Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)

1847 / No. 3

306 O zatměni slunce. Wšeobecné úwahy o zatměních. Kde se skutečně úplné zatmění ukáže, tam nastáwá docela obzwláštní temnota, která se ani к nočnímu temnu ani к saumraku nepodobá. Nebe se objewuje w barwě zeleno-šediwé, a spatřují se některé z jasnějších hwězd, jako Kralomoc (Jupiter) a Krasopaní - (Venus), jestliže o tom čase právvě na obloze stojí. Celé okolí míhá se w bledošedém swětle, jednotliwá po obloze plující oblaka do­­stanau zelenawé okraje, teploměr poněkud spadne, slabý wítr se zedme, a dojem na žiwočichy jest obzwláštní. Zwí­­řata uchwátí nejwětší úzkost a hrůza, ptáci nestále sem tam poletují, ano náhle i s powětří dolů spadáwají, psi za­čínají wýti, koně a jiná zwířata к sobě se tlačí anebo se zplašují. Také při kruhowých zatměních slunce powstá­­wají podobné úkazy, jenom ne w té míře jako při úplném zatmění. Wůbec býwají kruhowá zatmění tak wzácnájako úplná. Praha w nynějším století žádné kruhowé zatmění nespatří. Naproti tomu býwají částečná zatmění dosti často. W prů­měru počítá se w jednom místě na tři léta jedno, úplné zatmění ale w témže místě leda za 150—200 let jednau se pozorowati může. Při částečných zatměních obyčejně žádní zwláštní úkazowé se nepozorují; jen když se wíce než 3/4 slunečního kolku zatmí, pozoruje se úbytí denního swétla, ostřejší stín a lehký wítr. Ku konci chci zde ještě w běžícím století připadající zatmění slunce udati, která zwláště w Ewropě budau moci pozorowána býti. R. 1851., dne 28. Čerwence odpoledne, bude w Praze téměř 11 palců obnášeli. R. 1858., dne 15. Března odpol. W Praze budau 3/4 slunce zatměny. R. I860., dne 28. Čerwence odpol., kdež w Praze jen 8 palců obnášeti bude. R. 1861., dne 31. Prosince odpoledne. Toto zatmění

Next