Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 1
Osiřelé dítě. 7í) Milenka cílí vv hrobě kroky milého a táže se: Kdo to šlape po mém hrobě A nedá mrtvvým pokoje. Litewská národní poesie má též píseň, w které žal pozůstalých mrlwému ruší poklid hrobowý- (Orig. we sbírce Rhesowě. Chamisso ji německy wzdčlal. Srow. též sb. Wuk I. 101.) Boccacio we swém Dekameronu wzdčlal též starau powěst o náwratu milého zawražděného к milence, která pláčem a hořem na příchod jeho čeká, nebof newčděla o jeho smrti. Konečně přišel bledý w cauehu setlelém a zwěstowal jí, že pro swau lásku к ní tajně od jejích bratří byl zawražděn. Sem náleží powěst : Newčsta Korintská, kterauž Giitho do klassické’ formy wlil 9) a známá Biirgerowa ballada o Lenoře. ,0) Welikanský a hrňzný obraz wzkříšení manžela žalem choti podáwá Edda. Helgi padl w boji a mohyla na mrtwolu jeho nasypána, duši jeho ale přijal Odin do Walhally. W ečer widí služka choti jeho Sigurny jej к mohyle jedoucího. Choť o tom zprawená za nim pospíchá a celau noc s ním w mohyle stráwí. — Do oboru té samé myšlénky náleží naše národní píseň o ditěli osiřelém. Poněwadž její obsah wůbec znám jest, * 10 • 9) Látku wzal i.e psaní Phlegona Trallesského fHistoriae mirabiles.) Nowé wydání obstaral A. Westermann: Scriptores rermn inirabitium graeci. W Brunswiku. Celé místo, z kterého (íothe swau balladu básnit, uvvádí z Phlegona Triedemann wc swé sbírce: Paracnesen I p. 148. 10) Stará to látka. Percy wc swé sbírce angl. národních ballad má něco podobného. Ze žiwota Biirgerowa jest známo, že on wenku mezi lidem dwa werše slyšel : Фсг ÜKonb forint, S35ir ixtlb Ые íobteit reiten fcbnell. Celé písni se tuším nedopídil. Tuším že sám udáwá, že mu anglická ballada také na mysli tanula. Nemám práwě jeho žiwotopis pH ruce. Jest tam obšírně o Lenoře jednáno, nehoř na ní Bürger si mnoho zakládal. Erben we Wěnci podáwá příspěwky к literatuře této ballady.