Svĕt Práce, leden-červen 1973 (VI/1-26)

1973-01-04 / No. 1

Kronika žhavého léta STRANA 10 Po stopě zlého činu ČESKÁ TERMÁLNÍ LINIE ■ CO VYPRÁVĚL AMERICKÝ KRAJAN ■ STRANA 20 ÚSVIT NAD BANGLADÉŠEM Kaleidoskop loku 1972 STRANA : ■ TIP NA VÍKEND: ČEŘÍNEK V PRAZE DNE svěť i Drárp CENA VÝTISKU 4. LEDNA 1973 ROČNÍK VI. (X.) DO TŘETÍHO ROKU PÁTÉ PĚTILETKY Na rozloučenou s druhým rokem táto pětiletky a na přivítanou s rokem dalším uspořádala redakce malou anketu mezi pracujícími. Položili jsme jim dvě otázky: ~ Co bylo pro vás nejdůležitější v uplynulém roc"'" Co očekáváte od jeho nástupce? ANNA KUČEROVÁ, dělnice ve výrobě tužkových baterii, n. p., Batéria Slaný: a) Minulý rok. ml přinesl dva veliké zážitky. Byla Isem vyhodnocena Jako nejlepšl pracovnice výrobně hospodářské jednotky Tesla. Generální ředitel Karel Vancl ml, spolu s ostatními vyznamenanými z celé republiky, předal ocenění a já jsem se rozplakala. Se mou se radoval 1 manžel a dva dospělí synové, ale nejvíc to potěšilo mou dvaaosmdesátíletou maminku. Jenom stále říkala: „Škoda, že se toho nedožil táta.“ Inu, mámy Jsou všechny stejné. Druhá táková chvíle byla, když jsem dostala pamětní medaili k 50. výročí KSČ. b) V lednu odcházím do důchodu, a tak Je mi trochu smutno, 1 když mě čeká doma dost práce. Ale když mne bude podnik potřebovat, ráda se sem na brigádu vrátím, hlavně ted, když začínáme mít lepší pracovní výsledky. FRANTIŠEK MACHULKA, tavič, nynt vrchní mistr, Železárny Bílá Cerkev, Hrádek u Rokycan: a) V uplynulém roce Jsme zorganizovali v Slemens-martlnské ocelárně zajímavou akci. Jako odpověd na „Dva tisíce slov“ těch, kteří chtěli v roce 1968 republiku rozvracet, Isme vyhlásili „Dva tisíce korun úspor na každého pracovníka,“ k posílení naší ekonomiky. Usj>ořil! Isme v průměru na každého mnohem víc, asi šest tisíc. A to ml udělalo největší radost. b) Díváme se dopředu, víme že za dva roky nám odejde mnoho lidi do důchodu a bude málo pracovních sil. Vloni isme proto zorganizovali kolektiv mladých tavičů, který má dobré pracovní výsledky. V v lednu chceme začít s celou směnou mladých lidí. Naše ocelárna je z roku 1913, ledacos je zastaralé, v roce 1973 nás čeká velká rekonstrukce. Chceme proto zajistit. aby I při ní byl plynulý provoz a aby nám, stejně jako střídání generací, nenarušila plnění plánu. BOHUMILA HEJDOVÁ, dělnice a vedoucí BSF v n. p. Rakona. Rakovník: a) Ted po zavedení nových provozoven se mnoho zlepšilo. Dostali Jsme nové šatny, moc hezké. Celý uplynulý rok už isme nemusely, my v balírně, chodit pracovat v sobotu lako dřív. Nanejvýš dobrovolně, to třeba když v září vázlo plnění plánu, odpracovala Jsem šest směn navíc a ostatní ženy také. Však z našeho provozu také vyšel podnět splnit plán roku do 22. prosince. Bylo tak možné připravit strojní zařízení dobře na další rok a my sl mohly vybrat dovolenou na úklid 1 pečení. b) Čeká nás ted další přestavba a rozšíření kapacity provozu. To znamená, že budeme muset v prvních sedmi měsících roku pořádně přidat a nelitovat vypětí, abychom zásobili obchod na dobu, kdy se bude muset provoz dočasně omezit. Ale zato nová výstavba zvýší kapacitu o sto procent. Naše pracovnice nebudou už muset vůbec dělat v nepřetržitém pro vozu a ostatním ženám usnadníme kvalitními pracími a čisticími pro středky dřinu s prádlem, úklidem a vůbec udržováním čistoty. FRANTIŠEK MUSIL, smaltař, n. p. Fa vorit, závod Rokycany: a) Největší radost máme vždycky z úspěchů jezdců na našich kolech. Zvyšule to 1 zálem o naše výrobky, hlavně v zahraničí. Vloni nebylo snadné, splnit plán, hlavně proto, že někdy chyběly suroviny. Ale drtívá většina lidí má svůj závod ráda, chtějí, aby byl úspěšný. A to bylo snad v uplynulém roce to nejhezčí, vidět zase stoupající aktivitu lidí, pracovní nadšení a zvýšený zájem. Lidé vidí IPokraCooánl na 3. straně/ Člověk a země, snad kosmické drama, v něm práškem s vteřinami jsi živými. Nic bytost nebyla by tu sama. člověk je tvůrcem jen mezi druhými. 3. K. NEUMANN Tato reportáž se týká VŠECH. Svářečů, řidičů, izolatérů, přípravářů, mistrů, ředitelů, techniků, projektantů, technologů, kuchařek, uklízeček a strážných. Všech, kteří stavěli a stavějí tranzitní plynovod. HRDINOVÉ NEZMIZELI Kdybych tec! napsal, že mám rád tranzitní plynovod, bude mi to asi málokdo věřit. Ostatně sám bych při čtení něčeho takového projevil neskrývaně pochyby. Vždyť co může být na nějaké rouře? Rozhodně však nemohu než potvrdit svůj vztah k té veliké stavbě. A trochu s údivem nad tímto zjištěním se vrátit k lidem, kteří pro mne představuji tranzit. Abych vzpomenul na zaplavené výkopy a tuny oceli, na zmrzlé ruce a nedopité sklenice, na kilometry, hodiny a noci, které nezměnily životní filosofii chlapské nátury. Báječné chlapy najdete všude, ale Já jsem je poznal právě na tranzitu U Jak to tehdy ředitel Beránek říkal? Bylo to v květnu v jedenasedmdesátém, šli Jsme do prudkého kopce průsekem v borovém lese, kolem voněla Jižní Morava a Já jsem trochu lapal po dechu. „Jo, tahle stavba to není žádný komunál. Kde jsou ty doby, co Jsem poslal pár kopáčů a jednoho dva svářeče, aby natáhli lajtunk k novému sídlišti, nebo kus přes pole. Tranzit, to už není žádná hra na potrubařlnu, ale »pajplajnindastry« lako vystřižená z odborného časopisu.“ Neměl Jsem ani ponětí, co je to „pipe-line-industry“, ale když mi ukázal nádraží plné hrozivých černých trubek a ten kopec, kudy plynovod povede, a bažinu dole i asfaltku, pod kterou poběží nahoru na další krpál, tak Jsem začal mít Jakési povědomí, že to bude asi něco mimořádného. A ředitel montérů v Rosicích vyprávěl dál, Jak ty trubky musí být rozvezeny vždycky kus dopředu, aby svářeči měli před sebou dílo, za ně že Je třeba pustit izolatéry, aby měli někoho v zádech. Protože celá stavba je taková velká hra na babu. Vyhrává ten, kdo dohoní partu před sebou, položí nástroje, zapálí si cigaretu a řekne otráveně: „Tak mrskejte sebou, ať máme co dělat.“ Jak Jsem na tu Moravu rád Jezdil. Jaká to byla bezvadná parta. A z ničeho nic — konec. Přes noc se změnily předpisy o kvalitě a zkouškách svarů. Rentgeny ukázaly každou bublinku a prasklinu. Hotový úsek potrubí se musel vykopat ze země a opravit. Lidé se přestali zdravit, ředitel spal dva měsíce na pohovce ve své kanceláři, pár dělníků i techniků praštilo čepicí a šlo od toho. Zavolali si na pomoc elitního svářeče, učitele ze svářečské školy. Nastavili soboty a neděle. Dali prémie na kvalitu. Pomaloučku se začala karta obracet, ale veselé ranní vtipkování v umývárně i společné večery byly pryč. Duch kamarádství jako by zmizel a zůstaly Jen pracovní skupiny svázané povinnosti. Dopadlo to dobře a Rosičtí už mají těžké týdny za sebou Pracovalo se jim mnohem hůř než na úsecích, kde šil od úspěchu k úspěchu. Možná, že Jim nikdo neřekl nahlas, jak velký kus práce udělali. Neocenil, co Je ta stálo. Tak vypadá hrdinství? Nevím, ale byl to buldočí úkol, kdy se nedalo dělat nic Jiného než držet a nepovolit. Dokázali to bez potlesku. ■ ■ ■ Chtěl Jsem se podívat na samý začátek té předlouhé trubky, v domnění, že snad uvidím hlavu ocelového hada, nebo alespoň nějakou tabuli s nápisem „Start“ či tak něco. Po travnaté pláni za Ruskou šel se mnou v říjnovém větru inženýr Josef Skalský z Košic, Plzeňák, který uměl bouřit Slovensky jako česky. Samozřejmě tam nebylo nic k vidění. Jen kus dál od hotového potrubí dvě trubky spojené „slavnostním“ svarem od zahájení stavby. „Co se dá dělat, oficiality musí být,“ řekl tehdy šéf východoslovenské I Pokračováni na 3. straně) SNÍMEK OLDŘICH SKACHA Motto: „Rok 1973 je pro Revoluční odborové hnutí významný tím, že svým komplexním a aktivním přístupem k realizaci ekonomické a sociální politiky KSČ, svým výraznějším podílem na Ideologické výchově pracujících v duchu vědeckého socialismu důstojně oslaví historické výročí tohoto roku — 25. výročí O nora." (Z Plánu aktivity ROH v roce 1973)