Svĕt Práce, červenec-prosinec 1954 (IV/27-52)
1954-07-01 / No. 27
SVĚT PRÁCE ■■■" , - 1111111 i i"——— '„..-i-U ROČNÍK IV ČÍSLO 27 V PRAZE 1. ČERVEN CE 1954 CENA 60 hal. ------------------------------------------------------------------mvwa------------- CESTA K MÍRU Lubotnír Šubrt Berlin je město svým způsobem nad jiné poučné. Názorně a hmatatelně je tu vidět nejen jaké škody, jaká utrpěni a strádání působí válka lidem, ale také, jak končí ti, kdož válku vyvolají. Místo, kde stálo dříve Hitlerovo říšské kaneléřství, je dnes kamenitá pustina, po níž jsou rozsety obrovské, několik metrů tlusté bloky železobetonu — a zachovalé dveře vchodu po podzemního krytu. Deset pater do země se zavrtali vrazi evropského lidu — a nebylo jim to nic platné! Smutné ruiny kolem dokládají výmluvně, co dokázala fašistická smečka hrdlořezů udělat za něco málo víc než deset let z dobré poloviny Evropy. Delegáti Evropské odborové konference, kteří se do Berlína sjeli ve dnech 20.—22. června, měli mnoho látky k přemýšlení, i kdyby na konferenci nebyla bývala řečena vážná slova o politické a hospodářské situaci Evropy a o tom, jak z ní najít cestu. Necelých deset let od pádu Berlína nová fašistická klika ohrožuje Evropu. Je dirigována — jako hitlerovská — nejproklatější rukou amerických monopolů. Krupp a Thyssen už jsou opět „na svých místech“, odkud rozdmychali už dva válečné požáry v Evropě. Staří Hitlerovi generálové, jako Heusinger a Kesselring, začínají vytvářet nové žoldnéřské armády. Je vskutku čas připomenout Evropě, jak se dostal Hitler z Kaiserhofu do říšského kaneléřství a burcovat dělnickou třídu všech evropských zemí do boje. Evropská odborová konference projednávala otázku mírového soužití evropských národů, záruku jejich bezpečnosti a otázku zvýšení životní úrovně západoevropských pracujících. Louis Saillant, generální tajemník SOF. svolavatelky konference, ukázal ve své zprávě, v čem spočívá nebezpečí hrozící Evropě: spočívá v tom, že je Evropa rozdělena na dva tábory. Spočívá dále v tom, že americké válečnické kruhy brání vyřešení německé otázky a uzavřeni mírové smlouvy s jednotným Německem a že místo toho prohlubuji rozštěpení Evropy tím, že vytvářejí vojenský blok šesti západoevropských států s armádami pod společným vedením — tak zvané Evropské obranné společenství. V rámci tohoto společenství militarisují západní Německo, vyvolávají v něm revanšistické ovzduší, formují fašistické síly a rozdmýchávají válečnou psychosu. Evropská odborová konference jednomyslně, v referátě í diskusních příspěvcích 35 debatéra, především potvrdila, že Evropské obranné společenství je útočný blok namířený proti SSSR. Za druhé snesla mnoho důkazů o tom, jak hospodářská opatření, souvisící s EOS, zvyšují zbídačování -mas pracujících zemí západní Evropy. A za třetí prokázala, že Evropské obranné společenství zbavuje západoevropské země posledních zbytků jejich suverenity. Konstatovala pak právem, že EOS je zbraní nejen proti SSSR a lidovým demokraciím, nýbrž i proti západní Evropě samé. Pařížská smlouva, na jejímž základě je EOS budováno, umožňuje tak zvaným nadstátním orgánům EOS použít „Evropské armády“ proti členům EOS v případě t. zv. „vnitřní agrese“, t. j. v případě sociálních konfliktů uvnitř těchto zemí — čili jinými slovy řečeno: EOS umožňuje Američanům použít ozbrojené intervence armád všech šesti států EOS proti revolučnímu hnutí ve kterékoliv z účastnických zemí. Zbavuje je tak posledního zbytku suverenity a národní nezávislosti. Proti této koncepci krvavé války, intervencí a vměšování se do vnitřních záležitostí jednotlivých zemí vyzvedla Evropská odborová konference sovětský návrh na vybudování systému kolektivní bezpečnosti v Evropě na základě plné rovnoprávnosti malých i velkých evropských zemí a na základě nevměšování se do jejich vnitřních záležitostí. Konference odborářů Evropy vydala výzvu ke všem mužům i ženám V Evropě, aby všemi způsoby bojovali proti EOS a remilitarisaci západního Německa, za mírumilovné řešení otázky opětného sjednocení Německa a za kolektivní bezpečnost. Vydala současně provolání ke všem pracujícím na světě, v němž se staví za zákaz atomových a vodíkových zbraní a prohlašuje ochotu podporovat jakékoliv návrhy, které k zákazu těchto zbraní povedou. K uskutečnění a prosazení těchto požadavků je ovšem potřeba dále upevňovat akční jednotu všech odborářů v Evropě. Na konferenci se ukázalo, že příslušníci odborových organisací bez ohledu na směr, kterým se ubírají jejich odborové ústředny, mají stejný názor na EOS, na atomové zbraně i na řešení německé otázky. Odboráři ze skandinávských zemí, stejně jako ze- západního Německa, jejichž odborové ústředny nejsou členy SOF, shodovali se v Berlíně naprosto s názorem SOF na řešení evropských problémů. V tom je také základna společných akcí bez ohledu na to, zda v jiných otázkách mají příslušníci těchto odborových organisací rozdílné názory. Českoslovenští odboráři na Evropské odborové konferenci sdělili své poznatky a zkušenosti zéjména západoevropským soudruhům. Besedovali s delegáty francouzských ČGT, s Němci ze západního Německa a vyprávěli jim o životě v naši zemi. Velkou pozornost na konferenci vzbudil nejen projev vedoucího čs. delegace, prvního sekretáře ÚRO, Josefa Tesly, ale také druhý náš diskusní příspěvek, v němž soudruh Josef Pötzl, člen KNV v Karlových Varech, občan (Dokončeni m sír, 8/ Senoseč probíhá plným proudem ui i v podhůří. Pracovníkům 8TS Doksy přijela na pomoc děvčata ze závodní učňovské školy Jabloneckých skláren z Dolního Polubného a pomohla při sklizni na hospodářství Vrátná. Snímek ÚRO — Hanka PŘIPRAVUJEME SLAVNOST STATISÍCŮ Karel Marek Stavíme hutě, přehrady, továrny, nová města i výškové budovy, otevíráme další naleziště -přírodního bohatství i nové doly, dodáváme na venkov kombajny a traktory, píšeme a v milionech výtisků rozmnožujeme a čteme knihy, pečujeme o nová sanatoria a porodnice, naplňujeme zvídavým mládím nové jesle, pionýrské domy, školy i stadiony, jezdíme za krásou hor a k vodám na rekreaci, zkrátka budujeme, zvelebujeme a při tom se všichni1 učime sami sobě vládnout, řídit práci, plánovat, nově a lépe pracovat. Žádný učený s nebe ještě nespadl a tak neni divu, když i my ještě všechno neumíme tak, jak bychom sami chtěli. Proto si nemilosrdně, zato však upřímně naši práci kritisujeme, vytýkáme si chyby a nedostatky. Zkrátka a dobře, máme mnoho starosti, řekli bychom radostných starosti. Jednu chybu však přece jen děláme nejčastěji. Pro samé starosti, pro ten chvat všechno co nejlépe a nejrychleji udělat, zapomínáme se radovat nad tím, co jsme již krásného a dobrého udělali. Nemyslíme tím, že bychom se měli zastavit, založit ruce v klín, kochat se našimi úspěchy a zapomenout při tom na další úkoly. To nám nesmí ani ve snu napadnout. To bychom zase jen pocítili sami na sobě. Ale když tak máme po pilné práci trochu volna a klidu, a těch se má dopřát každému, kdo dobře pracuje, pak se nemáme kolem sebe škarohlidšky rozhlížet. Máme se podívat na naši krásnou zemi a zajásat při tom pohledu. Udělejte to tak jednou a uvidíte, že budete sami na sebe hrdi. Ano. takoví jsme my stavitelé! Co všechno vyrostlo pod našima rukama za krátký čas. Staletí jsme předhonili. A to je přece důvod k radosti! Příští rok je k1 takové radosti zvláštní příležitost. Vždyť tomu bude deset let, co jsme prožili naše znovuzrození. Tenkrát přes němé barikády vjely do naši krásné Prahy naši sovětští bratři a na vítězných tancích nám přinesli skutečnou svobodu. Je to teprve deset let a Jaký přímo historický kus cesty jsme urazili od té doby! V takových chvílích, jak« přijdou za rok, se můžeme hrdě ohlédnou! zpět a opravdově se zaradovat. V takových chvílích bychom se měli všichni sejít, co nás v republice je. a je nás stál« víc, a společně vytvořit velkou všenárodn slavnost, jakou svět neviděl. Na oslavu; našeho nového života, pro radost z naši tvořivé práce, pro vyrovnanější krok dc ještě lepší budoucnosti. Ovšem, kdyby tc jen šlo, sejít se všichni na jednom místě abychom se viděli, abychom poznali svou sílu, vyvěrající z jednoty našeho myšleni i našich činů. A ono to přece jen jde! Ne ovšem tak doslova, všichni, úplně všichni, se naje «lnou sejít nemůžeme, ale aspoň veliké množství, takové, jaké se ještě nikdy nesešlo, A nesmí to být jen tak nějaké bezduché sejiti, jen nějaká prázdná slavnost. Naopak, právě při ní se chceme nejen radovat, ale i ukázat sami sobě, ale i celému světu, jak jsme silní a zdatní, jak všichni chceme jedno: jít dál tou cestou jako dosud. Po boku našeho velikého a silného přítele, nejsilnějšího na světě, pc boku Sovětského svazů dál pevným krokem a rychleji k vybudováni socialismu, ke štěstí našeho lidu i k světovému míru. Takovou slavností bude příští rok I. celostátní spartakíada. Máme v naši historii bohaté zkušenosti s pořádáním velkých tělovýchovných slavnosti. Měli jsme svoje spartakiády, olympiády a slety. Slavná maninská spartakiada v roce 1921 byla první slavností, kde se snoubila iniciativa a um širokých lidových mas s revolučním vzdorem proti kapitalistickým utlačovatelům. Ale i olympiády a zvláště slety, ať jich vedení DTJ nebo Sokola chtělo jakkoliv zneužít ve prospěch vládnoucích mocipánů. byly vždy v jádru dílem našeho pracujícího lidu, bez něhož by nemohly dosáhnout té '. ’ikosti. A nyní jsme před uskutečněním celostátní spartakiády, kterou chceme mít dosud největší a nejmohutnější, velikou všenárodnl, lidovou slavností, která ukáže všechny výsledky tvořivé síly našeho lidu, ukáže sílu lidově demokratického zřízení, řekne do celého světa, že již nikdy nechceme jít jinak než pod vedením naší komunistické strany a se Sovětským svazem. V této slavnosti bude vyjádřena hrdost nad dosud vykonaným dílem. A protože to dílo je největší a nejkrásnější, bude i spartakíada taková. Bude na ní cvičit 230 000 cvičících. Takový počet neshromáždila dosud žádná slavnost. A hlavně, bude zde lid vystupovat je«inótně, společně, seskupený a odvážně kráčející za budováním svého štěstí. Na I. celostátní spartakladě vystoupí v desetitisících naše školní mládež, uvidíme cvičení mládeže z pracovních záloh, mohutné bude trojí vystoupení odborářských tělocvikářů a sportovců, mužů a žén i mládeže z vesnic, příslušníků Rudé hvězdy a nejvíc se těšíme na vystoupení naší armády, která připravuje cvičeni takového počtu mužů, jaké ještě nikdy nebylo armádou uskutečněno. To budou hlavní dny spartakiády v červnu a v červenci na velkém stadionu na Strahově. Ale I. celostátní spartakiada začne již v únoru Zimními sportovními hrami a vlastně spartakiada začne jíž letos 1. záři, Nyní probíhají po celé republice krajské a oblastní spartakiády mládeže i dospělých po všech úsecích naší tělovýchovy. To jsou však jen průpravy* I. celostátní spartakiadě. Jsou však již připravena vlastní cvičení pro velikou slavnost příštího roku. A k jejich nacvičení se sejdeme všichni, mladí i starší, ti co ještě nikdy v tak masovém cvičení nevystupovali, i ti. kteří prožili již spartakiády a slety. Všichni se sejdeme 1. září v tělocvičnách, abychom společně připravili nádherné spartakiádní dílo, jaké ještě svět neviděl. Kdo by nechtěl být při' něm aktivním účastníkem ? Těšíme se, že uvítáme u nás i naše sovětské i ostatní přátele, a to pak bude vítězná slavnost nejen našeho lidu. ale 1 všech lidí na světě, kteří bO> jují za mír a svoje štěstí!