Svět Sovětů, červenec-prosinec 1952 (XV/27-51)

1952-07-02 / No. 27

PRAŽSKÝ DEN PŘÁTELSTVÍ A MÍRU nostně vyzdobené průěeli Průmyslového paláce na Starém výstavišti a na druhém snímku je přeplněné hlediště Velké arény při projevu ministra vnitřního obchodu Františka Krajčíra. Den přátelství a mini v Praze byl velkolepou manifestaci pracujících Pražského kraje, všech poctivých občanů, odhodlaných za všech okolnosti hájit miř a cestu našeho virného přátelství se Sovětským svazem. Na snímku vlevo vidíme slav­ Nedávno vzpomínali obyvatelé Moskvy desetiletého výročí otevřeni čítárny pro diti a mládei v Leninové státní knihovně SSSR v Moskvě MALÉ ZPRÁVY O VELKÝCH VĚCECH Stavební práce v Moskvě. V Moskvě se nyní staví na více než 500 staveništích. Pro úspěšné řešeni úkolů při rekonstrukci města bylo zde zřízeno 13 zvláštních magistrátních dilen. které vedou význační stavitelé země. Brzy budou všechny tyto dílny umístěny v novém mnohoposchodo­­vém domě, který se staví rychlostními metodami. Rychlým tempem pokračuje stavba výškových budov. Nejvyšši z nich bude správní budova v Zaraďje vedle Rudého náměstí. Tento dům. který má 36 poschodí, bude vysoký 275 metrů. Bude po nové budóvě Moskevské univer­sity co do rozsahu druhý v Moskvě. Je vyzdoben keramickými deskami, kame­nem a žulou. Za slunečního dne bude budovu vidět na mnoho kilometrů cd Moskvy. Nové obytné domy. Na Jaroslavské magistrále v Moskvě se nyní buduje čtvTt obytných domů. O jejich rozměrech svěd­čí tyto údaje: výška budov bude 9—13 poschodí,-objem bude 600.000 m*. obytná plocha 62.000 m*. Bude zde 1.500 bytů. V přízemi budou obchody a komunální podniky: knihovna, kavárna, ateliery a jiné. Na zahradách mezi domy budou zří­zena sportovní hřiště s tennisovými cour­­ty. Staví se dobře vybavené jesle a dět­ské školky. Na druhé straně magistrály se podle téhož projektu staví dvě budovy o 560 bytech. Rozšiřováni obchodní šitě v země­dělských krajích. V letošním roce bude obchodní sií spotřebitelských družstev SSSR rozšířena o 3.200 nových obchcdů. Budou to velké, dobře vybavené obchodní podniky, kde budou moci sovětští rolnici nakoupit běžné zboží a předměty hospo­dářské a kulturní potřeby. V době jarních a letních prací bude kolchozníkům sloužit přes 40.000 speciálních pojízdných obcho­dů. Výroba nových zemědělských stro­jů. Strojírenské podniky Ukrajiny zavá­dějí v letošním roce úspěšně výrobu no­vých zemědělských strojů. V Charkově byla zavedena masová výroba nových druhů traktorů pro práce na velkých zeli­nářských zahradách a plantážích technic­kých plodin. Tento traktor je možno rychle seřídit pro obděláváni potřebné plodiny podle vzdálenosti mezi řádky. Stroje se užívá také jako hnacího motoru pro pily, mlýny, máselnice a vodní čer­padla. Ve městě Stalino byla zahájena vý­roba nových universálních strojů pro vinice. Tyto stroje umožňují mechaniso­­vat mez: řádkovou kultivaci půdy a jiné práce při pěstování vinné révy. V závo­dech byla také zavedena výroba závěsného traktorového nářadí, širokého 18 metrů, traktorových pluhů pro orbu do hloubky 75 cm, strojů s vlastním pohonem pro skli­zeň čajových listů, které zastávají práci více než 100 lidi. Šestiřádkové stroje pro čtvercové hnízdový osev kukuřice vyrábí jeden ze závodů v Kyjevě. Pomccí tchoto stroje je možno osít kukuřici asi 1,5 hek­taru za hodinu. Na jednom s moskevských stadionů se ko­naly cyklistické závody mužstev lešti mést, Moskvy, Leningradu, Kyjeva, Tbilisi, Rigy a Tuly NA ROZLOUČENOU SE SOVĚTSKÝMI VĚDCI Ve Ikolnim roce 19-i 1—52 pfednálelt na vysokých Ikolách Československa sovitlti vysokolholltí profesoři, kteří významnou měrou přispěli к prohloubení práce natích vysokých Ikol. Docent A. P. Lartenko z Moskevského polytechnického průzkum­ného institutu přednášel o geologii a o prů­zkumu rudných ložisek, docent O. N. Oo­­lubincev z Polytechnického institutu v Cer­­kasově o technice průzkumného vrtáni, Dr N. I. Bujalov z Moskevského naftového výzkumného ústavu o průzkumu naftových a plynových nalezišť, prof. V. I. Kravcev z Leninova polytechnického institutu v Ky­jevě o využiti uhelných ložisek, prof. P. N. Bidsdja z Moskevského metalurgického institutu o slévárenstvi, prof. V. I. Dokukin ze Státního moskevského Plechanovova institutu národního hospodářství o politické ekonomii socialismu, docent J. J. Zarjeckij z Kalitánovy leningradské techniky o eko­nomii a organizaci strojírenské výroby, docent N. 1. Vinogradov z Leningradského ústavu plánovátd o otázkách plánováni, docent N. V. Nečajev z Moskevské veteri­­námi akademie o tkottontict v zcMÍděl$tvíf docent P. S. Bubnov z Běloruské zemědělské akademie v Minsku o rostlinné výrobě, docent A. V. Kurtylev z filosofické fakulty Leningradské university o dialektickém a historickém materialismu, docent I. M. Klimov z Kaxaůské státní untvernty V. l._ Snímek ze slavnostního večera na rozloučenou se sovětskými vidci, kteří přednášeli v uplynulém Ikolnim roce na vysokých Ikolách v Československu. Zahájil jej rektor Karlovy university prof. Dr Jan Mukařovský Létána o dějinách SSSR, kandidát filoso­fických vid I. P. Bačerikov z Moskevského pedagogického institutu o sovětské literatuře a ředitel Ústavu experimentální medsciny v Leningradě prof. D. A. Birjukov o fyzio­logii. Tito profesoři za vého pobytu и nás mimoto velmi obětavě pomáhali i natím zá­vodům a odborným pracovníkům z vědec­kých ústavů a ministerstev. Uspořádali mnoho přednášek pro Cs.-sovětský institut a zúčastnili se diskusi, konzultaci, seminářů a konferencí. Československo-sovětský institut za spo­lupráce ministerstva školství, vid a usněni a Svazu is.-sovětského přátelství uspořádat ve středu 18. června ve Smetanově zim v Praze slavnostní večer na rozloučenou se sovětskými vědci. Hlavni projev měl před­seda Ct.-tovětského institutu, ministr škol­ství, věd a uměni prof. Dr Zdeněk Nejedlý. Vyzdvihl vysoké kvality sovětské vidy a zá­sluhu jmenovaných sovětských profesorů na tom, že se naši studenti a učitelé na konkrét­ních příkladech nastčili myslit, poznávat a pracovat. V závěru poděkoval ministr v nukém jazyce sovětským hostům za vládu, Akademii vid a uměni a pracující ze závodů za jejich velkou práci. Pozdravy sovětských profesorů vlétnu našemu lidu tlumočil pak prof. V. 1. Dokukin a prof. P. N. Bidsdja. sismnmimssoi!

Next