Technický Týdenik, leden-červen 1963 (XI/1-26)
1963-01-02 / No. 1
František Votruba Dne 31. prosince 1962 se doíil šedesáti let prof. int. dr. František Votruba, profesor na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. Soudruh Votruba po ukončení vysokoškolských studií pracoval delší dobu jako vedoucí provozu strofů tepelné laboratoře a výzkumného ústavu pro kalorimetrii na Vysoké škole technické v Brně. Jako vedoucí pracovník tohoto úseku se zasloužil o vybudování moderní a na svou dobu velmi dobře zařízené laboratoře tepelné techniky, paliv a olejů a laborátoře technického měření. Činnost této laboratoře podstatně prohloubila úroveň studia oborů tepelné techniky a technického měření na brněnské Vysoké technické škole a vytvořila možnosti pro aktivní spoluprácí s průmyslem. Od roku 1936 přednášel profesor Votruba na Vysoké škole technické v Brně. Mezi posluchači této školy je znám fako svědomitý, důsledný a náročný přednášející, ale i lidsky přístupný vysokoškolský učitel. Za svého téměř 33letého působení na vysoké škole se nemalou měrou zasloužil o výchovu inženýrských pracovníků na brněnské Vysoké škole technické i později na Vojenské akademii Antonína Zápotockého. Za svou skromnou a obětavou práci si profesor Votruba zaslouží uznání všech, kteří ho znají a kteří s ním spoluprácu fí. Mnoho zdraví a úspěchů v další práci' (oš) PLÁN JE PLÍN S plánem to jde někdy i kopce, zvláště když se všechno pořádně nepřipraví a nezajisti. Tu něco vybouchne, tam se něco nepovede, nějaký ten zmetek se také přihlásí, na něco zapomene zásobovač, a když sě kvartál t kvartálem sejdou, ohlásí plánovač svému nadřízenému: Vypadá to tak. že tohle čtvrtletí plán nesplníme. Hm. zamyslil se nadřízený. Nesplníme plán? To tedy nebudou ani prémie pro vedoucí pracovníky? Nebudou, potvrdil plánovač a zlověstně dodal: Nebudou pro nikoho. Berou se jen v tom případě, že splníme řádně všechny ukazatele plánu. Safra, zamnul si nadřízený znovu bradu. To jsme v pěkné rejži. Ledaže by — zamyslel se — ledažeby. a dodal, prosím tě. soudruhu, péjč mi sem ta číslička. Plánovač číslička půjčil a vedoucí radil: Tak. tohle ziněnfrae, tuhle půl procenta ubereme, tuhle půl procenta přidáme, tadyhle se to zaokrouhlí a výsledek: No prosím: místo 99 % plníme na 100,09 Tak, vratte se do plánovacího a prémie budou! Vedoucí plánovacího odděleni nesrazil sice paty, protože měl podrážky s měkkou pumou, a stejně by to neklaplo, ale šel a splnil příkaz do písmene, nebo lépe řečeno, do číslice. A tak bylo v plánů vykázáno: Náš podnik splnil na 100,09 %. I zajásali vedouc! pracovnici a pochválili nadřízeného: pašák, je to pašák, ten se vyzná. A bylo vyplaceno 30 000 Kčs na prémiích, tedy částka jistě značná, za niž se dá ledacos pořídit. Jenomže z ničehož nic se objevila v podniku revise. Vlastně revizička. Oba revizoři byli jako za groš kudla a kloudné řeči nikde neřekll. Zato se štourali v číslech a nadřízený se octi v nepříjemné situaci: musel se zodpovídat, jak to, že jsou změněna podkladová čísla, a co o tom vi. A tak dostal trast nápravného opatřeni za to, že pornšil své povinnosti. a ačkoli sám prémiován nebyl, dostal mimořádnou „prémii“: 25 "i z platu bude jeden rok odvádět do státní pokladny pro pornšeni povinnosti při nakládáni s finančními prostředky. PŘÍKLAD Z VEDENÍ PODNIKU Chtějí nahnat plán. Ale honem! Rukama? Ne, telefonem! USTOUPIL Zřekl se služebního vozidla a chodí pěšky, ač námahou supí. Teď rychlá šestsettrojka zpravidla s jeho ženou jezdí na nákupy . Jiří Novák CO" nám pomůže Stále si připomínejme, že chceme-li v jakékoli práci získat výkon, kvalitu, je to problém organizační: musíme práci rozdělit na jednoduché úkony, které se dokonale propracují a na něž se dělník rychle zapracuje. Jak vypadá taková dokonale organizovaná např. holírna? Jeden tam ohřívá vodu v maličkých mističkách Jpro každého nová vodaj. Zabývá se tím řemeslem už dvacet let. Druhý vyrábí v mističce z prášku pěnu. třetí tím mydlí bradu, čtvrtý obtahuje celý život břitvy, pátý holí tváře, šestý holí Jen brady, sedmý pod nosem, osmý to všechno retušuje, devátý myje. desátý suší, jedenáctý maže a pudruje, dvanáctý kartáčuje Kdo ten cirkus zažil jednou v běhu, pochopi na celý život, co dokáže organizace. Oholí vás tam doslova na běžícím páse se zvedacíjni, naklápěcími a otočnými křesly rychleji, než se po řádně usadíte a řeknete jim, proč jste přišel. Jistě každý z těch dvanácti chlapíků je za týden specialistou a mistrem svého oboru jovšem holičem úrovně Figarovy není bohužel žádný z nich, protože na klábosení nemá čas); jejich pracovní bobor je úžasně uzoučký, zkušenosti jsou nepatrné, ale jako celek má jejich služba pro společnost nedocenitelný význam. Těch dvanáct holících akrobatů má výkon jako dvě stovky našich normálních holičů. Ö, mé srdce, nepovstaň proti mně jako svědek: obětovali krásu lidské práce i svého starobylého řemesla racionalizaci a technickému pokroku, zato však vydatně slouží lidem. Setři časem, nedělají obřad na půl dne z věci tak malicherné, jako je oškrábání vousů. V tom je i měřítko kultury, a víte, co je na tom legrační? Ti lidé jsou při práci, která jde tak skvěle od ruky, spokojeni. Kulturu a kvalitu práce takového nějakého všedního úkonu, jako je přibití příštipku, vyprání košile, koupě nějaké drobnosti, považujme zg první znak celkového technického pokroku a úrovně organizace, je velkou nekultúrností, když se z takové maličkosti stává problém na týdny, na měsíce, zatímco je to po právu maličkost. Proto bude velkým zlepšením, až opravdu i tyhle maličkosti budeme moci vyřizovat opravdu jako maličkosti, dvěma slovy a dvěma minutami. Klade-li jim někdo větší váhu Jjó, spravit kramflek, to není jen tak, přijde, to do plánu za půl rokuj, pak je to úkaz smutný. Je to tak: v tomhle se pořádek musí dělat; nepořádek se dělá sám. 2 t e c h n i c k ý t ý d e n í k Úspora našemu hospodářství V nové slévárně TOS v Celá kovicích mají na některých čás těch strojů a zařízení mnoho sou Částí z plastických hmot. Napři klad ze Závodů V. I. Lenina v Plzni dostávají válečky dopravních pásů s Čely z plastické hmoty. Válečky však praskají, v závodech musejí vyrábět náhradní z litiny, kterou údajně ušetřili národnímu hospodářství v Plzní. A nejsou to jen válečky. Mohlo dojít k smrtelnému úrazu dělníka u brokového tryskače. Ulámané příruby koleček způsobily, že vozík s tryskacím nástavcem vypadl a proud broků prorazil zed. K těmto škodám navíc přistupuje otázka, zda je v silách podniku postavit si k nové slévárně ještě továrnu na náhrad ní díly, které budou vyrábět z těch materiálů, které v Plzni a jinde ušetřili. A podobných případů neodpovědného používání plastických hmot je více. Každý si dovede spočítat, jaké „úspory“ tím našemu hospodářství vznikají. Chceme upozornit ostatní použivatele plastických hmot, konstruktéry a , zlepšovatele, aby používali těchto materiálů po řádné úvaze a prověření. Antonín Krátký, konstruktér v nové slévárně PŘINOS DESETI MILIÖNÜ. Závodní pobočky ČSVTS v Severočeském , králi uzavřely velmi hodnotné závazky k XII. sjezdu strany á na zlepšovatelský fond. jejich příkladné plnění v průběhu šesti měsíců znamenalo ekonomický přírůstek přes deset miliónů korun. (so) ANI JEDEN BEZ ZÁVAZKU. V technickém odboru Moravských dusíkáren v Ostravě při sestavování plánu technického rozvoje na rok 1963 vyhlásili heslo — ani jeden technik bez osobního závazku. Závazky jsou zaměřeny k urychlování technického rozvoje, zavádění zlepšovacích návrhů do výroby a další. Kultura pracoviště. Mladí všudybylové Myslím, že když na besedách v závodech se projednával projev soudruha Novotného na XII. sjezdu strány, a přišlo se na tu pasáž, kde nabádavě zdůraznil, že „plýtvat kovy, drahými materiály, nevyužívat strojů, zařízení, kapacit, které máme, to znamená ochuzovat. nás všechny, a tím brdit vývoj společnosti, růst životní úrovně“, leckomu vlastní svědomí připomnělo, že na tom má kus viny, kterou nelze ododstranit žádným čisticím prostředkem ... Zato mladí v ČSD, dílnách na opravu vozidel v Plzni, nemuseli provinile klopit oči. Začali totiž již před časem s chvályhodnou iniciativou: odkrývat stroje a zařízení, které buď vůbec, nebo jen po čertech málo jsou v činnosti. Tak například v kovárně prstem ukázali na válcovací stolici, která dosud si nevydělala ani na slanou vodu, na dva matkořezy, které nic neřežou, na protiběžný buchar, který snad v nejblížšl době přece jen bude „buchat“, na tryskač ve žluté slévárně, který „netryská“, a dokonce na celé zařízení ze zrušené slévárny ve Vrútkách, kterému by jistě neslušel pietni náhrobní nápis Odpočívej v pokoji... A co říci tomu, že v lokomotivním depu Plzeň již několik let podřimuje v bednách celá hříž na dvojkolí? Jak přišla, tak tu je, jen se z pořizovací hodnoty asi 850 000 korun pravidelně dělají odpisy ... Kolik takových bezprizorných strojů čeká od Šumavy k Tatrám na svého Kolumba! JKj) Nestrašit, nýbrž použit! Touto zásadou se řídili v Závodech 9. května v Praze-Pankrácí, když ve spolupráci s Obvodní odborovou radou, Dopravním inspektorátem a Státní pojištovnou v Praze 4-, instalovali v závodě zajímavou výstavu o bezpečnosti při práci, dopravní a požární bezpečnosti. Vhodnou skladbou fotografií, diagramů, odborné literatury, ochranných oděvů, pomůcek -atd. dokázali na nevelké ploše ukázat návštěvníku-laikovi široký výj znám péče o bezpečnost a hygienu práce a členům komisí OBP, čeho si mají všímat .při výkonu své funkce, aby byli aktivními činiteli v závodech. Výstava přinesla cenná poučení též odbgrným pracovníkům OBP. Především o zábraně úrazům. Nejenom v Závodech 9. května, ale i ve Sdružení podniků motocykly a jízdní kola. A poskytla jim možnost ovětřit si hloubku vlastních odborných znalostí objevováním bezpečnostních prohřešků na maketě dílenských provozů v chodu. [Ink;) Výrobci s uživateli Pobočka CSVTS Sdružení podniků textilního strojírenství v Liberci svolala na dny 13. a 14. prosince 1962 ve spolupráci s krajským výborem ČSVTS textil-kůže konferenci o textilním strojírenství. Účastnilo se jí na 200 zástupců výrobců strojů, jejich uživatelů a výzkumníků. V ‘referátech byl podán přehled výroby textilních strojů u nás, mluvilo se o perspektivách do roku 1970, o tom, jak se odráží progresivní technologie v dalším vývoji textilního strojírenství, i o tvarovém řešení strojů a nářadí. Poslední část doplňovali dva krátké filmy — Tvar a účel, Člověk a prostředí. Aktiv se po všeobecných referátech rozčlenil do dvou skupin (strojírenská, textilní), kde se mimo jiné diskutovalo o konkrétním řešení strojů, o jejich nové koncepci, o technologičností konstrukcí 1 o vzájemné spolupráci. TISÍC PĚT SET UČŇŮ mají v národních podnicích Sdružení podniků užitkového skla a v Jablonecké bižutérii. Jejích výuce slouží pece i dílny na zpracování užitkového skla. BESEDA O ZLEPŠOVATELSKÉM HNUTI, kterou uspořádala závodní pobočka ČSVTS Výzkumného ústavu Železcrudných dolů a hrudkoven v Mníšku, řešila některé palčivé otázky zíepšovatelů z řad výzkumníků. Například to, že asi u třetiny přijatých návrhů nejsou dosažené úspory podie platných směrnic vyčíslitelné. V ústavu zřídí dobrovolné konstrukční středisko, které bude zlepšovatelům v jejich práci pomáhat rozkreslováním návrhů, opatřováním literatury apod. PÁTÝ JUBILEJNÍ Mezinárodní veletrh se uskuteční v Brně v době od 8. do 22. září 1963. VÝSLEDKY. Tam, kde ve velké míře využívají pokrokových pracovních metod, mají dobré výsledky. Například v národním podniku Tiba pracuje metodou sovětské novátorky Večerovové 90 procent zaměstnanců tkalcovny. V závodě Horní Nová Ves tak vyrobili navíc jen ve třetím čtvrtletí 1962 na 26 000 metrů tkaniny v hodnotě 110 443 Kčs. ZUB ČASU HLODÁ. V mnohých JZD upadli do starých chyb. Domnívají se totiž, že jejich stroje přečkají zimu stejně dobře venku jako pod kolnou, a proto si nedělali s jejich úklidem pražádnou starost. Nyní bude především záležet na pracovnících patronátnlch závodů, aby o jejich úklidu ze zasněžených polí se mluvilo už na nejbližší schůzi představenstva JZD. Brigády, které na jaře přijedou na opravy, budou mít jiné práce až nad hlavu, než opravovat to, co nepohoda natropila. DVANÁCTKRÁT byl vyhodnocen jako nejlepší pracovník střediska metér Dezider Vojtovič z košického vydavatelstva Pravdy. Technicky zdůvodněnou .normu plní na 118 procent. Na? výzvu předních pracovníků přebírá patronát nad mladými pracovnicemi (strojovými sazečkamij, aby jim pomohl zvýšit odborné vědomosti a aby totn hnutí rozšířil mezi ostatními pracovníky závodu. Koncem minulého roku získal titul Nejlepší pracovník ministerstva spotřebního průmyslu. VE STROJÍRNÁCH I. pětiletky v Kunovicích sestrojili zařízení na zkoušení hydraulických agregátů. Ušetřili tím 35 000 korun, neboť využili odpadového materiálu a přístrojů vyřazených ze /.Ruacuuy. SPRÁVNÁ CESTA. Závodpí pobočka ČSVTS v Silonu v Plané nad Lužnicí vytvořili konzultační středisko pro sekci strojní, chemickou i textilní. Práce techniků je tu dobrovolná a zlepšovatelé i novátoři se mají s kým poradit o svých problémech. Konzultační středisko si rovněž vyžádalo všechny nezavedené zlepšovací návrhy k podrobnému prostudování, zda po technickém doplnění by jich bylo možno využít. (me) POKROKOVÉ PRACOVNÍ METODY v hutnictví byly na programu Dne nové techniky ve Švermových železárnách v Podbrezové. Hovořili tu inž. Dlouhý ze SONP Kladno o zkušenostech s ošetřováním hlav ingotů z jakostních měkkých neuklidněných ocelí, F. Minář' z VŽKG o lopatě na podsypávání předků pecí a M. Radek z NHKG o elektrickém vrhači dehtové hmoty při opravách zadních stěn pecí. Všechny tyto metody snižují námahu pracujících a jsou velmi efektivní. (mk) V JIHOČESKÉM KRAJI úspěšně probíhá akce organizování okresních rad ČSVTS. V prosinci zahájili činnost v okresech České Budějovice, Strakonice a Tábor, v lednu zahájí v okresech Jindřichův Hradec a Písek, Všude bude těžiště práce v pomoci zlepšovatelskému hnutí a novátorským metodám, (mjd) ODPOVĚDĚLI NA VÝZVU. Mezi prvními, kteří odpověděli na výzvu Za socialistický vztah k práci, za dělnickou čest, byli také průkopníci socialistické práce ve spotřebním průmyslu. Nositelka Řádu práce M. Tůmová z Partexu se zavázala splnit se svou brigádou socialistické práce plán v množství a kvalitě i při vypínání elektrického proudu. Soudruh Valeš z Textilany v Liberci přešel do kolektivu tiskařů, který neplní plán výroby ani kvality. Zavázal se, že tento kolektiv do konce prvého čtvrtletí pozdvihne na úroveň ostatních. SKLÁŘI SE ŠKOLÍ. Počet studujících ha podnikových technických školách v rámci Sdružení podniků jablonecké bižutérie stoupl na 160. V Jablonci nad Nisou byla zahájena universita bižutérní výroby. JEDEN Z VYZNAMENANÝCH. Truhlářský mistr Jaromír Teplý ze Západoslovenských nábytkářských závodů v Trnavě dosáhl toho, že zaostávající dílna plní sortiment výroby. Také podal dva zlepšovací návrhy v hodnotě 16 900 Kčs. Další dva připravuje pro zlepšení pracovního prostředí. Na výzvu předních pracovníků odpověděl závazkem, že zorganizuje v dílně prostor tak, aby se uvolněné místo mohlo použít pro mezisklad dílců. Loni v listopadu získal odznak Nejlepší pracovník ministerstva spotřebního průmyslu. CO NA VELETRHU? Zaměření a specializace Mezinárodního veletrhu v Brně 1963 na strojírenské výrobky, oborové uspořádání expozic a volba výstavních oborů a nomenklatura výstavních skupin budou se řídit stejnými zásadami jako v• roce minulém. Hlavni důraz a mimořádná pozornost budou však věnovány oborům: stroje pro obrábění, tváření a příslušenství, stroje a zařízení pro chemický průmysl, dopravárenská technika, stavební a silniční stroje, zemědělské stroj* a zařízení, a v oboru důlní, hutní, zeměvrtná a úpravárenská zařízení podskupině zařízení sl4- véren. SÉRII AUTOMATU na lisování podpatků dokončili v Závodech přesného strojírenství v Gottwaldově. Nová koncepce zcela vylučuje úrazy a zvyšuje produktivitu práce o 80 %. UPÍNÁNÍ DISKOVÝMI PRUŽINAMI na soustruhu zavedla skupina technologického vývoje v Moravanu, v Otrokovicích. Zařízení má nahradit pneumatické upínání. Umožňuje bezpečně upnout obrobek bez ohledu na pomocné zdroje. Dílec se upíná na zvláštním přípravku za čelo. Upínací sílu vyvíjejí vhodně seřazené a s předpětím nastavené diskové pružiny, které se na jedné straně opírají o vřeteno. Na druhé straně je drží matice našroubovaná na upínací tyči. Upínací síla se stanoví podle počtu a uspořádáni pružin. (bk) NA ROK 1983. Závodní pobočka železniční stanice se zavázala v kolektivní smlouvě ke konkrétní pomoci zlepšovatelům. Členové pobočky podají sami Vi zlepšovacích návrhů podaných v závodě, členové výboru se zúčastní projednávání místních tematických úkolů, aby se předešlo rozporům a mohla být poskytnuta další pomoc zlepšovatelům atd. Nezapomíná se ani na účast na zásadních poradách týkajících se změn v provozu. Je třeba aby se účast zkušených lidí z řad ČSVTS promítla do kolektivních smluv, jako doklad, že ČSVTS žije s problémy a pomáhá je řešit. V KLADENSKÉM JCABUU úspěšně plní socialistické závazky. Od počátku roku činí ekonomický přínos splněných socialistických závazků 6 515 840 Kčs na zboží vyráběného navíc. Také exportní dodávky Kladenští plní a jejich termíny zkracují. DEN OBRÁBĚNÍ uspořádali v nástrojárně ČKD-Elektrotechnika v Praze. Technologové a mistři vlastního závodu se tu seznámili s návrhy zlepšovatelů nástrojárny a s novými pracovními metodami, aby je mohli uplatnit ve všech obrobnách závodu. Nástrojári předvedli rychlosoustruženf s plátky SI a S4, sváření tkaním, válcováním závitů, soustružení závitů s TK noži, broušení tvarových fréz aj. Tyto pokrokové metody si však zaslouží, aby je zhlédli i zájemci z jiných závodů. (kb) KOLEKTIVNĚ — DOBŘE Á RYCHLE. V měsíci bezpečností práce v provozu polyesterové střiže Silonu v Plané nad Lužnicí byl vyhlášen tematický úkol na zakrytí převodů navíjecího stroje pro ukládání vlákna do košů. Ihned po vyhlášení se tohoto úkolu ujali mladí zlepšovatelé Voloch, Mohňanský, Pešata, Kobližka. Celá akce od vyhlášení do realizace netrvala déle než 14 dnů. S kroužky mladých zlepšovatelů mají v Silonu velmi dobré zkušenosti, zvláště v rychlé realizaci ZN. O ČTRNÁCT DNU DŘIVÉ budou letos zahájeny Liberecké výstavní trhy, a to už v polovině července. TŘI SKLÁŘSKÉ VÝSTAVY připravují jablonečtí a novoborští pracovníci. V létě to bude expozice Jablonec 1963 v Muzeu skla a bižutérie v Jablonci nad Nisou. Bude v ni užitkové a umělecké sklo. V roce 1965 se má uspořádat největší československá výstave skla v Bruselském pavilónu v Praze. Na počest 20. výročí naší republiky bude v Jablonci nad Nisou mezinárodní výstava skla, na níž budou pozváni všichni hlavní světoví výrobci bižutérie. R O Č N Í K XI . - Č Í S L O 1/1983