Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 1

90 Přehled zemězpytního badáni. к twoření sádry. Tato hmota byla z počátku bezpochyby jakožto siřičan wápničilý rozpuštěna a teprvva později se proměnila w siran wápničitý čili sádru, která welmi mnoho kyslíku potřebuje. Z toho wyswítá, proč se sádra jenom w nowějších útwarech nalézá saučasně s kamennau solí. O jiném upotřebení kyslíka uhličnatku jenom tolik podo­­tknauti třeba, že se weliká část. nalézá w kamenném uhlí a ústrojných tělech přírody, pak že mnoho nerozlaučené uhličnatky dosawáde we wzduchu se vvznáší. — Ze stanowiště lučebního nabude zemězpyt zcela ji­ného pohledu. Wytknul jsem zde jen zkrátka hlawní.wý­­sleflky zkaumání Jana Fuchsa, kteréž Dr. Ondřej Wagner, professor geologie w Mnichowě, w podrobnosti s welikým důvvtipem wyvvedl. Wýsledky tyto jsau sice skoro prawý opak oblíbených wýroků zemězpytních, které owšem wšech wědeckých důwodů prosty jsau. Místo wykladání půwodu hornin z lučebních a silozpytníeh zákonů, zalétá obyčejný zemězpyt do říše obraznosti, wíce jsa podoben nějaké pohádce nežli wědeckému badání. , Lučbau nelze owšem wšechny úkazy w horninách wy­­swětliti, wšak tolik předce jisto, že zemězpytné domněnky nikdy se zákony lučebními a přírodními wůbec spřičowati se nesmí. Znamenitý mineralog Mobs wystawil nám krásný příklad, že důsledné pronásledowání přírodního zákonu к prawdě wede. Neb tyto zákony jsau wěčně stalé a jen domněnky učenců proměnné. Mohs prozpytowal z mineralogického čili wlastně z hlaťopisného ohledu obOr zemězpytu a přišel к těm samým wýsledkům, jako Fuchs a Wagner. Kráčejíc od jednoduchého к složenému, od předmětu snadně pochopeného к zmotanějšímu, od známého к ne­známému a nepauštěje prawidla důslednosti z očí, nelze jinak nežli к prawdě dojiti. Této zásady držel se Mohs. Opustiw mineralogii: totiž přírodopisné zpytowání jedno­duchých nerostů přikrečuje přirozeným způsobem ke zpy-

Next