Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)

1847 / No. 3

302 O zatmění slunce. símě wáeobecné tyto otázky obrátiti к určitým místňm, a hleděli se dowěděti, kdy a jak welké zatmění slunce vv některém určeném místě bude? Abychom na tyto otázky tedy odpovvídati mohli, wmyslemež se w položení takowé, jako bychom w samém středu jádra zemského seděli. Odtud spatřujeme vv čas nowu (nowoluní) čili w čas spojení (konjunkcí) měsíc w bodu M (obraz 3.) na nebi, slunce ale w bodu S, tak že délka obau stejná, a jenom šířka jejich o kus MS se různi. Čas toho spojení (konjunkce) můžeme welmi snadno we hwězdářských tabulkách najiti, w kterých na každý den w roce délka slunce a měsíce zaznamenána jest. Wyhledá­­me-li si tedy z tabulek těchto na onen den, w kterém za­tmění býti má, určitý čas, kdy slunce a měsíc w stejné délce stojí, tedy jest to také čas spojení (konjunkce). Nazweme čas ten T. W tomto čase T stůj si měsíc vv M, slunce ale w S. Z těchže tabulek poznamenej si nyní к času T přináležející šířku měsíce, která se na našem wý­­kresu wypodobňuje jako SM *= ß. Hodinu před konjunkcí nacházejž se měsíc w M', při čem ale předpokládáme, že měsíc nejen swým vvlastním, ale i s pohybem slunce se pohybuje, poněwadž to wšecko jedno, myslíme-li si jakoby se každé toto těleso pohybowalo, anebo jakoby jedno po­kojně stálo a druhé s rychlostí obau těles se pohybowalo. Odstáwání obau těles, o kteréž nám zde běží, zůstávvá wždy stejné. Tímto tak nazwaným relativním pohybovváním odbyl by tedy měsíc w hodině dráhu MM'. Pro tento čas byla by šířka jeho M'B -'ß‘. Táhneme-li nyní tímto M rowno­­běžnau přímku к ekliptice, totiž MA, pak jest MA =» An proměna relativní délky měsíce vv hodině, a M‘A = Aß pro­měna šířky jeho, a tyto weiičiny dají se z hwězdářských tabulek snadno wyldedati. Trojhran MM‘A můžeme powažowati za přímočarý, poněwadž z welmi malých boků sestáwá, an proměny po­hybu w jedné hodině tak patrné býti nemohau.

Next