Svĕt Práce, červenec-prosinec 1972 (V/27-52)

1972-07-05 / No. 27

-z Pro chvíle oddechu: Křižovhy, húdanhy na každý Jen JIŽ V PŘÍŠTÍM ČÍSLE ZAČÍNÁ NAŠE LETNÍ SOUTÉŽ TIP NA DOVOLENOU ■ PODMÍNKY NAJDETE NA STRANĚ M ŠVSt~27 práce i twr cena výtisku V PRAZE DNE 5. ČERVENCE 1972 ROČNÍK V. (IX.) MOTTO: /e naší povinností zabet.pečít, aby žádný užitečný projev pra­covní iniciativy nezůstal bez povšimnutí, bez ocenění... Socia­listické soutěženi představuje důležitý podíl odborů na řízení a zvyšování úrovně národního hospodářství a pomáhá formovat socialistického člověka... (Ze zprávy VIII. všeodborovému sjezdu, přednesené soudruhem K. Hoffmannem) ZDENA BENDLOVÁ HRDINA NEČEKÁ NA OVACE O krajině kolem hradu Landštejna na Českomoravském pomezi, odkud bys do Rakouska skoro kamenem dohodil, se odjakživa na Vysočině řikň: „začátek kameni, konec chleba“. Krajina chudičká, kde neměli zemědělci nikdy na růžich ustláno, jestliže se dqes odděleni Státniho statku ve Starém Městě pod Landštejnem vydatnou měrou podílí na úspěších Státního statku Nová Bystřice, není to náhoda, je to výsledek cílevědomé, dlouholeté práce kolektivu a zejména několika jednotlivců, kteři udávají tón. K těm patří bezesporu především hrdina socialistické práce soudruh Miloslav Šátek, traktorista-opravář a vynikající kombajnér, jehož jméno se ocitlo v minu­lých letech několikrát na předních místech v celostátních soutěžích. Byla to vlastně zvláštnost, že se nám při poslední návštěvě podařilo zastihnout Miloslava Sátka doma. Mě­li jsme alespoň příležitost poznat trochu i jeho zázemí: spořádanou do­mácnost — neboť 1 Marie Šátková od začátku patří do hry. Sátkovi, zejména ovšem on, se do­ma mnoho nezdrží. V zimě se celou dobu opravují stroje, od Jara, jak začnou práce, je pořád co dělat v po­lích. „Všechno, co uvidíte ze stráně u lesa, je naše“ — pochlubili se. Po­vídali jsme si u nich v kuchyní o tom, co bylo a hlavně co bude dál tady v pohraničí, kde se svízele s nedo­statkem lidi v zemědělství i další pro­blémy ve srovnáni s vnitrozemím ještě znásobují. „Naše.“ - ,\ To znamená Státního statku ve Starém Městě. A tak, jak to Sátkovi povídají, to také cltl. Už víc než dvacet let se snaží z chudé, za­mokrené půdy dostat co nejvíc. Zena od začátku vždycky po boku svého muže. I v dobách, kdy byly děti do­cela malé a bylo na pováženou, jak stačit práci na polích 1 domácnost. Se svým životem, i když ne právě snadným, jsou spokojeni. Nejen pro­to, že vychovali tři dobré, zdravé děti — Josefa, Jarušku a Mirušku, že se i po dlouhých letech společné cesty mají stejně rádi jako na začát­IPokračování na 3. straně) ■Bl TTTI—TlWBlIHlUiMI 'ti 1>5° Kčs Výsledky, úspěchy, fakta P lán základní stavební výroby překročen o 11439 000 Kčs, produktivita práce propočtená na jednoho pracovníka základní sta­vební výroby o jedno procento. Hutní stavby Košice a VZKG Ostrava společně nabídly pomoc zemědělství při výstavbě senážních věži v celé re­publice; jejich sdružený závazek po­­depsali zástupci obou podniků 24. dubna a bude hodnocen čtvrtletně. Mimořádnými opatřeními zabezpe­čují Hutní stavby výstavbu tranzitní­ho plynovodu 1 v obtížných podmín­kách přes Silickou planinu. Od začát­ku roku už překonali stanovené úko­ly o dílo za osm miliónů Kčs. Vyna­snaží se ukončit výkopové práce před lhůtou. Materiálu ušetřili za 5 169 000 korun, na palivech a energii 350 000 korun. Soutěži 81,4 proč. pracujících, o ná­zev brigáda socialistické práce usilu­je 111 kolektivů, název byl propůjčen již deseti kolektivům. Mimořádný dů­raz se v socialistickém soutěženi kla­de na hnuti Každý socialisticky. HUTNI STAVBY, Ni P., KOSICE P racovní Iniciativa v textilních, oděvnfch a kožedělných závo­dech v CSR přinesla tyto vý­sledky: Textilního zboží bylo navíc vyrobe­no za 72157 000 Kčs, oděvů za 7 128 000 korun a kožedělných výrobků za 23 937 000 Kčs (za čtyři měsíce). Do socialistických států se vyvezlo nad předpokládané množství výrobků těchto odvětvi za 27 358 000 Kčs, do kapitalistických za 23 432 000 Kčs. Při tom všem klesl počet přesčaso­vých hodin v textilním průmyslu o 253 000. Z čestných hlášeni o výsledcích plněni závazků uzavřených na po­čest Vlil. všeodborového sjezdu. Červenec — měsíc prázdnin a dovo­lených, zaslouženého oddechu. Ui v sobotu a v neděli ožily mnohé pio­nýrské tábory, které připravily odbo­rové organizace, dětským smíchem. Rekreační střediska jsou plná. Vši­chni st chtějí užít slunce, vody, lesů. I ti, kteří ještě dovolenou nemají. Alespoň ve volných chvílích. Léto začalo ... SNÍMKY M. GAHUT a S. JUHAN DEN BY STÁL 10 MILIÓNŮ V petrochemii spolu s NDR • Malá násobilka součas­né ekonomiky • Velkolepý projekt v rámci RVHP Může-li v našem věku existovat zcela nesprávný způsob ekonomického myšlení, pak by to bylo uvažováni podle vzoru „malá, ale naše“. Malá továr­nička, ale naše. Ovšem malá znamená drahá. Neekonomická. Mnohonásobně to platt v chemii. Pro přiklad nemusíme daleko. O fantastickém rozvoji výroby a spotřeby plastických hmot, například, netřeba vykládat. Vyvolal potřebu hledat cestu jejich výroby z ropy, ze suroviny století. Ropu lze tepelně ště­pit — pyrolýzou — na etylén, propy­­lén atd. Především na etylén, na­modralý plyn lehčí než vzduejt, ne­zbytné východisko pro výrobu plas­tických hmot. První pyrolýzní jednotky vznikly před druhou světovou válkou. Vyrá­běly kolem 5000 tun ročně. Zdály se velké. Ale už v šedesátých létech vy­růstaly pyrolýzní jednotky schopné vyrobit ročně kolem 50 000 tun etylé­nu a zdály se — malél V roce 1967 se považovala za standardní jednotka vyrábějící 200 000 tun za rok. Dnes už nechtějí chemici (a hlavně eko­nomové) ani slyšet o jednotce menši než s kapacitou 300 až 450 tisíc tun etylénu ročně. Menši by byla neeko­nomická. Tak se tedy věci mají. Taková je malá násobilka současné ekonomiky. Samozřejmě nejde jen o to etylén vyrobit, nýbrž také dále zpracovat. Vedle kolosu na výrobu etylénu po­stavit ještě větší kolos na jeho zpra­cování. Na jednu korunu investic vlo­žených do výroby etylénu je třeba investovat dalších šest až deset ko­run do zařízeni na zpracování. Má-li stát ekonomicky výhodná (totiž do­statečně velká) pyrolýzní jednotka kolem miliardy, přišel by celý kom­plex na deset miliard! A vyžadoval by nepředstavitelné soustředění vý­robních, stavebních a vůbec všemož­ných sil, neboť tak gigantickou inves­tici nelze courat po měsíce a léta, každý den rozestavěnosti by zname­nal úžasné ztráty. Nikoliv, na takový kolos prostě ne­stačíme. I to je skutečnost. NA TRASE SPOLUPRÁCE Co tedy? Budeme odkázáni přihlí­žet, kterak nám „ujíždí vlak“ jedno­ho z nejmodernějších průmyslových odvětví, chemie, obzvláště petroche­mie? V listopadu 1971, při jednáni stra­nických a vládních delegaci NDR a ČSSR, podepisují obě strany „Doho­du o dlouhodobé hospodářské a vědec­kotechnické spolupráci v oblasti vý­roby a využití olefinů mezi podniky NDR a ČSSR“. Dokument, který je jedním z kroků praktického naplně­ní zásad zakotvených v Komplexním programu socialistické hospodářské integrace států RVHP. Další krok byl učiněn 28. června 1972. Představitelé generálního ředitelství Petrolcheml­­sche kombinát Schwedt (NDR) a na­ši koncernové organizace Chemo­petrol podepsali smlouvu o hospodář­ské a vědeckotechnické spolupráci ve výrobě a využití olefinů, zpřesňující technická opatření, zásady obchod­ních operací a vymezení vztahů mezi oběma generálními ředitelstvími. V Böhlenu v NDR vyroste velkoka­pacitní pyrolýzní jednotka na výro­bu etylénu a propylénu. U nás vybu­dujeme jednotky na zpracování ety­lénu a propylénu. Propylén k nám půjde v tlakových železničních cis­ternách, etylén — etylénovodem. Rourou nataženou mezi Böhlenem a Zálužím, nervem, který veliké jednot­ky spojí v jediný gigant, petroche­mický komplex NDR—ČSSR. Velkolepý projekt říká, co bude NDR dodávat nám, co my a jak zpra­cujeme nejen pro potřebu vlastní, ale 1 pro potřeby NDR, jednotlivé fáze na sebe navazuji, aby se neztrácel čas, suroviny, aby se stačil připravit dal­ší zpracovatelský průmysl na obou stranách, na obou koncích roury. Trumpety, jak etylénovod familiárně nazývají v litvínovském Chemopro­­jektu lidé pověřeni jeho zkonstruo­váním. Co bude znamenat vybudování té „naši“ části petrochemického kom­plexu, o tom alespoň jediný údaj. Vznikne nám nová kapacita umož­ňující výrobu 250 000 tun plastických hmot ročně. Je tedy podepsáno. Výstavba ovšem už v obou státech začala v průběhu minulého a letošního roku. Dává se do chodu aparát obrovské investice, hodiny, které budou muset klapnout na minutu na obou stranách. Odborník z našeho Chemoprojektu chvilku počítal. „Víš, co by stál jed­nodenní výpad na tomhle mezistát­ním zařízení? Ve zboží asi 10 milió­nů korun. Ale to raději nepiš.“ Tak to raději píšu. Pro všechny, kteří se na výstavbě československé částí petrochemického komplexu NDR—ČSSR budou podílet. (el)

Next