Technický Týdenik, červenec-prosinec 1975 (XXIII/27-52)

1975-07-01 / No. 27

s 1. ČERVENCE 1975 • ROČNÍK XXIII # CENA 1 Kčs iiiiiiiiniiniiitiiiiiiniiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiinmíiiiiiiiiiiiiiiiiuiiiuaitiiiniiiiiiuiiiiiiuiiiinmiiiiiimiiHiiiuiiiiiiiiiiaiiinHi FEDERÁLNÍ MINISTR FINANCÍ ING. LEOPOLD LÉR: Loni jsme hospodařili dobře Novináři se sešli s federálním mi­nistrem financí ing. Leopoldem Lí­rem, který je seznámil s výsledky státních závěrečných účtů za rok 1974. Z jeho referátu vyplynulo, že v souladu s celkově příznivým plně­ním 5. pětiletého plánu rozvoje ná­rodního hospodářství také v tvorbě i užití finančních zdrojů převládají pozitivní tendence, jak to také po­tvrzují výsledky hospodaření státních rozpočtů a rozpočtů národních vý­borů za rok 1974. I ve finanční oblasti se tak úspěšně realizují závěry XIV. sjezdu Komunistické strany Českoslo­venska. Ze zhodnocení vývoje a výsledků hospodaření státních rozpočtů a roz­počtů národních výborů vyplývají pro řídící orgány všech stupňů zejména tyto závěry: V tvorbě a využití zdrojů úhrnpého finančního plánu za rok 1974 se obráží dynamický rozvoj naší vyspělé socialistické společnosti. Do­sažené výsledky v tvorbě finančních zdrojů, zejména zisku, potvrzují správnost koncepce rozpočtové poli­tiky založené především na růstu efektivnosti společenské výroby. Vy­soká dynamika odvodů hospodář­ských organizací do státního rozpoč­tu, které se dosáhlo, aniž se využilo všech rezerv v reprodukčním procesu, ukazuje další možnosti náročnosti na tvorbu finančních zdrojů a na odvo­dy do státního rozpočtu. Dosažené úspory v plánovaných neinvestičních výda­jích nevýrobní sféry, jichž se dosáh­lo nejen v roce 1974, ale i v předcho­zích letech, nevedla k zastavení dy­­nomického rozvoje v této oblasti. To potvrzuje, že důsledné prosazování hospodárností, která je jednou ze stě­žejních zásad rozpočtové politiky v 5. pětiletce, vede k zvýšení efek­tivnosti vynakládaných finančních prostředků při zabezpečení plánova­ného rozsahu úkolů. Tyto výsledky ukazují, že dílčí opatření k prohlou­bení hospodárnosti jak v nevýrobní. INICIATIVA K zabezpečení náročných úkolů sí v mladoboleslavské automobilce širo ce rozvinula pracovní iniciativa. Za úspěšné výsledky obdržel kolektiv podniku v roce 1974 Rád Vítězného února. Socialistické soutěže se účastní té měř 90 % pracujících, kteří uzavřeli 2420 osobních a 1190 kolektivních zá vazků. Velmi rozšířené je hnutí bri gád socialistické práce, ve kterém je zapojeno ve 454 kolektivech na 6739 zaměstnanců. Z tohoto počtu je již 203 kolektivů držitelem titulu BSP a 251 kolektivů o tento hrdý titul usi luje. Titul dílna socialistické práce získalo osm dílen a dalších 14 o ten to titul soutěží. V podniku jsou též dva provozy socialistické práce. V uplynulém roce se rovněž roz šířilo hnutí komplexních racionali začních brigád, ve kterém pracuje 21 kolektivů, zaměřených na zvýšení efektivnosti výroby a na její raciona Iizaci, což je jednou z nejúčinnějších forem iniciativy pracujících. Velmi je rovněž, rozšířena soutěž n Průkaz technika a inženýra V této soutěži je zapojeno 348 soutěžících kteří dosáhli úspor ve výši 25 507 000 korun. Ekonomický přínos socialistic kého soutěžení v mladoboleslavské automobilce, který je dosahován plně ním socialistických závazků všech druhů, dosáhl výše 46 632 000 korun. PERSPEKTIVY Procesem zásadního rozvoje prochá­zí kladenský kamenouhelný revír, kte­rý je hlavním dodavatelem černého uhlí pro Spojené ocelárny v Kladně, Středočeský kraj a Prahu. Těžba je y něm soustředěna do tří národních podniků — dolů Zápotocký, Klement Gottwald a Nosek. Jejich společná produkce představuje přes dva milió­ny tun ročně. Přestože je to téměř o milión tun méně než před 10 lety, neznamená to, že s postupným vy­­uhlením dalších dolů přestane v této tradiční těžební oblasti hornictví existovat. Naopak z posledních vý­sledků geologického průzkumu vyplý­vá, že ani dorubáním zásob dnešních podniků hornické podnikání na Kla­­densku neskončí. Pro jeho budoucnost má mimořád­ný význam především bohatá slánská uhelná pánev. Čistá roční těžba má tu dosáhnout více než 2,5 miliónu tun kvalitního, převážně koksovatelného uhlí. Otvírka této oblasti, v níž nyní probíhá rozsáhlý geologický průzkum, se plánuje na rok 1984 a těžba pak okolo roku 1990. K jejímu rychlejší­mu zahájeni chce pomoci Výstavba kamenouhelných dolů Kladno, jejíž pracující v předstihu, ještě před ukon­čením průzkumu, zahájí hloubící prá­ce. Těžební kapacity nového dolu, v němž se uhlí nachází v hloubce 1300 m, by tak mohlo být využito o 3 až 4 roky dříve. Společně s vyhledáváním a přípra­vou nových ložisek věnují v kladen­ském revíru mimořádnou pozornost maximální výtěžnosti dosavadních zá­sob. Svědčf o tom mj. rekonstrukce Dolu Nejedlý, která umožnila nejen využití nových zásob v tzv. kačlckém poli, ale navíc i racionální dobývání zbytkových zásob z Dolu Klement Gottwaldov. Ekonomický přínos této rekonstrukce představuje nejméně 4,5 miliónu tun černého uhlí. funj NA HOUPAČCE je snímek z fotografické soutěže Technického magazínu T 75. Autorem je Ladislav Král z Blanska, jeden z těch, kteří obeslali 7. ročník soutěže Člověk XX. století a pochlubili se tak s výsledky své tvůrčí práce. TAKÉ TECHNIKA slavila svá úspěchy ve spartakiádním týdnu v Praze. Zvuková zařízení s jedi­nečnou konstrukcí reproduktorů, všu­ dypřítomné oči televizních kamer se vším, co k tomu patří, úchvatný obraz dopravy červené, modré a zelené vět­ve, spoje, ale 1 ostatní technické obo­ry úspěšně složily zatěžkávací zkouš­ku kvality. Spartakiáda se podařila, také spartakiáda je velké organizátor­ské a technické dílo našeho věku. tak ve výrobní sféře pozitivně ovliv­ňují celkové hospodaření, a proto je nezbytné, aby důsledné uplatňování hledisek hospodárnosti bylo ve všech stupních soustavně prosazováno jako nezbytná součást řídící práce. Zahraniční obchod skýtá velké rezervy pro zvyšováni tvorby finančních zdrojů. Společné úsilí výroby a organizací zahraniční­ho obchodu je třeba stále zaměřovat na dosažení optimálních vývozních i dovozních cen a tak snižovat ná­roky vyplývající ze zahraničního ob­chodu na centralizované finanční zdroje a současně vytvářet podmínky pro odstranění neefektivnosti vývozů. Ve zvyšování kvality vyvážených výrobků, jejich efektivní sortimentní skladbě spolu se zvyšováním ko­merční práce v zahraničním ohcho­­dě jsou stále značné rezervy. Sou­časně s využíváním těchto rezerv je však třeba cílevědomě hospodařit ve výrobních organizacích s dovážený­mi materiály a surovinami a v ma­ximální míře, aniž by se přitom snížila kvalita, funkční vlastnosti i vzhled finálních výrobků, nahra­zovat je domácími, levnějšími a snadněji opatřitelnými materiály a surovinami. Investiční výstavba ovlivnila celostátní výsledky hospo­daření v pozitivním i negativním smyslu. Rezervy v tvorbě i efektiv­nějším užitím finančních zdrojů zů­stávají především v dalším využívá­ní výsledků vědeckotechnického roz­voje při výstavbě nových kapacit vý­roby, jejichž techníckoekonomické parametry by vždy měly dosáhnout špičkové světové úrovně, čímž by měly být současně již ve stadiu vý­stavby vytvářeny podmínky pro zlepšování v uspokojování potřeb na­šeho vnitřního trhu a schopnosti uplatnit se na zahraničních trzích. Dále je nutno soustavně omezovat zvyšování rozpočtových cen rozesta­věných investic, důsledně usilovat o dodržováni plánovaných termínů uvádění nových kapacit do provozu. Značné hmotné a finanční zdroje jsou stále vázány podíly zásob na výkonech a opět se prodloužila doba obratu zásob ve dnech. K zlepšení tohoto stavu je nezbytné účinněji zlepšovat odběra­­telsko-dodavatelské vztahy a pro­jekční a stavební připravenost in­vestic. Také je nutné nezvyšovat od­bytem nezajištěnou výrobu a celko­vě zlepšovat hospodaření se zásoba­mi s cílem maximálně omezovat ztráty. Mezi problémy, které je třeba s prvořadou naléhavostí řešit, je za­bezpečení realizace kupní síly obyvatelstva dostatečným zásobením vnitřního trhu výrobky v širokém sor­timentu a vysoké kvalitě. K tomu je nezbytné zajistit inovaci výrobků a potřebnou intenzitou a časovým předstihem, aby výroba spolu s ob­chodem a dovozem pohotově a ze­jména s trvalou perspektivou reago­valy na požadavky našich spotřebi­telů. Současně je třeba systematic­ky rozšiřovat rozsah a sortiment slu­žeb a zvyšovat jejich kvalitu. Těmi­to opatřeními zabezpečit nejen vy­soce dynamické zvýšení daně z ob­ratu, ale současně vytvářet podmín­ky i pro zvyšování životni úrovně. K zlepšení ochrany národního ma­jetku aktivizovat s odborovými orga­nizacemi pracující. ()m) Energetika: jsou ještě rezervy V současné době je vážným pro­blémem zabezpečovat stále rostoucí spotřebu elektrické energie. Celkově se problematika soustřeďuje do bilan­ce elektrických výkonů i elektrické práce, pro jejíž vyrovnání se podni­kají různá opatření v oblastí zdrojů. Z poznatků Státní energetické inspek­ce z uplynulé zimy však znovu vy­plývá, že i ve spotřebě není dosud využito všech možností. Prověrky uskutečněné vloni u 31 odběratelů ukázaly na nedostatky v užívání elektřiny. Ty byly příčinou ztráty 2,9 mil. kWh za rok. Na tom se podílel například nadměrný únik tlakového vzduchu z důvodu zanedba né údržby tlakovzdušného zařízení í 854 000 kWh), zanedbaná údržba sví­tidel a užívání morálně zastaralých světelných zdrojů (1 mil. kWh) a ne dodržování technologických norem (ztráta 524 000 kWh). Kontrolami u 723 malých a střed­ních odběratelů (komunálních podni­ků, zemědělských organizací atd.) se rovněž zjistily mnohé nedostatky, Více než třetina těchto odběratelflí nevypracovala úsporná opatření ne­bo nezajistila jejich realizaci. Jednou z hlavních závad bylo provozování elektrických akumulačních spotřebi­čů v pásmu energetických špiček. Přes zjištěné nedostatky však kon­trolovaní odběratelé vcelku přispěli konkrétními opatřeními k tomu, že v průběhu zimy nebylo nutno vyhla­šovat omezující regulační stupně. Cenné byly například přesuny pro­vozu náročných elektrických spotře­bičů na mimošpičkovou dobu, technic­­ko-organizační opatřeni ve výrobním procesu a přesuny generálních a ji­ných oprav atd. Výsledkem bylo menší zatížení elektrizační soustavy o 75 MW jen u kontrolovaných odbě­ratelů. Získané poznatky z inspekční činnosti potvrdily možnosti dalších úspor ve spotřebě energií. FRANTIŠEK JEČNÝ, Státní energetická inspekce

Next