Svĕt Práce, leden-červen 1974 (VII/1-26)

1974-01-04 / No. 1

KOLEKTIV NAŠEHO TÝDENÍKU obdržel v posledních dnech minulého roku cenu, kterou vládni populační komise uděluje publicistům za výsledky ve výchově k rodičovství v roce 1973. Diplom převzal z rukou místopředsedy federální vlády dr. M. Lúčana šéfredaktor Světa práce. Snímek Jiří Novák Dárek hlavnímu městu Možná, že si čtenáři Světa práce ještě vzpomenou na reportáž o výrobně značek n. p. Silnice, KNV Praha. Vyprávěla o malém kolektivu vedeném s. Václavem Žabou, který vynalezl novou odrazovou hmotu na dopravní značky. Zlepšená viditelnost značek z triflexu zachránila už mnoho motoristů před dopravní nehodou. V těchto dnech jsme se setkali s kolektivem z výrobny značek znovu. Přišli se k nám do redakce podělit o radost z nezvyklé zakázky — vyrábějí z triflexu zcela nové dopravní značky pro pražské metro. První z nich už zhotovili ve zkrácené lhůtě. To prý z radostí, že jejich nová hmota šetří valuty republice a bude přispívat k spolehlivé a bezpečné jízdě i na tak důležité a ojedinělé dopravní tepně. (Grs) Symbol, ale i vlastní cesta Málokdo si asi uvědomil, když v posledním předvánočním týdnu startovala ze sovětského kosmodromu kosmická loď Sojuz-13 se dvěma kosmonauty na palubě, že kosmonautika docela tiše oslavuje zase jedno prvenství: poprvé v její bohaté historii létali nkolo Země sovětští i američtí kosmonauti současně. Tak se stal Sojuz 13 mimoděk symbolem připravo váného společného letu kosmonau tů obou velmocí, plánovaného na polovinu roku 1975. Nejde však pouze o symbol, jde o mnoho více. Po předcházejícím Sojuzu 12, jehož let měl pouze ověřit nově nastoupenou cestu, se na oběžnou dráhu tentokrát dostala kosmická pozorovatelna; úkolem posádky nebyla pouze další prověrka technického zařízení, nýbrž rada pozorování Země i astronomických objektu. Příslušné aparatury se netýkají jen světla viditelného, ale i ostatních, neviditelných složek jeho spektra. Jestliže pozorujete zemský povrch opticky i infračerveně, dozvíte se mnoho věcí, jež zajímají národohospodáře — třebas množství nevyužité pôdy, ale i kolik jí bylo oseto různými druhy obilí. A jestliže se díváte na oblohu v ultrafialovém Světle, můžete spatřit to, co zde na Zemi přímým způsobem ještě nikdo nespatřil, protože většina ultrafialového světla zemským ovzduším neprocházíA tak posádka Sojuzu 13 viděla, a hlavně fotografovala mnohé, co donedávna bylo Obyčejným pozemšťanům zcela nepřístupné; pomáhala odkrývat další bohatství své země a začala připravovat svým vědcům nové vědecké materiály. A to je ona druhá stránka nastoupeného letu, kousek vlastní cesty, kterou jde sovětská kosmonautika kupředu. Avšak i ona první, symbolická stránka obsahuje docela reálnou skutečnost: každým dalším letem lodí Sojuz se zkouší něco z připravovaného společného letu so* větských a amerických kosmonautů. Základní cesty „obou“ kosmonautik (ale dá se to tak vůbec říci?) se sbližují, i když v jednotlivostech snad ještě zachovávají svůj specifický charakter. (of) Chytrému napověz.. Zkušenost říká, že vymyslet technickou novinku neznamená Ještě zaručený úspěch. K němu je zapotřebí ještě celý nápad uskutečnit, dát výkresům a výpočtům podobu hmatatelného výrobku. A právě v tom tkví — Jak potvrdí mnozí zlepšovatelé a vynálezci — nejedna svízel a těžkost, odčerpávající zbytečně tvůrčí energii talentovaného technika. Ne vždy najde pochopení a pomoc výrobce, který by byl ochoten hledat a najít skulinku ve svém výrobním programu, aby se nový nápad mohl praktický vyzkoušet a prorazit si cestu do světa. Ze by se některý podnik sám, z vlastní iniciativy zajímal o nápady kdesi a kýmsi vyslovené, to už rozhodně není každodenní případ, spíše naopak. Přece však existuje, a proto stojí za zaznamenání. Ve 45. čísle Světa práce jsme uveřejnili reportáž o tom, jak v kutnohorské tabákové továrně Instalovali několik íonlzátorů vzdušných molekul. Jde o důmyslný přístroj, který prokazatelně zlepšuje ovzduší na pracovišti a tím blahodárně působí na lidský organismus, činnost nervového systému a horních cest dýchacích. Současně jsme připojili kritickou poznámku, že pro „přístroj dobré nálady“ se dosud nenašel výrobce. Před několika dny jsme dostali do redakce dopis lng. Josefa Paullka, CSc., ze závodní pobočky Cs. vědeckotechnické společností v TOS Čelákovice, který, mj. píše: „Prosíme vás o zaslání adresy vynálezce — rádi bychom věděli, zda by se uvedené zařízení dalo použít v některých našich provozech a případně podle dodané dokumentace 1 u nás vyrobit.“ Žádosti Jsme vyhověli a adresu autora zařízení — ing. Jiřího Čabrady z pražského Výzkumného ústavu technických a ekonomických služeb — sdělili. Nevíme samozřejmě, zda dojde ke konkrétní dohodě. Pravděpodobně jl také nelze uskutečnit ze dne na den. Ale už jen prostý fakt, že se po uveřejnění reportáže našel vážný zájemce o tak prospěšné zařízení, svědčí o pružném a iniciativním přístupu k věci. (haj) Nedoceněný pomocník Každý zkušenější pracovník ví, že lidi na stavbách nepodnítíme k většímu výkonu frázemi a někdy ani slibem vyššího výdělku. Často to spíše dokáže vtipná bleskovka, karikatura nebo okrázek s několika výstižnými slovy. Bleskovka, závodní časopis a nástěnné noviny jsou nedocenění pomocníci, a přesto, šetři li se na stavbách začíná se obyčejně právě u nich. Co to je účinná propagace, vím ze zkušeností na výstavbě NHKG v Kunčicích na stavbě elektrárny v Hodoníně. Kdyby se tam nevěnovalo tolik pozornosti propagaci, sotva by se tam dosahovaly tak vynikající výsledky. Tehdy tam byly podmínky, o nichž už dnes nemáme ani ponětí; lidé přišli z celé republiky, mnozí bez kvalifikace, zkušeností a někteří i nespolehliví, chyběla dokumentace a větší mechanizace, pracovali jsme v rozbahněném terénu a v Kunčicích v prostoru, kde bylo třeba nejdřív zbourat celá sídliště. .. Tam, kde něco „hořelo“ a kde bylo třeba povzbudit lidi, soustředili jsme nápor propagace. Byl tam štáb výtvarníků a písmomalířů a každá stavební správa měla svého propagačního pracovníka a také svůj příležitostný časopis ve formě dvoustránkového letáku. Každý hospodářský pracovník považoval názornou agitaci a propagaci za svého pomocníka. I když to stálo dost peněz, nikdo ani žertem neřekl, že byly vyhozeny. Úkoly" našeho stavebnictví jsou stále větší. A proto by se nemělo zapomínat ani na dobře a účinně dělanou propagaci. (jn) Na řadě mládež Okresní knihovna v Písku je už tradičně proslulá dobrou prací s mládežC V městě s téměř třiadvaceti tisící obyvateli má zapsáno 1349 čtenářů ve věku mezi patnácti a osmnácti lety, tedy jednu třetinu celkového počtu svých čtenářů. Počet úctyhodný. Nejlíp prokazuje onu „tradičně dobrou práci s mládeží“ z úvodu. V čem spočívá? V klubovně a studovně knihovny se scházejí kroužky SSM, funguje tu Klub mladých autorů a reeltátorů, cestu sem dobře znají členové Hifi klubu při Svazarmu, členové Interklubu při střední lesnické technické škole a dal ší a další. V místnostech knihovny (mimochodem ve velice krásném prostředí zrestaurovaného renesančního domu v centru města) se pořádají besedy k různým kulturně politickým příležitostem, ve spolupráci s OV SSM tu pracuje kroužek přátel literatury. (Má ve zvláštním regále shromážděnou literaturu doporučenou k získání čtenářského odznaku.) Knihovna pořádá exkurze pro studenty z Internátů, organizuje speciální besedy pro učně z Jitexu. Vedle půjčovny tady však existuje ještě další středisko setkávání mladých, a tím je hudební oddělení knihovny. Původně zaměřené pouze na práci s hudebninami v poslední době rozšířilo činnost na přehrávky desek a magnetofonových pásků. K dispozici Jsou 1 příslušné , notové materiály, a samozřejmě kvalitní stereoaparatura. Oddělení už zahájilo i půjčování, hlavně gramofonových desek s jazykovými kursy a literárními díly. V tomto oddělení aktivně pracují studentky ze střední zdravotnické školy, které se iniciativně ujaly příkladné akce: při praktikování v nemocnici přehrávají pacientům materiály z fondů hudebního oddělení knihovny. Je toho leště dost, co se v knihovně děje a dít bude, patří sem i zřízení samostatného oddělení pro dospívající mjádež; jsou jistě i mnohé potíže. Důležité však je, že se tu naprosto neformálně uvádějí do praxe úkoly červencového plenárního zasedání OV KSČ o práci s mládeží, že se tu učinil velký krok na cestě k topiu, kvůli čemu se v Praze minulý týden sešel seminář, který problém práce právě s touto mládeží označil za nejaktuálnější a pro knihovny za nejnaléhovější. Písečtí dokazují, že to jde. A desítky knihoven, kde se dobře pracuje s dětmi do patnácti let, také. (sp) Kultura prodeje Mnozí naši lidé to znají z cest po světě: Na zvláštním prodejním stojanu jsou dámské punčochy a punčoškové kalhotky roztříděny podle ceny. Ve zvolené cenové skupině zákazník najde sloupec s požadovaným barevným odstínem, který posoudí podle vzorku na drátěné atrapě nohy. Ve zvoleném sloupci jede zdola nahoru, například k osmatřicítce Vybere správnou délku, balíček podá prodavačce a zaplatí. Odpadá tedy dohadování s kupujícím, jestli chce dražší nebo levnější výrobek, se vzorkem nebo bez vzorku, v tmavším odstínu nebo světlejším, jaké číslo, jakou délku. Odpadá i všelijaké přehrabování a hledání po zásuvkách. Pomocí stojanu, který dokáže vyrobit každý zručný truhlář, dosahuje obchodní organizace vysoké produktivity práce — vlastní prodej trvá pár desítek vteřin — a zákazník si může v klidu vybírat. Před očima má celý sortiment, může porovnávat a podle chuti váhat, aniž koho zdržuje. To je namátkově vybraný příklad, který ukazuje, že rychlejší zvyšování kultury prodeje, na něž položilo důraz listopadové plénum ÜV KSČ, bychom neměli v duchu spojovat jen s novými stavbami či rekonstrukcemi, ale také s novými nápady, pomůckami a organizačními opatřeními. (vs) KAM DO UČENÍ? Přehledný seriál, který má informovat žáky 8. a 9. tříd ZDŠ a jejich rodiče o volných učňovských poměrech ve všech resortech, začíná už ve třetím čísle Světa práce. Svěží vzduch 1974 Snad ještě nikdy od konce druhé světové války se tak dobře nepsala tradiční úvaha o tom, co dal minulý rok a co bude hýbat světem v roce příštím. Datum 1973 je vepsáno pod mnoha důležitými mezinárodními dokumenty, které mají jednu společnou vlastnost: snahu skoncovat s takzvanou rovnováhou strachu a započít nové období světového vývoje 8 daleko příjemnějšími tendencemi mírového soužití, které jsou úspěchem socialistických zemí. V dnešním světě se dlouho připravují a urovnávají cesty pro pokrok ve vzájemných vztazích jednotlivých států i celých společenství. Moderní dějiny přestaly být šňůrkou jednotlivých jevů a staly se dlouhodobým procesem. Proto také konference o evropské bezpečnosti a spolupráci, významné setká if vedoucích státníků Sovětského svazu a Spojených států i moskevský kongres mírových sil mohly překročit polovinu cesty ed prvních úvah i konkrétních kroků až k žádoucím výsledkům celé široké iniciativy. V tomto smyslu byl minulý rok startem aa vytrvaleckou trať skutečného porozumění mezi národy. Svěží vítr roku 1973 bude ovlivňovat politické počasí roku 1974 a pronikne i do dalších let. Zastavme se ■ jednotlivých příkladů. Evropská konference se přenesla z Helsink do Ženevy. Předtím, než se bude moci v poslední fázi vrátit opět do Helsink, zbývá vyřešit dosud íejširší paletu problémů, na kterou si kdy evropské státy chtěly vyměnit názory. Iniciativa Sovětského svazu podnítila ke stejným úvahám další kontinent — Asii. A tak ani zde nezůstane rok 1974 ve stíiu svého úspěšného předchůdce. Také cesta L. I. Brežněva do Spojených států teprve pootevřela dveře vzájemně výhodným stykům. Státníci se setkali — nyní jsou na řadě průmyslníci, vědci, obchod líci, umělci. Ale i ti mají jen roli předvoje. Podíváme-li se jen například na vzájemnou koupi průmyslových celků, dá se jich v ekonomice využít až tehdy, stanou-li na půdě kupujícího státu dělníci a montéři, aby celé dílo uvedli do provozu. Oč je to sympatičtější než okřídlené úsloví o noze pěšáka. I moskevský ko ígres mírových sil byl jen prvním krokem ke sjednocení všech odpůrců války bez rozdílu přesvědčení a politické orientace. Krok bezesporu impozantní, který nabude největší váhy v okamžiku, kdy se dá celá mírová fronta do pohybu a připomene se jako síla, kterou nelze zanedbávat. Pro odboráře celého světa má stej' íý význam i VIII. světový sjezd odborů v bulharské Varně. Nikdy nebylo otevřenějšího kongresu. Vedla k tomu dnešní situace dělnického hnuti, které si jasně uvědomilo, kde jsou přátelé a skutečné zájmy a kde jsou nepřátelé a liché zájmy. Rok 1973 však má na svém ko ítě i stránky, jimiž se nebude chlubit. Stránky novin zaplňovalo zpravodajství o dvou válkách. Otevřené střetnutí se v obou případech podařilo změnit na méně horké. Válka ve Vietnamu podle práva skončila, ale právě ko tec roku přinesl porušování Pařížských dohod ze strany Saigonu v takové míře, že je nutné mluvit o „bitvách velkého rozsahu“. Také Střední východ není klidným územím. I pro něj je typické, že provokace na linii zastave íí palby jsou pochybnou iniciativou agresora — Izraele. Ovšem pád kultu o jeho „nepřemožitelnosti“ znamená konkrétní naději arabských států na mírové soužití při respektování jejich spravedlivých požadavků. Ženevská schůzka znamenala i pro tuto citlivou část světa příslib míru. I zde je řešení na roce, který si právě odbývá své prvni dny. Pro postavení Československa v Evropě byl rok 1973 významný i tím, že Německá spolková republika musela při podpisu smlouvy uznat nulitu mnichovského diktátu. Ošili socialistických států umožnilo, že sousední státy budou roku 1974 žít po dlouhé době normálním způsobem života. Diplomatické styky již byly navázány. Svět ještě není zcela zdráv, ale každému nemocnému prospěje svěží vzduch proudící do světlé místnosti otevřenými okny. Svět si je otevřel. JlRI KOTTAS jistě je snem každého našeho sportovce stát se nejlepšim sportovcem ČSSR, a to se mi splnilo. Reprezentace je věc náročná, vždyť každý z nás si uvědomuje, že je sledován 14 milióny lidí, je jejich reprezentantem. A právě to si musíme uvědomit nejen při svých výkonech, ale i při svém vystupování. eA0i|3AA0|a aoeaiija iioapp aoBJ vět ráče ddech ekreace ěl o výchova Ing. JAN KODES po vyhlášení nejlepšim sportovcem ČSSR 1973 Stříbro s nejasným odleskem Od skončení moskevského turnaje o Cenu Izvestijí sice uběhl delší čas, než jaký zbývá do znovuzahájení naší ligy, přesto však nelze mlčky přejít účast a výsledek našeho týmu. To proto, že si v této sezóně zaslouží zvýšenou pozornost, ale snad i víc shovívavosti a trpělivosti než v předešlých letech. S oběma novými trenéry Karlem Gutem a dr. Jánem Starším přišlo do mužstva i několik nových hráčů, z nichž zejména jihlavský M. Dvořák, pardubický Veith a litvínovský Ruml se dobře zabydleli. Naopak, chyběli dva zranění Kladeňáci, Pospíšil a E. Novák,, přestože Nqvák do Moskvy odcestoval, ale zranění mu nedovolilo víc než jen přihlížet. Je nasnadě, že to značně zkomplikovalo realizaci představ a záměrů obou trenérů, o to víc, že i oni se vlastně teprve „sehrávají“, a tím je jejich pozice těžší než před nimi dvojice Pitner—Kostka, která se za sedm let spolupráce znala tak říkajíc naslepo. Naši hokejisté skončili v Moskvě druzí, a po pravdě řečeno to ani jinak nemohlo dopadnout. Sovětská sborná byla totiž nepřekonatelná a ostatní soupeři v nedbalkách. Oběma severským týmům vystačily síly a herní schopnosti jen na jeden zápas, takže nezasáhly do boje o prvenství, o němž se rozhodovalo mezi SSSR a ČSSR, ale ne dlouho. Už začátkem druhé třetiny bylo všechno úplně jasné. Naši nebyli s to najít zbraň proti vynikající sovětské hře, najmě Petrovovy pětky, která na rozhodnutí stačila sama. Máme považovat za zklamání čtyřbodový odstup od vítěze turnaje tedy diferencí, která při jednokolovém systému za účasti pěti mužstev je příliš veliká? Nebo v ní vidět vyjádření současného poměru sil a předzvěst výsledků MS v Helsinkách? Nic z toho. Sezóna je teprve v polovině, naše mužstvo se ještě utváří. Jeho kladem je usilovná snaha všech hráčů poctivě nasadit do každého zápasu všechny síly. Nejmarkantněji je to vidět u Václava Nedomanského, který snad ještě nikdy tak nebojoval, jako teď na „stará kolena“. Bojovnost nechyběla mužstvu ani v prohraném zápase se Švédy a vytratila se až v závěru zápasu se Sovětským svazem, kdy byla přehlušena depresí z drtivé porážky, shodou okolností přesně stejné, jakou naše mužstvo utrpělo na mistrovství světa 1966 v Lublani. Dá se počítat s tím, že dvě pětky, Kochtova a Nedomanského, mohou zůstat beze změny. Práci však dá sestavení třetí pětky pro kterou jsou k dispozici dva střední útočníci, Hlinka a Farda, oba použitelní i na křídlech. Trenéři budou potřebovat čas a klid spoléhejme, že tento otazník odstraní. A co říci k poslednímu místu Švédů, s nimiž jsme v Moskvě prohráli? Jen tolik, že není senzací, nýbrž jen ovocem ležérnosti, typické pro Tre kronor v prosincovém období. V dubnu budou Švédové zcela jistě úplně jiní. IJÍk) OPPPH — čitt: OsvědCent) Prostředek Proti Prostořekosti Hokejistů. Začne liga, zbytečné mluveni se bude trestat... Nakreslil Václav Johanus Sir Rous si hraje s ohněm Dosud není vyřešen skandální případ diskvalifikace mulstva SSSR a jeho vyloučení z kvalifikace o postup na fotbalové mistrovství světa, protože odmítlo nastoupit k odvetě s Chile v koncentračním táboře v Santiagu, a už je poctivá část sportovního světa pobouřena novým „kouskem“ FIFA a jejího šéfa sira Stanleye Rouse. Za jeho asistence se totiž odehrálo na stadiónu I ■ v Aténách tragikomické divadlo, jehož závěrečnou scénou mělo být vyřazeni fugoslůvců a tím triumfální postup Španělů. Řekové v tom nehráli jinou roli, než že měli fugoslávce bud porazit, nebo s nimi remizovat, v nejhorším prohrát jen o jeden gól, což by bylo ještě Španělům stačilo. Pan Rous osobně delegoval k zápasu západoněmeckého rozhodčího Kurta Ťschenschera, stce schopného, ale, jak se znovu ukázalo, také schopného všeho. Bylo až otřesné, jak potvrzují očití svědkové, přihlížet „omylům" na úkor fugoslůvců, křiklavému vyloučení jejich hráče Bajeviče už po půlhodině hry a všemu ostatnímu, co nemá se sportem nic společného. Španělé nebyli malicherní, slíbili Řekům, vybojují-li jim postup, 1000 dolarů na ruku a dovolenou na Malorce pro každého z nich. jakou odměnu měl dostat pan Tschenscher, není známo, ale jisté ani on neměl přijít zkrátka, protože jen pro modré oči sira Rouse by se byl asi tolik nesnažil. Ostatně, řecká fotbalová asociace prohlásila, že je rozhořčena způsobem, jakým její reprezentanti hráli a dodala, že „nebojovali za Řecko, nýbrž ve španělských službách . “ (ln) Přes půl stovky vrcholů Sportovní svět se blíží k polovině vzdálenosti mezi dvěma olympiádami, mnichovskou 1972 a montrealskou 1976. Půlky cesty mezi oběma zimními — v Sapporu ’72 a v Innsbrucku '76 — dokonce dosáhne už v příštích dnech. Zaěal rok 1974, v němž bude opravdu co sledovat. Bude bohatý na světové a evropské šampionáty, jichž je v termínové listině téměř šedesát. Tři z mistrovství se uskuteční v Československu. První už za tři týdny v Jasné, juniorské mistrovství Evropy v alpských lyžařských disciplínách. Přesně půl roku poté, ve dnech 24. až 27. července uvítá Hradec Králové nejlepší letecké modeláře, kteří zde vybojují mistrovství světa, a táž soutěž raketových modelů bude mít v září světové mistrovství v Dubnicí n. V. V dějišti mexické olympiády 1968 se uskuteční v září mistrovství světa v odbíjené mužů a žen a v říjnu na vodním kanálu Xochlmllco, v klimaticky náročných vysokohorských podmínkách, světové mistrovství kanoistů. Mezi těmi, kdož nemají na dýchací obtíže v této poloze právě příjemné vzpomínky, je 1 náš kanoista Jiří Čtvrtečka, jenž se těsně po projeti cílem v lodi zhroutil. Za moře pojedou bojovat o světové tituly Ještě vzpěračl do filipínské Manily a košíkáři do Portorika, silniční a dráhoví cyklisté budou mít v srpnu namířeno do kanadského Montrealu, a to bude jediná vrcholná soutěž v tomto roce, která vyzkouší připravenost pořadatelů příštích OH. Naše naděje budou upřeny k hokejovému MS v Helsinkách (5.—20. dubna); k oběma evropským mistrovstvím v lehké atletice, halovému 9.—10. března v Goteborgu a letnímu 1. až 8. září v Římě, na stadiónu, kde se před 14 lety konaly XVII. olympijské hry; bez vyhlídek nezůstanou stolní tenisté na mistrovství Evropy 6.—13. dubna v Novém Sadě, zápasníci na MS 12.—13. října v Katovicích, ani házenkáři na MS v NDR. Úspěšná umístění očekáváme i od střelců, veslařů a krasobruslařů, i když asi nebudou pronikavá. Největší událostí roku ovšem zůstává světový šampionát v kopané pohříchu bez naší účasti... ' (K)