Svĕt Práce, červenec-prosinec 1952 (II/27-52)

1952-07-03 / No. 27

ROČNÍK II. ČÍSLO 27 PRAHA 3. ČERVENCE 195í CENA 3 Kčs MISTR JAN HUS Docent dr. Josef Macek, laureát státní ceny 6. července 1415 procházel ulicemi jihoněmeckého města Kostnice podivný průvod. Obklopen biřici kráčel středem shluklého davu ztýraný a zmučený muž, jenž si zpíval ná­božné písně a s veselou tváří qélil nadávkám a spílání, jímž jej zahrnovali přítomní preláti a faráři. Taková byla poslední cesta jednoho z největších synů českého národa, M. Jana Husa. Ještě na hranici, když už se pacholci chystali podpálit slámu a dřevo, jímž byl obklopen, nepropadl hrůze či strachu ze smrti a naopak klidně řekl katanům: „A na té pravdě, kterúž sem psal, učil a kázal, dnes vesele chci umřieti.“ Kde je zdroj Husovy síly, odvahy, statečnosti, odkud se vylévá proud jasu a radostného optimismu, jenž dopro­vází každé Mistrovo slovo? Nepochopili bychom nic z Husova heroického boje, kdy­bychom viděli stát proti smečce kardinálů a šlechticů v Kostnici osamoceného kazatele. Jedinec nebyl s to pře­stát tolik a takových mučení, nástrah a podlých útoků. Jedině ten, kdo mluvil ústy tisíců prostých pracujících lidí, jedině hlasatel nového, lepšího, krásnějšího života, jedině bojovník za práva lidu proti bezpráví vykořisťova­­telského řádu mohl v Kostnici slavně zvítězit. M. Jan Hus opravdu od mládí vyrůstal v náručí českého lidu. Někdy v r. 1371 se narodil v Husinci z chudé jiho­české rodiny a poznával krok za krokem, jakému utrpení byl vystaven tehdejší pracující člověk. M. Jan viděl, že bída jedněch je vyvažována přepychem a rozmařilostí dru­hých. Cím nádhernější koně, čím boKatší dvory, čím více zlata mají preláti, šlechtici a bohatí obchodníci, tím zedra­­nější a chudší jsou chalupy venkovského lidu, tím hlado­vější je život pracujících ve městě. Na sklonku 14. století a na počátku století 15., kdy Hus dorůstal, se zvlášť přiostřila krise feudálního řádu. Nové společenské síly, představované měšťanstvem a venkov­ským lidem, se tlačily do popředí. Na vrata feudalismu bušily zmozolené ruce řemeslniků, sedláčků i podruhů a požadovaly úlevu poddanských povinností, dávek a robot, požadovaly více práv, větší mzdu a především žádaly, aby největší a nejbohatší feudál, církev, zanechal vykořisťo­vání. Církev byla totiž vlastníkem největších a. nejlepších pozemků, držela v poddanství tisíce jjesnic, ždímala lich­­vářské úroky v městech, obtěžovala církevními dávkami každého věřícího, takže právem v ní spatřovali revoluční masy největší překážku na cestě ke svržení feudálního jha. M. Jan Hus věděl od začátku, kde je jeho místo. Posta­vil se na ochranu lidu, proti prelátům, proti největšímu feudálu, církvi. S kazatelny pranýřoval počínání lakotných farářů, kteří střihají své věřící jako ovečky, útočil proti bohatým a rozmařilým opatům a biskupům a velebil malé a utlačené. Vyslovil rovněž zcela jasně požadavek, aby cír­kev byla navrácena k původní chudobě, aby jí bylo od­ňato bohatství a majetek. Hus otevřel těmito útoky proti největšímu feudálovi brány k všeobecnému revolučnímu útoku proti feudalismu. Nesmíme zapomenout, že M. Jan nikdy nebyl katedrovým učencem, který by bádal jen a spekuloval o církevních otázkách, nýbrž byl vždycky zároveň i rádcem a pomoc­níkem prostého lidu. Už v r. 1402 se stal kazatelem v kapli Betlémské a později kázal na českém jihu, na Kozím hrád­ku, kolem Krakovce, přímo uprostřed venkovského lidu. Tam všude seznamoval se svými názory na vyřešení krise široké lidové masy, vdechoval jim víru v konečné vítěz­ství, nabádal je k jednotě a k svornosti. A proto jej doprovázel do Kostnice tlukot srdcí všeho českého lidu, proto i v kostnickém žaláři neustále byl spjat s rodnou zemí. Husovy listy z Kostnice jsou svěděctvím nejen opravdového zápalu za vítězství lidu nad vykořisťo­vateli, nýbrž zrcadlí i vroucí lásku Husovu k naší vlasti. Byly proto marné pokusy církve vyrvat památku na (Dokončení na sír. 2.) Železo a ocel se staly symbolem naší první pětiletky, ostravský Donbas se stal výrazem nového, šťastného života našeho lidu. Na jeho výstavbě se značnou měrou podílí i mládež. Stavba mladých budovatelů v Kunčicích kypí životem, rud ctného mládí. A po práci přijde odpočinek: sport, diskuse, přednášky, divadla, film, čtení a vycházky do pii ody. Spojené státy, které spolu s Japonskem jediné nikdy ne­­ratifikovaly ženevskou dohodu o zákazu bakteriologických zbraní, odmítají i nyní dohodu podepsat, i když je Sovět­ský svaz k tomu vyzval v OSN. .Podepsat f ... Nemožno. Vždyť vidíte, že mám plné ruce práce.u Neues Deutschland ŽNĚ ŠKOLOU SPOLEČNÉ PRÁCE František Kratochvil Ne už desítky JZD, nýbrž stovky a ti­síce družstev podají letos malým a střed­ním rolníkům názorný a přesvědčivý dů­kaz, že společná práce, opřená o družstvo, práce ve skupinách, při soutěži jednot­livců a skupin a na scelených lánech umožňuje rychlé, úsporné a vzorné pro­vedení úkolů, plnění a převyšování plánu. Zmenšuje úmornou dřinu a zvyšuje pro­duktivitu práce i blahobyt vesnice. Nad jiné. jasně ukazují první letošní žňové zkušenosti, že je především v zá­jmu pracujících rolníků samých, aby se sdružovali a přecházeli od malovýroby k družstevní velkovýrobě, aby mohli vy­užít lépe a dokonaleji materiálních pod­mínek, které vytváří dělnická třída, bez nichž by rolníci sami cestu k vyšší pro­duktivitě a k výnosnému společnému hospodaření nemohli -nastoupit! Plánovité hospodaření dává zemědělství dostatek strojů, opatřuje mu hnojivá a vše, čeho je potřebí k družstevní velkovýrobě, ke stálému zvyšování hektarových výnosů, k lepšímu hospodaření. A ještě jedno radostné zjištění učinili malí a střední rolníci při prvních sklizňo­­vých pracích a zejména při výmlatu. Vy­užívání zkušeností sovětských mistrů vy­sokých sklizní, křížového způsobu setí a sovětské agrotechniky přináší ve zvýše­ných výnosech výhody pro ně samé, pro další posílení družstva a pro všechny pracující. Na družstevní lány v Horním a Dolním Ďure v okresu Vráble vyjel le­tos po prvé sovětský kombajn, který po­může družstevníkům sklidit bohatou úro­du. Hned v prvních dnech se družstevníci předsvědčili o jasné -převaze kombajnu nad všemi sklizňovými stroji. Zatím co v době, kdy hospodařili jed­notlivě a na uzounkých políčkách, dosa­hovali u ozimého ječmene stěží devatenáct až dvacet metrických^ centů po hektaru, sklízejí letos s každého hektaru dvacet pět a půl metrického centu. Přitom jim nemalou měrou přispěl kombajn ■ bez­­ztrátovou sklizní. Uspořil jim navíc mno­ho práce. Při sklizni kombajnem odpadá vázání, stavění a stohování; kosení, mlá­cení a čištění zrna se .spojuje v jeden vý­robní proces a provádí se zároveň. Druž­stevnici si vypočítali, že při společné družstevní výrobě se značně snížil i. vý­robní náklad na jeden metrický cent, a to u ječmene o 36,41 procenta. Také družstevníci v Lelesu v ’ okrese Kráľovský Chľmec poznali, že .jen spo­lečné hospodaření na půdě dává podmínky k lepší organisaci práce a k dokonalejší­mu využití strojů a potahů. Na scelenýeh lánech pracují ve skupinách, soutěži a vy­užívají agregátů. Se sečením, výmlatem, podmítkou a setím strniskových směsek budou letos hotovi ještě o několik dní dříve než loňského roku, kdy teprve zís­kávali první zkušenosti ze společné práce. Jaké poučení nám dávají první letošní žňové zkušenosti? Hlavní zásadou je roz plánovat, organisovat a provádět všechny práce, využít každé hodiny, všech sil a prostředků vlastních i pomoci STS tak, aby byly dodrženy agrotechnické lhůty a všechny práce byly i za nepříznivého počasí udělány v pravý čas a co nejkva­litněji. Jen tak dobře sklidíme bohatou úrodu. Každým dnem přibývá JZD, státních statků’ a obcí, kde byly zahájeny žně. Proto urychleně dokončíme poslední pří­pravy. Společně organisované a provedené žňové'práce za širokého uplatňování so větských zkušeností budou předpokladem k dalšímu upevnění jednotných zeměděl­ských družstev, rozšíření členské základ­ný a převedení družstev tia vyšší typy. Splníme provolání předsednictva ústřed­ního výboru Komunistické strany Česko­slovenska ke žním, ve skutek převedeme usnesení vlády o žních a výkupu. Všichni pomůžeme pracujícím rolníkům. Zně jsou největší příležitostí, aby trpělivým pře­svědčováním byly získány další tisíce drobných a středních rolníků pro společné práce, pro zakládání nových JZD, k pro­vádění hospodářsko-technické úpravy pů­dy, k rozorání mezí, k zavádění společ­ných osevů. Plně této příležitosti využi­jeme. To bude náš příspěvek v boji za mír, protože se přičiníme o vybudování šťastné a krásné socialistické budouc­nosti.

Next