Svĕt Práce, červenec-prosinec 1971 (IV/27-52)

1971-07-07 / No. 27

LETNÍ SOUTĚŽ SVĚTA PRÁCE ZAČÍNÁ -Šedá volba mííí na východ«. LIDÉ POD HARAMOŠEM B ODBORÁŘKA KONTRA PLAYBOY B VELKÉ PROBLÉMY MALÉ ZEMÉ B TIP NA VÍKEND: ZNOJEMSKO v PRAZE 7-ČERVENCE1971 ÖVvw Z# ■ ČNÍK IV. (Vlil.) prace _ RO 1*50 KCs PRO LITERATURU DNEŠKA Z besedy Světa práce se spisovateli Náš časopis už uspořádal několik besed s předními odborníky nejrůznějších oborů. Ve dnech, kdy začínáme plnit Program aktivizace ROH do VIII. všeodborového sjez­du, pozvali jsme spisovatele, aby s námi pobesedovali. Ve shodě se směřováním listu jsme pro besedu zvolili 1 téma: Hovořilo se o literatuře dříve nevhodně označo­vané za výrobni, o literatuře s pracovni tematikou. REDAKCE: Víme, že právě tento námětový okruh byl přečasto terčem kritiky, nezřídka vydáván přímo za odstrašující příklad písemnictví. A při­tom šlo zřejmě o nedorozumění i ne­docenění vlastního poslání tohoto druhu literatury. Vždyť by snad mě­lo být samozřejmostí, že literatura při plnění jednoho ze svých základ­ních poslání — totiž přiblížit lidem život v jeho celistvosti — postihuje onu významnou součást člověkova ži­vota, kterou jeho práce bezesporu je. A to tím spíše, jde-li o literární tvor­bu socialistické společnosti. JIŘÍ MAREK: Říká se, že padesátá léta byla dobou schematismu. Nedělej­me si iluze: schematismus nezachvá­til jenom literaturu, ale i kritiku, celý názor na umění, celé jeho hodnocení. Nám se tehdy kladlo za čest, jestli po přečtení románu vzniklo či ne­vzniklo JZD1 Jako by četba Uptona Sinclaira mohla přivodit sociální re­voluci v Americel To jsou ovšem ne­smysly, důležité je něco jiného, a to se stalo: zaměřit literaturu k určitým pomíjeným sociálním vrstvám. Psal jsem o hornících, a tedy o dělnické třídě, ne pouze o hornické práci. Sa­mozřejmě můj pohled byl třídní, však jsem vycházel z marxistické filosofie, protože ji považuji za správnou. (Pokračovnání na str. 11) JAN KOLES V AKCI SNÍMEK JAN DRHLlK Konec stojatých vod Tak tú zase máme dobu dovolené. Každý jl bude nesporně trávit po svém; někdo aktivně, jiný sladkým nicneděláním. Odborové hnutí však na dovolenou jít nemůže, natož se oddávat sladké zahálce. Je toho příliš mnoho, co má dělat, co po delší dobu zanedbávalo, na co se nemohlo soustředit. Nemálo poctivých odborářů stav věcí kritizo­valo. Proto s povděkem a nadějí při­jímají Program aktivizace odborů, který vychází ze závěrů XIV. sjezdu KSČ. Program dává jednotnou a sro­zumitelnou orientaci všem odborářům a organizacím. Název a obsah programu mluví jas­nou řečí, oč jde — byl nejvyšší čas, aby ho odbory dostaly do rukou. Tak důležitý společenský organismus, ja­kým jsou odbory, nemůže úspěšně žít a pracovat bez cílevědomé orien­tace. A proč to neřícl otevřeně: v ně­kterých závodech nebylo už delší dobu odborovou organizaci a její čin­nost znát. Jako by odešla na trvalý odpočinek. Nekonaly se členské schů­ze a výrobní porady, úsekový důvěr­ník jen vybíral členské příspěvky, ně­co se konalo často jaksi jen ze setr­vačnosti. Není málo organizací, kde dosud fungují jen přípravné výbory atd. Ledacos bralo chuť a elán mno­ha poctivým funkcionářům 1 řado­vým členům ROH. Stojaté vody bylo tedy namístě rozvířit. Snad někteří lidé přijmou Program aktivizace odborů stejně jako které­koli jiné usnesení, jiní ho označí za nesmírně náročný nebo ho budou kri­tizovat — protože nic jiného neumějí. Af tak ěi onak, Program aktivizace odborů je odpovědí na nejpalčivější otázku odborového hnutí u nás: do­stat do životadárného pohybu nejma­sovější organizaci dělnické třídy, pře­konat jakýsi druh odborové oblomov­­štjny, napomoci konsolidaci odboro­vého hnutí, jednotně se soustředit na nejpalčivější otázky. Mnohým z nás je nepochopitelné, jak někdo může žít z ruky do úst, od výplaty k výplatě, bez konkrét­ního předsevzetí. Pokládáme to prá­vem za nerozumné. Nejinak tomu je 1 s odborovým hnutím. Nemůže žít a pracovat od jedné plenární schůze ke druhé, řešit jen to, co — obrazně řečeno — den dá. Program aktivi­zace odborů nedostatek odstraňuje. Ukazuje, na jakém základě chtějí od­bory svou činnost aktivizovat (reali­zací závěrů XIV. sjezdu KSČ); kde se má hnutí především aktivizovat (v závodech); jak hnutí aktivizovat (naplňováním zásady Čelem k ma­sám). Výsledky realizace Programu akti­vizace odborů nepřijdou samy; Pro­gram je jen předpokladem k toímu aby odbory zase hrály důležitou úlo­hu při rozvoji socialistické společ­nosti. Sotva by se dalo o nějaké ak­­tivizaci hnutí mluvit, kdyby jejím vý­razem měl být jen počet konaných schůzí, porad; odeslaných zpráv apod. Zbytečně ztraceným časem by bylo, kdyby nižší orgány čekaly na to, co jim uloží jejich nadřízené orgány. Aktivizační program vyžaduje dos­tat činnost odborových orgánů a všech členů odborové organizace na společnou kolej. A to se může podařit jen tehdy, když záměry Programu bu­deme realizovat v souladu s konkrét­ními podmínkami a problémy v kaž­dé základní organizaci, v každém od­borovém orgánu. Nic nového, jen osvědčená zkušenost, kterou je třeba respektovat. S. STEPANOV Americká tragédie Soudní výrok znemožnil jen na krátký čas americkému tisku, aby pokračoval ve zveřejňování doku­mentů svědčících o tom, jak vedou­cí osobnosti USA vyšvindlovaly a vy­­chytračily ohavnou válku ve Vietna­mu. Její morální důsledky dnes otřá­sají samou podstatou americké spo­lečnosti. Napadá nás, co by se asi stalo, kdyby americký tisk začal uve­řejňovat vybrané kapitoly z dokumen­táce norimberského a tokijského pro­cesu proti válečným zločincům. Už v letech 1947—1952 americký státní departement s příkladnou dů­kladností uveřejnil všechny doku­menty: Norimberk asi 52 000, Tokio asi 48 000 stránek, tedy 100 000 strá­nek dokumentů o soudech nad vá­lečnými zločinci. Kdyby si dal někdo práci, našel by v nich pozoruhodně aktuální výroky. Například už samo znění Charty no­rimberského soudu, v níž se za zlo­činy, spadající do kompetence tribu­nálu, označují i zločiny proti míru a lidskosti, za něž nesou osobní a trest­ní odpovědnost „jejich organizátoři, podněcovatelé i viníci“, a to podle zásad kolektivní odpovědnosti. Každý americký právník by potvrdil, že zá­sady odpovídají anglo-americké práv­ní teorii o zločinu tzv. spiknutí, kon­­spirace. Tato teorie byla uplatňována v padesátých letech ve Spojených státech zejména proti členům Komu­nistické strany USA. Ale i jinak by se v dokumentaci našlo mnohé poučení pro dnešek. Na­příklad výroky hlavního amerického žalobce Roberta H. Jacksona, jako: „Tento zákon se dnes vztahuje na německé útočníky, musí však odsou­dit, má-li být lidstvu k užitku, útoč­níky jakékoli jiné národnosti, včetně těch, které tu dnes zasedají jako soudci.“ Nebo: „Čím má kdo větší moc, tím musí mít větší osobní a v případě potřeby i trestní odpovědnost.“ V norimberských dokumentech by se našlo i prohlášení amerického ža­lobce Dodda o tom, že výrok soudu bude výstrahou všem národům. „Lid­stvo bude vědět, že žádjiý zločin ne­zůstane bez trestu jen proto, že byl (PokraCovům na 4. straně) Muži na dálnici Podle stoletého kalendáře mělo ten den svítit sluníčko. Podle mno­hem krátkodobějších předpovědí měl být slavnostně zahájen provoz na prvním úseku naší nové komunikace, lidově přezvané na mini-dálnlci. Ve skutečnosti bylo všechno docela ji­nak. Od časného rána lilo. Po dálnici tekly proudy vody. Bláto z okolních upravených svahů se neustále sesou­valo a mařilo práci promoklých děl­níků, kteří se lopatami snažili znovu a znovu udržet původní vzhled okolí. Několik osobních aut projíždělo úse­kem a rozmazávalo svými koly nave­zené bláto i čerstvou barvu silniční­ho značení. Provoz sice ještě úředně nezačal, ale první šoféři už předvá­děli, jak si oni představují kázeň v dopravě. Netušili, že o kus dál na ně čeká hlídka VB. Telefonní přístroje umístěné podél vozovky byly většinou obaleny ještě igelitem a jak se na nich leskly kap­ky deště, působily dojmem novodo­bých čarodějnic. Jen muž se zelenou multikárou se nenechal vyrušit z kli­du a stejnoměrně rozhazoval travní semena do budoucího zeleného pásu uprostřed obou jízdních pruhů. V budově cestmistrovštví dálnice panovalo vzrušení, jaké je typické pro všechny premiéry. Čtyři novouč­­ké volhy před vchodem naznačova­ly, že polovina budovy patří dálnič­nímu oddílu VB. Montéři urychleně sháněli ještě nějaké součástky k za­pojení dvou dispečerských stolů, je­jichž panel přesně vyjádří všechno, co se děje na dálnici, nějací muži na chodbě svolávali ostatní k oslavě dokončení silniční přípojky. Náčelník dálničního oddílu VB ne­byl k nalezení. Využil služebního vol­na, aby se podíval za rodinou do Ko­lína. Starší dcerka včera přinesla vy­svědčení, dnes mají í s tou mladší, která půjde po prázdninách do první třídy, odjet na tábor a tak se jel za nimi podívat. Operační důstojník VB major Vlas­timil Škvor se díval na ten ruch tro­chu unaveně. Syny už má dospělé, tak si s vysvědčením hlavu lámat nemusí. Ale chystal se, že po návratu /Pokračováni na 5. straně) ODBORY B AKTUALITY B ZAJÍMAVOSTI ■ ODBORY P oslední číslo časopisu Industrial Management poznamenává, že strůjcem nedávné měnové krize, která otřásla burzami západní Evropy, byli Američané a že šlo o záměrný tah, který jim umožnil účinně devalvovat dolar. Časopis, jehož čtenáři se rekru­tují hlavně ze špiček hospodářských manažerů průmyslu, dále upozorňuje, že krize vedla pouze k devalvaci do­laru proti velmi silným měnám. E lektronická výpočetní střediska, úspěšně používaná v maďarském průmyslu, nyni zasáhnou 1 do ze­mědělství. Na Keszethelské zemědělské universitě bylo zřízeno výpočetní stře­disko, které poskytne vedle výzkumné práce také významnou pomoc vedou­cím zemědělských družstev. Agronomo­vé se nyni učí matematické logice, aby uměli programovat počítači stroje. V anglickém městě Leicesteru ozná­mí! jeden cirkus v tisku, že se mu ztratilo pět hlavních předsta­vitelů a za jejich nalezeni vypsal od­měnu pěti liber šterlinků. Veřejnost prý artisty snadno pozná, protože jde a bleší provazolezce. F otografie tajného materiálu ame­rického Federálního vyšetřovacího úřadu FBI, které byly odcizeny neznámými pachateli z úřadovny FBI v Medii, byly v červnu vystaveny na pouličním trhu ve Filadelfii pod ná­zvem „Poznejte svůj FBI“. Zvlášf zají­mavé fotokopie se prodávaly v dražbě. tmu* „vis co Mfi Štve? ze ty prachy BUDOU BEZCENNÉ, AZ SE ODSUD DO­STANEME.“ UE News

Next