Svět Sovětů, leden-červen 1959 (XXII/1-26)
1959-01-01 / No. 1
TEN OBRÁZEK už dávno není nový: do novoroční noci padá sníh, hoch kráčí к znavenému stařečkovi po něžně nadýchaných závějích. Ten obrázek má svoje oprávnění rok tuhletu noc nikdy nepřečká, a přece tentokrát už možné není představit si ho jako stařečka. Po řadě let, té nedozírné řadě, v rozpuku éry přemožení hvězd, připadat bude lidem zas tak mladě jak stromek, který právě začal kvést. A vším jim bude blízký tak a nový, vším, co kdo dokázal v něm vytvořit: co řekla strana rozvážnými slovy, co vybudoval prací dělný lid, čím věda, která к budoucnosti vzlétla, dovedla celý život přetvářet — a hlavně ocelovou vločkou světla, tou hvězdou, která oblétává svět. Přeloíila O. Mašková VSTŘÍC NOVÉMU ROKU К zahájeni celoroční akce Svazu československo-sovdtského přátelství „Sovětská Litva, Lotyšsko a Estonsko“ napsal pro čtenáře Světa sovětů známý sovětský spisovatel a předseda rady ministrů Lotyšské SSR Vilis Lacis vstupní článek o dalších perspektivách sovětského života. Rok 1958 se chýlí ke konci. Všude se lidé připravují к radostnému svátku nového roku. Večer začínají lidové veselice kolem zářivých světel novoročních stromků ; nad svátečními stoly zazvoní čiše s jiskřivým vínem. A samozřejmě, že první přípitek, který sovětští lidé toho posledního večera v roce pronesou, bude patřit odcházejícímu, avšak nádhernému starému roku. Rok 1958 si zasluhuje, aby se na něj vzpomnělo dobrým slovem. Byl to rok velikého naplnění, rok vynikajících úspěchů Sovětského svazu ve vnitřní i zahraniční politice, rok úspěšného postupu naší země ke komunismu. V uplynulém roce byly pro sovětský lid bojovým- programem vznešené úkoly, vytyčené XX. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu. Pracující měst a venkova chápou, že na úspěšném splnění tohoto programu závisí další vzestup národního hospodářství země, růst materiálního zabezpečení i kulturní úrovně lidu. Y bratrské rodině sovětských národů úspěšně kráčejí cestou výstavby komunistické společnosti i národy Pobaltských sovětských socialistických republik — Litevské, Lotyšské a Estonské SSR. Pracující těchto republik později než ostatní — teprve roku 1940 — svrhli kapitalistické otroctví a vzali moc do svých rukou. I za tento krátký časový úsek dobyli společně s ostatními národy naší země světově historického vítězství nad německo-fašistickým uchvatitelem a dosáhli velkých úspěchů v rozvoji národního hospodářství i kultury. Stejně jako celá sovětská země vstupuji i národy Pobaltských sovětských republik do nového roku 1959 v plném rozkvětu sil. Sovětská Litva, například, splnila před stanoveným termínem desetiměsíční plán průmyslové výroby. Neméně úspěšně pracovali i litevští zemědělci. Rovněž před stanovenou lhůtou splnili plán dodávek mléka a masa. Produkce masa na 100 hektarů užitkové zemědělské půdy vzrostla o 37 procent. Pracující sovětského Lotyšska splnili devítiměsíční plán průmyslu již 20. září a mnoho výrobků vyrobili nad plán. Lotyšská SSR zaujímá nyní ve výrobě elektrických vlaků a automatických telefonních stanic první, a ve výrobě elektrického zařízení druhé místo mezi svazovými republikami. Zároveň s rozvojem průmyslu rychle stoupá zemědělská produkce sovětského Lotyšska. V minulém roce kolchozníci a pracovníci sovchozů s úspěchem soutěžili se zemědělci bratrského Estonska, což se projevilo značným vzrůstem produkce masa a mléka v obou republikách. Lotyšští a estonští zemědělci se pyšní tím, že v produkci mléka na osobu již značně předehnali Spojené státy americké. O výsledcích práce estonského lidu v průmyslu stačí poznamenat, že v sovětském Estonsku se od roku 1940 zvýšila úroveň průmyslové výroby více jak osmkrát. Nyní se v Estonsku staví pobaltská GRES — největší tepelná elektrárna na břidlici na světě. Sovětští lidé uvítali s vlasteneckým nadšením rozhodnutí zářijového pléna ústředního výboru KSSS o svolání XXI. sjezdu strany. V závodech, kolchozech i sovchozech, v laboratořích — všude se studují teze projevu soudruha N. S. Chruščova ke sjezdu, všude se projednává velkolepý program návrhu nového sedmiletého plánu rozvoje SSSR na léta 1959 — 1965. Stejně grandiózní, jako byla Říjnová revoluce, jsou i její výsledky, její dílo. Nový sedmiletý plán předvídá další mohutný rozvoj národního hospodářství země, zejména růst těžkého průmyslu, což zajistí značné zvýšení materiální a kulturní úrovně všeho sovětského lidu. Splněním tohoto plánu učiní i Pobaltské sovětské republiky mohutný krok vpřed ve výstavbě komunismu. Nadcházející sjezd strany v novém roce 1959 je pro všechen sovětský lid velkou historickou událostí. Proto pracující neustále rozvíjejí socialistické soutěžení, aby tuto událost přivítali novými pracovními úspěchy. Sovětští lidé chtějí pracovat v míru, a proto budou v novém roce 1959 usilovat o to, aby je žádná provokace nepřátel, žádné výmysly podněcovatelů války nemohly odvrátit od této mírové práce. Budou usilovat o to, aby se všechny zákeřné intriky imperialistů roztříštily o neústupnou sílu socialistického tábora, aby se lidé dobré vůle ve všech zemích ještě těsněji semkli a odrazili všechny výpady nepřátel míru, aby se neustále upevňovalo bratrské přátelství a solidárnost všech mírumilovných národů. VILIS LACIS SERGEJ ORLOV