Časopis Musea Království Českého, 1922 (XCVI/1)
1922 / No. 1
Ing. F. H an u ši Moje sbírka zkamenělin z českého Barrandienu (kterak bude ji doplněna kvantitativně i kvalitativně sbírka Barrandova v Národním museu). I. Všeobecné o sběratelstvu. Od dob Barrandových, kdy se myslelo, že znalost našich paleozoických zvířen byla jeho pracemi takřka vyčerpána, se ovšem změnilo mnoho. Ale vliv tohoto mínění po smrti Barrandově (1883) přece jen se uplatňoval v sběratelstvu, takže bylo pozorovat zvláště v okolí pražském, jako by tam bylo téměř úplně zaniklo. Za dob Barrandových bylo dokonce mnoho skalníků, kteří se sbíráním a skupováním zkamenělin v lomech živili, nosíce je Barrandovi, ale i jinak s nimi obchodujíce. Po nějaký čas tento ruch sice poněkud udržoval ještě až do své smrti prof. dr. Ottomar Novák (v Berouně sbíral p. Dusí), ale v intensitě sbírání přece jen nemohlo býti srovnání s dobou Barrandovou — scházelyť к tomu ty prostředky, které věnoval sbírání Barrande. (Dnes ovšem bylo by možno, aby sbírání se vedlo znovu s touže intensivností, kdyby je podporoval stát, aby to pomáhalo rychlejšímu geologickému výzkumu země.) Jakožto následek přetržené sběratelské činnosti pak se jevilo, že skalníci dále neodkládali zkamenělin; mezi tím lomy se vyčerpávaly, takže po mnohých nezůstalo památky a u jiných dodnes litujeme, čeho by se tu „bylo mohlo neb mělo ještě nasbírati (Koněprusy, gs nad Svagerkou, letenské d4 a j.). To, co bylo řečeno o sběratelství po smrti Barrandově, neplatí však o ruchu vědeckém. S opravami paleontologickými a jeho názorů záhy začal náš vlastní velmistr paleontologie dr. O. Novák,1) kdežto celá řada geologů jala se opravovati jeho názory geologické, hlavně srovnáváním s jinými zeměmi, čímž nastaly velké změny v nazírání na jeho pásma „systému silurského“: část jeho A a část В seznány jakožto algonkium, ostatní В, C a snad pásmo * *) Omyly takové skoro vždy povstávají nedostatky materiálu sbírkového, ale ovšem po každém doplňování objevují se zase i další záhady a úkoly.