Svĕt Práce, leden-červen 1974 (VII/1-26)
1974-01-04 / No. 1
Dielní loklika STRANA 14 Tip na vikend PrachaHce Nejkiásnéjši iahrada STRANA 13 JAK ZÁLEŽf NA RODINE ■ DITĚ A KOLEKTÍV ■ PODEPISUJE SE PRACf ■ ŠEST DNI A NOCÍ ■ POZEMKOVÁ' REFORMA V PERU STRANY 11 A 12 Věda pioll bolesli STRANA 8 nad zmodralým srdcem. ZIMA i > kožichu, s dřevěnou nůší, naopak je to polonahá dívenka která si v šestém poschodí promoklé střevíčky suší JIRI WOLKER V PRAZE ——— ; —Říkám vám, že zima není žádný stařec 2‘ LEDNA1974 ^ ^ ROČNÍK Vil. (XI.) m CENA VÝTISKU TWÍÍPD 1,50 Kčs i j§| ]Va naší vlastní práci Dejte si vyprávět. Třeba o soudružkách z textilky, s nimiž jsme se nedávno sešli na redakční besedě, jejich brigáda má v poslední době o jednu starost víc: aby ani vlákno textilní suroviny kterou za stále dražší peníz kupujeme na za hraničním trhu, nepřišlo nazmar Tuhle starost nepřenechávají jen eko nomům, technikům, vedení závodu „Je to přece naše věc.,.“ Nebo si zajeďte na Ostravsko. Havíři z racionalizačních brigád mají na seznamech svých členů napsaná jména, která sem na první pohled „papírově“ nepatří. Vědce, vysokoškolské orofesory, inženýry z různých ústavů. Přesto jsou tito lidé v brigádách jako doma. Pochopitelně. Dnes už bez úzké spolupráce, vědecké přípravy a dokonalé organizace nikdo nedokáže těžit uhlí nejen v rekordních tunách, ale také co nejhospodárnějt. 1 tenhle základní ekonomický požadavek je tu společnou věcí všech. Vzpomínám na kantorského důchodee, kterého jsem nedávno poznal. Více než čtyři desítky let ha venkovských školách ho naučily také devateru řemesel. Nechodí po procházkách. Ve vesnici nechybí na žádné akci „Z", spolu se starším kolegou si vzali za své dokonce opravu a modernizaci jedné školy. Je instalatérem, zedníkem, obkládačem. elektrikářem. „Když vidím, jak-jsou všude lidi potřeba ...“ Přijďte si zalistovat v dopisech, které dostáváme do redakce. Naši občané se chtějí podílet na poctivé práci, nabízejí ruce, mozek, zkušenosti, elán. Tu symbolickou latku, kterou má každý z nás, si kladou stále výš. Takový byl rok 1973. Nemůže existovat statistika, která by všechny tyto hodnoty, o něž jsme se loni stali bohatší, přesně spočítala. Máme však jiná, neméně spolehlivá měřítka: dynamický rozvoj našeho národního hospodářství. Postupné uskutečňování cílů, s nimiž jsme se před více než dvěma léty ze závěrů XIV. sjezdu KSČ nejen seznámili, ale především je vzali za své. Staly se našimi zájmy, našimi cíli. A proto byl rok 1973 takový. Rozloučili jsme se s ním. Co nás čeká v příštích 365 dnech? V minulých dnech jsme se měli možnost seznámit s výzvou O V KSČ, vlády republiky, Ústřední rady odborů a ústředního výboru Socialistického svazu mládeže na počest 30. výročí Slovenského národního povstání, Pražského povstání a 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. K slavným dnům naší republiky, které společně prožijeme. Slova nepotřebující komentáře. Milióny našich pracujících, kteří v uplynulých létech prokázali, že dovedou být dobrými hospodáři, si z nich vzít to hlavní pro sebe dokáží. Zdvihnout si podle nich onu svou vlastni latku. Vědí, že má různé podoby: tu účinného uplatňování vědeckotechnických poznatků ve výrobě, či dokonalejšího plánování a řízení, jinde zase hospodárnějšího využívání surovin, energie. A na jiném místě si Ji představujeme jako lepší využiti pracovní doby, zařízení, péči o maximální kvalitu každého výrobku či včas dokončený investiční celek. Pro fotografický symbol nového roku jsme si dnes zašli mezi železní> čáře. Mohli jsme přijít také kamkoliv jinam. Lidi, kteří st uvědomují, že svědomitá práce, at už kdekoliv, je nejcennějším společným bohatstvím, není u nás nutno hledat. A proto si můžeme ŕ tu naši společnou laťku posunout v roce 1974 opět výš. JOSEF ŠTfiP^NEK Snímek Hotiumu Nouutny