Svĕt Práce, leden-červen 1952 (II/1-26)

1952-01-03 / No. 1

íV4Ĺ \ ROČNÍK II. ČÍSLO 1 PRAHA 3. LEDNA 1952 CENA 3 Kčs DO NOVÉHO ROKU Jan Beran Kdybychom dnes chtěli pořádat tradiční ankety, mohla by jedna z otázek znít: „Co považujete za nejkrásnější dárek republice k vánocům?“ A odpovědi by bezpochyby ukázaly, že to bylo heroické úsilí budovatelů Nových hutí Klementa Gottwalda v Kunčicích. Zůstane navždy chloubou roku 1951, že se v něm jasně objevily obrysy onoho socialis­tického člověka, kterého chceme a musíme vytvořit. A tě­mito novými lidmi, lidmi nové epochy, se stávají všichni ti známí i neznámí hrdinové, kteří ze sebe vydali vše, aby byl splněn úkol a aby 1. ledna byla zapálena první vysoká pec kunčických hutí. Byli to zejména mladí, příslušníci československého svazu mládeže, kterým patří dík za jejich obětavost a pra­covní nadšení. Z pěti tisíc brigádníků, kteří dobrovolně zů­stali o vánocích na stavbě, aby dohnali zpoždění plánu, bylo přes dva tisíce mládežníků. Neklesli na mysli, i když se situace zdála beznadějnou. Někteří z nich pracovali za obtížných podmínek v zimě, sněhu a dešti i dvacet pět hodin nepřetržitě a někteří z nich si prodloužili brigádu i o další týdny přes Nový rok. Dali republice vskutku dar nejkrásnější: své žhavé nadšení pro věc socialismu. Právem mohl tedy president republiky Klement Gottwald ve svém novoročním projevu poukázat na pracovní úspěchy brigádníků v Kunčicích a poděkovat jim za všechno, co tady vykonali. Brigádníci v Kunčicích pochopili význam díla, které budují. „Před rokem, na prahu roku 1951,“ řekl president republiky na počátku svého novoročního projevu, „jsem k vám mluvil mimo jiné o tom, že také v nastáva­jícím roce bude gigantický zápas mezi mírem a válkou hlavním motorem dalšího světového vývoje. To se také plně potvrdilo.“ A mluvě později o našich úspěších v mi­nulém roce i o obtížích, s kterými isme se setkali, řekl: „My v Československu stojíme na jedné z vysunutých posic tábora míru. Je proto pochopitelné, že vše, co se kolem nás děje, musí mít svůj vliv i na naše vnitřní položení. Za věc míru bojujeme na svém úseku dnes tím, že budujeme a upevňujeme svoji lidově demokratickou republiku a její politickou a hospodářskou sílu a odolnost, že budujeme novou socialistickou společnost a předeyěim jeií hospodář­ské základy.“ Budovatelé Nových hutí Klementa Gottwalda tedy po­chopili. Nebyli jako oni rozumbradové, o nichž se zmiňuje president republiky ve svém projevu, a kteří dělají, jako by nechápali význam rozvoje těžkého průmyslu. Hovoře v cifrách o úspěšich minulého roku, kdy celková výroba u nás stoupla proti roku 1950 o 12,7% a byla asi o dvě třetiny větší než v r. 1937 — v těžkém průmyslu dokonce 0 14,3% proti r. 1950 — a mluvě o tom, že národní důchod počítaný v cenách roku 1937 stoupl roku 1951 o 10 procent proti r. 1950 a o 33% proti roku 1937, připomenul presi­dent republiky, že přes tyto úspěchy nestačil vzrůst prů­myslové výroby k ukojení stoupající spotřeby, která se projevuje ve stoupající poptávce po předmětech denní spotřeby, ve zvýšených vydáních na sociální, zdravotní a kulturní služby obyvatelstvu, na nové investice, v potře­bách obrany země a podobně. Nevyrobili jsme tolik, kolik bychom chtěli a mohli uložit a spotřebovat. A nevyrobili jsme zejména v zemědělství tolik, kolik jsme vyrobit mohli a měli. Znovu, jako již po kolikáté, připomněl president republiky Klement Gottwald nutnost vybudování země­dělské velkovýroby na základě socialisace vesnice. „Jen a jen tak může naše zemědělství dohonit náš průmysl a být mu rovnocenným partnerem. Cestou k tomu je rozvoj a upevňování JZD, strojnětraktorových stanic, jakož 1 státních statků.“ Přes tyto obtíže v zásobování je třeba vidět velké úspě­chy, kterých jsme dosáhli. Za účinné pomoci Sovětského Dokončení na str. £. Herr Adenauer pilné „restauruje". Kreslil Petrtkovský Kreslil B. Konečný Sebevědomě a směle hledíme vstříc velkým úkolům čtvrtého roku Gottwaldovy pětiletky. V minulém roce jsme načerpali nové zkušenosti, rozšířili jsme výrobu a postarali jsme se, abychom zvýšili svou obranyschopnost. V novém roce učiníme všé, abychom, šli ku předu ještě rychleji a abychom se stáli ještě pevnější oporou tábora míru. POJIŠTĚNÍ DO RUKOU PRACUJÍCÍCH Jan Kučera Je inlm z úseků našeho života, kterému věno/ala reakce v ’posledních měsících uplynulého roku svou pozornost, bylo ná­rodu pojištění. Tak předně: po Novém roce — na to může každý vzít jed — ro­dinní’ přídavky už nebudou. A za druhé tvrdil šuškalové, že pojištěnec si bude muss; platit léky,, které až dosud dostá­val zdarma. Še; >taná propaganda znovu utržila ostu­du a fiasko. Rodinné přídavky jsou a bu­dou nadále. Také léky dostává každý pojíš .ěnec zdarma. A ke všemu ještě do­chází v národním pojištění k velké re­­orgai dsaci, jejímž konečným cílem jednou bude aby pojištěnec — tak jako je tomu v Sovětském svazu — neplatil na nemo­censké pojištění ani haléř. Pr mim krokem k této konečné fázi vý­voje našeho národního pojištění je zákon 0 přebudování národního pojištění, který schviiilo Národní shromáždění na sklon­ku riinulého roku. Jeho historický vý­znam spočívá v tom, že má vytvořit z na­šeho národního pojištění účinný prostře­dek !t zvyšování produktivity práce a tím 1 trvUého růstu naší životní úrovně. Od Nového roku nastupuje tedy naše nároilní pojištění novou cestu. Její novost se především projevuje v nemocenském pojíš ;ění, které se odděluje od pojištění důch »dového a přechází do správy pracu­­jícícl, sdružených v Revolučním odboro­vém hnutí. Tím bude odstraněna velká vada dosavadního národního pojištění, kteří — vzdáleno od závodu a od pracu­jících — nebylo a nemohlo být takovým pomocníkem naší výroby, jakým být mě­lo. Pracující budou nyní na provádění nemocenského pojištění přímo sami účast­ni. Nebudou už nemocenské pojištění po­važovat za něco cizího, za něco, co jim nepatří a čeho lze nakonec i zneužívat na úkor celku. Nová úprava se projeví bez­pochyby blahodárně i v poklesu absence, jejíž nepříznivá výše měla neblahé dů­sledky pro výrobu a plnění plánu. Je ovšem samozřejmé, že přenášení ne­mocenského pojištění do velkých závodů a na odborové svazy bude se provádět postupně a nikoliv rázem. Do několika vybraných závodů jíž bylo nemocenské pojištění přeneseno a zkušenosti z těchto prvních Závodů pomohou při uskutečňo­vání celé reorganisace. Nová úprava národního pojištění při­nese s sebou i zjednodušeni a zhospodár­­nění. Všechny administrativní úkoly, spo­jené s prováděním nemocenského pojištění a s vyplácením rodinných přídavků, budou obstarávat správy závodů samy. Pro ad­ministrativu závodu nebude nová úprava znamenat podstatné zvýšení práce. Nemo­censké bude vyplácet mzdový účetní zá­vodu na základě rozhodnutí komise ná­rodního pojištění. Bude to znamenat nejen urychlení výplaty dávek, ale novou orga­­nisacl budou také sníženy na nejmenší míru ztrátové časy, které výrobě vznikaly pochůzkami pracujících do okresních ná­rodních pojišťoven a zbytečně zvyšovaly absenci. Přesunutí agendy nemocenského pojiš­tění do velkých závodů a jeho provádění pracujícími přinese pochopitelně též pod­statné snížení vlastních nákladů nemo­cenského pojištění. Členové komisí ná­rodního pojištění a důvěrníci budou vy­konávat svou činnost jako funkci čestnou a mimo pracovní dobu. Budou jim hraze­ny jen skutečné výlohy, spojené s výko­nem funkce. Ústřední rada odborů pro­vede kromě toho i přestavbu dávkového systému nemocenského pojištění tak, aby bylo v souladu se socialistickou zásadou odměny podle zásluhy. V závodech s více než stem zaměstnán, ců na jednom pracovišti, do nichž bude nemocenské pojištění postupně přenášeno, bude rozhodujícím a odpovědným orgá­nem ve věcech nemocenského pojištění závodní rada. Pro tuto svou odpovědnou funkci si zřídí komisi národního pojištění, po případě u dílenských rad dílenské ko­mise národního pojištění. Tyto komise se budou opírat o síť důvěrníků národního pojištění na jednotlivých pracovních úse­cích. Předsedou komise národního pojiš­tění bude vždy člen závodní rady a před­sedou dílenské komise národního pojiště­ní člen dílenské rady. Funkcionáře Revolučního odborového hnutí v závodech čekají tedy nové a velké úkoly. Jejich úspěšné splnění předpokládá zapojení & aktivlsaci širokých mas pra­cujících do odborářské práce. Pracující musí být politicky 1 odborově připravení tak, aby chápali význam poslání nemo­cenského pojištění, z něhož máme vytvo. řit skutečně účinný prostředek zvětšování produktivity práce, životní úrovně nás všech. Odpovědnost odborářů za splněni tohoto úkolu je veliká.

Next