 • 9) Látku wzal i.e psaní Phlegona Trallesského fHistoriae mira­­biles.) Nowé wydání obstaral A. Westermann: Scriptores rermn ini­­rabitium graeci. W Brunswiku. Celé místo, z kterého (íothe swau balladu básnit, uvvádí z Phlegona Triedemann wc swé sbírce: Pa­­racnesen I p. 148. 10) Stará to látka. Percy wc swé sbírce angl. národních ballad má něco podobného. Ze žiwota Biirgerowa jest známo, že on wenku mezi lidem dwa werše slyšel : Фсг ÜKonb forint, S35ir ixtlb Ые íobteit reiten fcbnell. Celé písni se tuším nedopídil. Tuším že sám udáwá, že mu anglická ballada také na mysli tanula. Nemám práwě jeho ži­­wotopis pH ruce. Jest tam obšírně o Lenoře jednáno, nehoř na ní Bürger si mnoho zakládal. Erben we Wěnci podáwá příspěwky к li­teratuře této ballady.

Next