Svĕt Práce, leden-červen 1978 (XI/1-26)
1978-01-04 / No. 1
Rytíř naděje Pod tímto Jménem ho zná lid vlastni země 1 celé Latinské Ameriky. Na toto Jméno napsali básnickou zdravici Pablo Neruda a Jorge Amado životopisný román. Patři generálnímu tajemníkovi ústředního výboru Brazilské komunistické strany Lulsl Carlosu Prestesovl. V těchto dnech (3. ledna) nám Je připomněly osmdesáté narozeniny tohoto velkého bojovníka za práva brazilského lidu, jemuž zasvětil svůj dlouhý a dramatický život. Řádky životopisu prozrazuji, Jak byl plný boje: v letech 1924—1927 Prestes stoji v íele povstaleckého praporu, který v brazilském vnitrozemí, na cestě dlouhé 26 tisíc kilometrů, zapaluje oheň hněvu proti Bernadesově diktatuře. Po porážce povstání odchází tento lidový generál do emigrace, pobývá v Bolivii, Argentině a Uruguayl, poté v Sovětském svazu. V roce 1934 se Ilegálně vrací do vlasti, kde organizuje protifašistické a prottlmperialistlcké povstání, avšak vojska diktatury, tentokrát Vargasovy, nabývají vrchu a Prestes )a odsouzen ke 46 letům vězeni. Mezitím však skončila světová válka a Mas brazilské veřejnosti mu otevírá cestu ke svobodě. Krátké období lefgálnl politické práce — Luis Carlos se dostává do čela strany Jako Její generální tajemník — se střídá s léty ilegality. Tam odchází Prestes naposledy v roce 1964, přičemž vojenský brazilský soud ho v nepřítomnosti odsoudil ke 14 letům vězeni. „Rytíř naděje“ navštíví mezitím několik socialistických zemí. Nalézáme ho opět u přátel v Moskvě, kde se mu před pěti lety dostalo za jeho vynikající revoluční činnost vysokého vyznamenáni — Rádu Říjnové revoluce, a také v Praze, mezi delegáty XV. sjezdu KSČ. Daleko od své vlasti bojuje za lepši zítřek brazilského lidu. tkni) Národní galerie 1978 Tvrdlvá se, že papír unese všechno, Nevím, jak je to pravda Jindy, ale ty žluté, cyklostylované listy, které redakce dostala z Národní galerie, nesou úctyhodný náklad. Obsahuji totiž výhledový plán výstav NG Praha na rok 197B. Do jeho čela patří sice až podzimní, ale přece Jen Událost: reinstalovaná stálá expozice francouzského a evropského uměni 19. a 20. století ve Šternberském paláci. K 30. výročí Února a současně k 25. výročí založeni regionálních galerii se připravuje výstava Českého malířství 20. století ze sbírek českých galerii. Jízdárnu Pražského hradu čekají v roce 1978 dvě velké výstavy — Mikoláš Aleš a Josef Čapek. Vybrané práce Adolfa Kašpara uvidíme v paláci Kinských, ve Valdštejnské jízdárně zas výbor z dila Jiřího Trnky. Vzpomínkový ráz mají připravované výstavy Odkaz Jana Zrzavého Národní galerii a Josef Sudek a výtvarné umění. U příležitosti světové filatelistické výstavy se milovnici drobného uměni vyprav! do Belvedéru na výstavu Umění a poštovní známka, zatímco ctitelé starých řeckých a římských mistrů ve Valdštejnské jízdárně zhlédnou Antické uměni z československých sbírek. Po návratu z Vidně naše veřejnost spatří ve šternberském paláci také soubor děl rakouských barokních malíři! ze sbírek NG, A výstavy ze zahraničí? Uměni Thrákft — z pokladů bulharských muzei si dá ujit asi málokterý ctitel výtvarného kumštu stejně jako Francouzské středověké uměnf. Památky neolitu ze srbského územf, Evropská a maďarská kresba ze sbírek Muzea krásných uměni v Budapešti, sochy 1 kresby a grafika Fritze Cremera z NDR, o dalších výstavách se dosud jedná. Žádné maličkosti tedy, samé poklady. A vešly se [spolu s několika dalšími, menšimi výstavami) na pouhé dva listy — a teď na pouhých několik řádek. Tak se tedy těšmel (ps) Noa márnivá, Jak lest — a příběh skončeného dne. Strom omrzlými větvemi sotva dýchá. Světlo studené tíká ne, Ještě ne. • i A: dočkej — zjara budeš zase kvést. Snímek BOHUSLAV HARTMAN Text JOSEF SCHNABEL Zlepšovák č. 1 Výrobci bot Jsou zřejmě toho názoru, ž.e má-li muž nohu větší než č. 44 a žena 39, patří do temnice, kde na eleganci bot nezáleží. Jak Jinak by se mohlo stále stejně opakovat to smutné prázdno v policích samoobsluh, které nejlépe usvědčuji výrobce z nepravdy, tvrdl-li, že bot velkých velikosti se vyrábí řada vzorů „v pestré škále barev“. Aby věc nezůstávala v rovině nerespektované kritiky, potřebuje poněkud rozsáhlejší objektivní zázemí než dosud. Při sčítání lidu zjišťujeme, jak jsou vybaveny byty, a tak víme, kolík je u nás v domácnostech ledniček, televizorů atd. Kolik bytů má a nemá koupelnu apod. Počítače to všechno statistikům snadno předloží. Postupně se budou zpracovávat další údaje. Proč by sčltacl arch nemohl mít okénko pro velikost nohy? Věk každého sčítaného 1 Informace, zda je rodu mužského čl ženského, už tam stejně jsou. Takže by výrobci bot 1 výbory lidové kontroly (aby se výrobci nemohli vymlouvat) měli po ruce data, jak to v celém státě ve všech věkových kategoriích s velikosti nohou vypadá, a odpadly by zbytečné polemiky. Lidé, kteří chodí na větších nohou, by neztráceli spousty času sháněním bot. (lčř Zbytečné mrzutostí Taky se vám už stalo, že jste Sekali na peníze, které mály přijít, a ony nepřiSly? Třeba to byla jenom stovka půjčená kamarádovi. Spolehli jste se, že dodrží slovo a vrátí ji tak, jak slíbil; už jste měli spočítáno, na co peněz použijete — a ono nic. Pokud je to jenom nějaká menží částka, dá se to vydržet. Horší je, když nastanou komplikace s jediným příjmem, na nějž je člověk odkázán — s důchodem. Kolik mrzutosti, rozčilování a zlosti vyvolá takové opožděná vyřízení žádosti o důchod nebo změny v jeho výši či výplatě, to si dovede představit jen ten, kdo to zažil už na vlastní kůži. A přece výčitky a lamentace padají často na hlavu nepravého viníka. Žádost o starobní důchod sepisuje zaměstnavatel. Závodní výbor ROH — obvykle funkcionář komise národního pojištění — má ověřit údaje a okresní národní výbor zkontroluje jejich správnost. Pokud tyto tři složky splní svoje povinnosti, je žádost o důchod vyřízena v zákonné lhůtě a do měsíce od jejího podání podepíše novopečený důchodce listonoši poprvé převzetí důchodu. Pracovníci (Jřadu důchodového zabezpečení vám však potvrdí, jak často jsou podpisy na těchto žádostech formální: ohybějí doklady o počtu odpracovaných let a tzv. náhradních dobách, nesouhlasí údaje o výdělku v posledních letech, bez nichž nelze důchod vypočítat. To všechno má za následek, že se řízení o důchod protáhne. Trvá pak dva měsíce a někdy i déle, než jsou všechny skutečnosti řádně doloženy. Ořad důchodového zabezpečení nenechá samozřejmě občana na holičkách, poskytne mu zatím alespoň zálohu v předpokládané výši důchodu. Ale nejistota a průtahy lidem na spokojenosti nepřidají. A pak — každé takové další šetření znamená 42 administrativních úkonů navíc. Kromě časové ztráty příslušných pracovníků je to vyjádřeno v korunách zvýšení správních nákladů zhruba o 180 korun — a to není v této částce obsažena amortizace složité výpočetní techniky, která dnes pronikla už i do oblasti důchodového řízení. Na tyhle zbytečné mrzutosti by tedy měli myslet členové závodních výborů ROH, než připojí svůj podpis na žádost o důchod. (vm) Nad horkou, vonnou kávu v světě není a cukr Bridž je sladký jako políbení... Nemylte se, prosím, nejde o reklamu, zato o novoroční předsevzetí. Zní vám to podivně? Inu, to byste se museli v tom nejvy- PlatěJSím předvánočním mumraji ocitnout se mnou v samoobsluze Včely na začátku ďáblického sídliště a tam tuhle veršovánku spatřit. Fixem na zadní straně Jakéhosi kartónového víka v regálu se zmíněným cukrem. A kolem uspěchané, uštvané lidi. přemýšlející, vybírající, nadávající, tlačící se. Lidi, kterým se najednou ve tváři objevil úsměv. Zaznamenala jsem i paní, která přešla, teprve o několik kroků dál se nevěřícně zastavila, zadumala a vrátila. Ano, všimla si dobře, i když málem to minula. Cukr si nevzala, kdo tam ty řádky psal a dal, z tohoto faktu třeba nebude mít radost, ale spíš bude. Protože i já ho podezřívám z toho, ie tak neučinil kvůli cukru, ale právě kvůli těm úsměvům. Kvůli lidem, kteří vycházeli maličko Jiní, než přišit. Asi čtyřicetiletý muž ml dokonce ve dveřích dal přednost, což se ml nepřihodilo, už ani nepamatu- Ju. Jistě, mému nákupu tím neubylo kilogramů a ruku bych dál potřebovala Ještě Jednu navíc, ale zas těch kilogramů Jako by ubylo a ruka tolik nechyběla. S úsměvem na tváři je leccos snadnější a dřina jaksi přestává být dřinou. A Jsme právě u předsevzetí, docela nejkrásnějšlho předsevzetí do nového roku, Jaké znám. Pokusit se o ten úsměv na tváři co nejčastěji Jchápu totiž, že vždycky tam skutečně být nemůže), i když se to zdá tak těžké, aspoň každý, kdo kolem vánoc byl aspoň v jednom obchodě, to dosvědčí, af už tam kupoval nebo prodával. A přece to šlo, přece to Jde, vykouzlit úsměv. Koneckonců, záleží to Jenom na nás — máme *takříkajíc za jedny peníze, Jestli se mračíme nebo usmíváme. Tak nezapomeňte, až vám bude ouvej: Nad horkou, vonnou kávu v světě není a cukr Bridž je sladký jako políbení. (MP) Bubeník už nestačí Není to tak dávno, kdy po vesnicích chodíval bubeník a s tímto nástrojem v ruce upozorňoval občany na důležité události, příkazy i oznámeni. Bubeníka před léty většinou vystřídal místní rozhlas, který umožňuj« pružnější a pohotovější Informace. Jenže ani ten už dneska nestačí. Pro úspěšné řízeni velkých Jednotných zemědělských závodů Jsou nutné krátkovlnné vysílačky, které zrychli činnost lidi 1 pohotově umožni přesun strojů podle okamžité situace, zajisti včasné nutné opravy. Když však dělali poslanci Federálního shromážděni průzkum nt vybraných okresech ve všech krajích republiky, shodil se, že tyto vysílačky, bez nichž se těžko řidl zemědělská velkovýroba, chybějí. V Tesle Pardubice se pak ukázalo, že tyto vysílačky Jsou sice vyvinuty, ale Jejich výroba nebyla včas zajištěna, takže ještě asi dva roky bude třeba Improvizovat, než zemědělci dostanou nejmodernějšl techniku. Jenže pracující velkovýroby se právem ptají: „Bude tato technika pak Ještě opravdu nejnovějšl a nejprogreslvnějšl, nezastará zatím?“ (grs) 4. LEDNA 1908 + VILÉM HES, český operní pěvec, basista, který na scéně Národního divadla nazpíval řadu roli českého 1 světového repertoáru: Kecal v Prodané nevěstě, Mefisto ve Faustovi, Sarastro v Kouzelné flétně a další. (»3. 7. 1860.) 8. LEDNA 1838 * MAX BRUOH, němeoký hudební skladatel a dirigent, stoupenec berlínské skupiny novoromantlsmu. Věnoval se hlavně drobným útvarům hudby nástrojové a vokální tvorbě. Jeho nejsilnějšlm dílem Je houslový koncert g moll a několik drobných skladeb pro violoncello, klavír a některé z písni. ( + 2. 10. 1920.) 8. LEDNA 1913 * EDWARD GIEREK, polský stranický a státní činitel, tajemník ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany. V roce 1931 vstoupil ve Francii (kam se po smrti otcově s matkou přestěhoval) do řad Francouzské komunistické stra ny a podílel se na třídních bojích francouzského proletariátu. Za tuto svou pokrokovou činnost byl vězněn a vypovězen z Francie. Za okupace se účastnil Vů/wtí ’tAjdíle boje proti nacismu. Od roku 1946, kdy se definitivně vrátil do vlasti, pracuje ve státních a stranických funkcích. Je nositelem Rádu praporu práce 1. stupně, sovětského Leninova řádu a mnoha dalších polských a zahraničních vyznamenání. 7. LEDNA 1878 t NIKOLAJ ALEXEJEVIC NÉKRASOV, veliký básník ruské revoluční demokracie. Po celý život byl mluvčím ruské chudiny a ve svých dílech se tematicky zabýval sociálními kontrasty. Spolu s kritikem V. G. Bělinským vydával časopis Sovremennlk, založený A. S. Pušklnem. Byla zde publikována díla I. S. Turgeněva, I. A. Gončarova, L. N. Tolstého. Za svého působeni v Sovremennlku vyrostl v největšího básníka své doby. Jeho revoluční básně recitovaly a zpívaly nejšlršl vrstvy národa. Hl. dílo: Život a příhody Tlchona Trostnlkova, Básník a občan, Pláč děti, Rytíř na hodinu, Ruské ženy, Železnice, nedokončená poéma Kdo žije šťastně na Rusi aj. (*10. 12. 1821.) 9. LEDNA 1908 f WILHELM BUSCH, německý básník a kreslíř. Vytvořil osobitý typ karikaturisty německých postaviček Maxe a Moritze. (• 15. 4. 1832.) 10. LEDNA 1913 • GUSTAV HUSÁK, slovenský politik a státník, generální tajemník UV KSC a prezident CSSR. Za okupace patřil k předním vůdcům Slovenského národního povstání, zastával řadu funkci. Za své nekompromisní stanovisko byl v 50. letech vězněn, a v roce 1963 stranicky, občansky 1 právně rehabilitován. Bohaté zkušenosti z politické práce, zásadovosť a čestnost jednáni ho právem postavily do čela strany 1 státu. PŘED NÁMI 1978! Před týdnem jsme uveřejnili celou dvoustranu určitého přehledu o tom, co významného a zajímavého se stalo v roce, který právě skončil. Podíváme-li se na tuto chronologii, zjistíme, že většina loňských událostí nebyla zdaleka jeveni izolovaným, nějakou kometou, která přeletěla v roce 1977 náš politický, ekonomický či sociální obzor. Svět se stal v tomto století něčím, co předtím ve své historii snad nikdy nebyl: jedním celkem — a tak i události přesahují svým významem a důsledky z jedné části zeměkoule do ostatních a z jednoho roku na roky další. jestliže jsme loni spolu se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi vzpomínali 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce, pak ne proto, že tato událost, jež původně převratně změnila život v jedné zemi, má za sebou už šest desítek let a že je tedy z hlediska lidského života stará, ale proto, že po těch šedesáti letech prokazuje stále sílu mládí, že její vliv se z jedné země rozšířil a zasáhl celý svět, polovinu ho změnil a neodolatelně působí i na polovinu druhou. Stát, který na základě socialistické revoluce vznikl před šedesáti lety v Rusku, se stal za dobu své existence, přes mnohdy ozbrojený a doslova zuřivý odpor starých sil kapitalismu, světovou autoritou, jež se rok od roku výrazněji prosazuje na mezinárodním dějišti jako základní síla při tvorbě trvalého světového míru a přátelství mezi národy. Sovětská iniciativa zaměřená v minulých letech na prohloubení a upevnění míru, na uvolňování mezinárodního napětí byla v minulém roce zaostřena zvláště na rozhovory s americkou stranou o omezení vývoje, výroby, skladování a případného použití útočných strategických zbraní. jak řekl koncem roku L. I. Brežněv, je Sovětský svaz připraven dovést tyto rozhovory úspěšně do konce. Bude tedy rok 1978 rokem nové sovětsko-americké dohody v tomto směru? Výhledy prý nejsou špatné, přičemž dohoda by byla velkou a dobrou věcí, jak pro USA a SSSR, tak i pro mír na celém světě. Rozhovory v oblasti odzbrojení, jichž se na několika místech zúčastňují nejen zástupci SSSR a USA, ale i mnoha jiných zemí, zahrnují širokou řadu otázek. Letos by se však mělo přejít od rozhovorů o odzbrojení k reálným krokům, jež by se staly faktickým začátkem odzbrojení. To by pak skutečně odpovídalo tužbám národů, které chtějí trvalý mír a dávají, mnohde velmi dramaticky, najevo svůj odpor proti rozhodnutím a akcím, jež mohou rozpoutat další horečné zbrojení a zvyšují nebezpečí nové světové války. Jednou z takových akcí bylo loni oznámení o vývoji a možnosti výroby neutronové bomby v USA. Tato zbraň, 0 níž bylo za loňského půl roku tolik napsáno proti, ale 1 pro, není samozřejmě zbraní zázračnou, ani pro protivníka nepřekonatelnou. Nejde také jen o její „humánnosť1, či nelidskost. Podstatou odporu proti ní by měl být fakt, že ti, kdo ji propagují, se snaží jejím prostřednictvím setřít rozdíl mezi konvenční a jadernou zbraní; veškerý poválečný odpor proti jaderné zbrani, který se projevil ve všech zemích světa, by měl být jaksi povalen: neutronová bomba je totiž jaderná zbraň a ti, kdož ji propagují, by se právě jejím prostřednictvím — snaží se ji zařadit jako malou zbraň, taktickou, do normální konvenční výzbroje — chtěli chopit v případné válce jaderné zbraně tak, aby to národy ani nepozorovaly. Protože však i na tuto zbraň je již známa odpověď (ale akce a protiakce by vyvolala nové zesílení horečného zbrojení), navrhl Sovětský svaz koncem minulého roku ústy L. I. Brežněva dohodu o vzájemném zřeknutí se výroby neutronové pumy. Tento návrh získal okamžitě v celém světě mnoho přívrženců. Najde v roce 1978 pozitivní ohlas i u příslušných činitelů USA? Celý loňský rok se vyvíjela složitá situace na Blízkém východě. Sílil tlak — i vnitřní — na izraelskou vládu, aby upustila od svého agresivního, okupačního postoje vůči sousedním arabským zemím i Palestincům. Dlouhou dobu se všechno vyvíjelo kladně a zdálo se, že situace směřuje k obnově mírové ženevské konference. Přispělo k tomu i společné úsilí SSSR a USA, spolupředsedů této konference, vyjádřené v oficiálním dokumentu. Kancem roku se však situace opět značně zkomplikovala. Egyptský prezident zahájil separátní jednání s Izraelem, které se projevuje jednostrannými ústupky Egypta, zvláště pokud jde o skončení izraelské okupace území patřících arabským státům a o problém Palestinců. Separátní egyptsko-izraelské rozhovory vedly zatím k vážnému rozkolu v arabském světě, oslabily jeho pozici vůči Izraeli a světovému sionismu a oddálily svolání mírové ženevské konference. Jsme, podobně jako SSSR a ostatní socialistické země, stoupenci celkového urovnání v této části světa za účasti všech zainteresovaných stran. Doufáme proto, že po zklamání, jež přinášejí separátní egyptsko-izraelská jednání, zesílí v letošním roce volání po ženevské konferenci; mělo by však být vyloučeno, aby se tato konference změnila v pouhou zástěnu, za níž by se skrylo separátní paktování poškozující zájmy Arabů a překážející zajištění spravedlivého a trvalého míru v této oblasti. Po několikaměsíčním jednání a vánočně novoročním přerušení bude v Bělehradě pokračovat schůzka představitelů signatářských zemí helsinské dohody o míru a spolupráci v Evropě. Nutno říci, že snaha některých vlád přeměnit tuto schůzku v tribunál odsuzující socialistické země ve věci „lidských práv“, vyšla naprázdno. Ukázalo se, pokud šlo o toto téma, že západní propagandistické omezení „lidských práv" na pouhý zlomek tohoto pojmu nebere světová veřejnost vážně, a naopak reálně posuzuje nevalnou situaci lidských práv v kapitalistických zemích. V západním tisku se o tom objevil nespočet důkazů. V Bělehradě však jde o víc. Závěrečný akt z Helsink má několik zásadních bodů a těch se týkalo na 100 návrhů, které budou v Bělehradě projednávány. Doufáme, že nejeden z návrhů se týká základní otázky, pro niž byla svolávána helsinská konference: totiž míru a bezpečnosti na evropském kontinentě, to znamená věcí spojených s vojenským uvolněním. A nelze také pominout plný obsah druhé části názvu helsinské konference: spolupráce, potřebné jak socialistickým, tak i kapitalistickým zemím evropského kontinentu, Spojeným státům I Kanadě. Nutno oslabit a odstranit překážky v obchodu, v hospodářské, kulturní a sociální spolupráci. Vždyť ve vyspělých kapitalistických zemích je dnes 17 miliónů nezaměstnaných. Nepotřebuje snad tato krizová situace řešení? A není snad toto řešení aspoň částečně také ve větší, silnější spolupráci s druhou, socialistickou částí světa? V této souvislosti nelze nepřipomenout událost, kterou očekáváme v první polovině letošního roku: Světový odborový kongres. Loni se ukázal význam odborů pro socialistické země na všedborových sjezdech ve většině zemí našeho společenství. Zkušenosti a závěry těchto sjezdů se bezpochyby projeví na Světovém odborovém kongresu jako kladný přínos k celoevropské a celosvětové spolupráci odborářů, pracujících. V současné situaci světa je to potřebné, ba nutné. Přes v podstatě pozitivní vývoj světa musí i rok 1978 přispět ke stmelení všech pokrokových sil proti snahám vrátit celý svět do oblasti nadvlády monopolů, na cestu agresivních válek, do situace třídní nespravedlnosti.