Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 1

50 Hi$t<yrieká zpráwa o sjezdu slowanském. Audowé sjezdu rozešli se,, dílem jsauee к tomu nuceni, dílem newidauce naděje, aby w obleženém městě bezpečně niobii pokračowati vv rokowání swém. Proto se sjezd roz­jel, aniž swého přirozeného zakončení dočkal. Ale udá­lostmi těmito bylo jednání jen přetrženo, ne pak zmařeno. Žádný zajisté z odcházejících wyslanců, ani obce a náro­­dowé, od nichž vvysláni byli, nepustil aumysl swůj : pro­­wésti dokonale a utužiti spojení Slowanů ‘pod Rakauskau wládau stojících; dobyti Slowanům na wznešené zásadě rownosti národů oněch práw, která jsau každému národu, protože je národ, neporušitelně a nepromlčitelně dána od samé přírody; powznésli rakauské Slowanstwo к té důle­žitosti, která mu podlé početní a duchowní jeho mohut­nosti wedlé druhých národů Rakauských bohdá náleží. Sjezd slowanský w Praze měl položili prwní základ к to­muto nowému bratrskému žiwotu národnímu. Byl-li tedy nade wše lidské myšlení přetržen nehodami, které kromě něho, ze živvlů jemu dokonce cizích wybauřily ; vvšak tím nemůže býti pokládán ani účel jeho za zasunutý, ani je­dnání jeho za zmařeno, rowněž jako událostmi Pražskými není zmařeno weliké powolání Slowanstwa w rozwíjení člowěčenstwa wůbec, ani zlehčena weliká wáha Slowan­stwa vv Rakausku zwlášť. Wýslownau wůlí odcházejících byl sjezd na neurčitý čas odročen, aby w přízniwější době bylo dokonáno, co na prwním sjezdu dokonati bylo nemožné. Budiž nám ostatně to útěchau, že při wypuknutí bauří swatodušních jednání sjezdu skoro se chýlilo ke konci, a konečné srozumění a smluwení shromážděných wyslanců úplně bylo dosaženo. Hlawní akty, jimiž sjezd byl uza­­wřel položití zásady, zámysly a usnešení swé před národy ewropejskými, a přednésli sprawedliwé žádosti Slowanů rakauských Jeho císařské milosti — totiž manifest к ná­rodům ewropejským a adressa к J. M. Císaři s přiloženými к ní peticemi jednotliwých slowanských národů pod císař­skou jeho korunau spojených — byly již wypracowány a

Next