Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)
1847 / No. 3
Zaěálkowé českého uměni. з п příwal wojska řeckého. .'*) Л na powésluých niwách Trojanských ždwihají se obrowské mohyly řeckých lirdin, Achilla, Patrokla, Ajaxe a jiných Homerowýini zpěwy zwečnělých reků, o nichžto šířili se zbytečné by bylo. Na • půdě dáwných Pelasgiekých národů na rowině Thessalské a w Thracii nalézají se rowy z předhistorických časů a též z bližších dob historií ozářených; к posledním čítati lze mohyly na bojištích u Maratona, Choronei, u Therrnophil, Platei, Pharsalu a jiné, dějepisci a básníky řeckými proslawené. Obracujíce zřetel к předmětu swému, musíme otázku učinili, zdali pohanští předkowé naši zanechali též náboženských pomníků, w nichžto se prwopočátky českého umění zjewují? W pohanském wěku českého národu, když wětší část země tmawými pralesy kryta byla, a slowanští obywatelé, po širopustých krajinách roztraušeni, lesy mýtili a zemi pluhem z prwší wlasti swé přinešeným wzděláwali, klaněli se pod šírým nebem bohům swým, ježto oběhni a zpěwem wclebili. Kralodworský rukopis časté zmínky činí O' těchto prostých obřadech náboženských. W hájích se klaněli bohům, bijíce se w čelo před nimi a dáwali jim w súmraku krmě (Záboj werš 60.). Na wrších u prostřed lesůvv wynikajících nalézaly se stany boliňw ; na takowýchto místech pochowáwaly se mrtwoly, tam we stínu rnnohowěkých stromů kladly se obětě a pokrmy, tam se též zbraně nepřátel přemožených obětowaly. (Záboj w. 291.) Oběti (třeby) též bohům swým pálíwali (Čestm. w. 147.) na skálách bohům zmilených (Češtin, w. 153.); tam w slaupech dýmu oběť wzhůru se wznášela (čestm. w. 167.); zwířecí oběti se pálily (Čestm. w. 178.); a když oběf к nebi plápolala na skále, kráčel lid okolo ní a hlásal bohům sláwozpěwy (Čestm. w. 185.) Kosmas, dáwaje zpráwu o wyhlazení obyčejů pohanských skrze Břelislawa II., vvyprawuje, že kněži, wěštci a hadači obřady pohanské konali, že se u studánek oběti 2 2) Tv/xfio> én ссгцотаХо) Aíovr\Tcto yé<tortu<;, âéy/xevoç ónnóre vavyiv áqioy/irj&eiev \Aycuuí. Ilias. JI. 793.