Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)

1847 / No. 3

254 Tomy ъв Štítného wýmam ve filosofii. díl powšechný, s porownáním čistých pomyslů se zanáše­jící а к pauhé myslnosti přichýlený ; druhý jest díl zwláštní, upotřebený, wíce к látce nežli к pauhému twaru čili dobám myšlénkowým proldédající, a jeho pomysly jsau: božstwí, smět a duše. A tu slyším již mnohého ozýwati se: Což nám prospěje na směte takowé hlaubáni? To je jen ple­tení zdrawého rozumu, to je naduté zvedni, to je pauhý dýni! Nedá se owšein metafysika 2) zprostonárodniti; nebo ona žádá jistau summu pomyslů, jistý supeň wzdčlanosti, jenž přirozeně newyrůstá, ale wydobyti se musí, aby jen její potřeba se pocítila; to jest její ráz. Prawda jest arcif, že kdo jedenkráte к této potřebě pronikl, jejími půwaby tak býwá opojen, že jaksi, ač neškodně, zhrdne t. j. že wěcem swčtským lakowau nepřipisuje cenu, jako ten neb onen w jejich wýhodách zamotaný; a to jest její wada. Než proč bychom ji wypuditi chtěli? Ona spočíwá, tak jako poesie, w přirozenosti lidské, ona má swé radosti a swé wýhody vv sobě, a proto i swůj blahodějný wliw na člo­­wěčenstwo. O vvliwu tomto nemůže wšak ten saudili, kdo mimo něj stojí, t. j. kdo inetafysiku pochytili vv stawu není anebo nechce. Owšem že takowé ducha lidského plesání mnohému widí se pak býti liříčkau zahálčiwau, jenž snad jedině proto na swětě žije, aby na kus chleba čuměl. Ta­­kowý čumič . . . Leč kam zacházím ? Štítného powšechné oddělení metafysiky jest pauhá ontologie t. j. učení o prawé bytosti, ježto w kap. 2. „ná­božných rozmluw“ přednáší. Jakési daleké naznačení sy­­nechologie t. j. učení o prostoru, času a změně, nalézá se w kap. 3. ; a wšak oswědomění si základu a methody, jakož i spamatowání se, zdali a pokud názory, které psychologá­ 2) Ti, kteří proti metafysice brojí, metají powždy swé ztupělé šípy, aby takowým způsobem wíce hluku nadělali, proti celé filosofii; zapomínajíce, že filosofie i welmi praktické stránky má, morálku totiž, práwo přirozené, kritiku, theorii krásných umění atd. — Zastáwati wšak pro metafysiku práwa, jakých poesie má, je zajisté důwodné; o wíce ní se metafysika sama postará.

Next