Svĕt Práce, červenec-prosinec 1978 (XI/27-52)

1978-07-05 / No. 27

SVef27 prace V PRAZE DNE 5. ČERVENCE 1978 ■ ROČNÍK XI. (XV.) ■ CENA 1,50 Kčs METAMORFÓZY OSTRAVY B NAJDE SE LÉK PRO NEMOCNOU DÁMO? NESLAVNÝ KONEC SLAVNÉ ZÁVĚTI I ŠLAPEME Sl NAŠE KVĚTOMLUVA I PO POKLADECH? Sníme* EMIL FAFEtf A a polích 1. ledna 1978'se na znojemském okrese sloučily tři státní statky — Znojmo, Hrušovany pod Jevišov­­kou a Miroslav — a vytvořily nej­větší zemědělský podnik v naší re­publice. Zpráva, kterou o tomto sloučení přinesla ČTK, měla titu­lek Kolos a hovořila o mamutím podniku. Oo si pod tím představit? Tak například 26 184 hektarů ze­mědělské půdy, z kterýdh se každý rok 24 454 ha zorá a ošije: obilo­vinami 13 850 ha, kukuřicí na zr­no 2000 ha, slaďoučkou cukrovkou 2450 ha, křupavou zeleninou 600 hektarů. Anebo také 700 ha vinic a 550 ha. sadů, 7480 dojnic, skoro 20 000 kusů skoíu, 30 000 prasat a 200 000 drůbeže. A tomuto bohatství odpovídající povinnosti: dodat 22 900 000 1 mlé­ka, 5110 tun vepřového masa, 19 tun telecího, 3053 tun hovězího, 1040 tun drůbežího masa. A 14 mi­liónů 925 tisíc vajec — téměř pro každého obyvatele ČSSR jedno. 13 500 tun zeleniny. Do konzervá­renského podniku Fruta Znojmo, i na normální trh. Co si od sloučení slibujete? Tu­to otázku jsme položili ing. Jaromí­ru Truckoví, bývalému řediteli stat­ku Miroslav, nyní náměstkovi pro živočišnou výrobu statku Znojmo. kfi muší naprosto1 zákonitě vest.“ Vytvořit koncepci stálo pracov­níky znojemského státního statku nemálo usilovné práce. Vytvořit podmínky, ve kterých by se mohla uplatnit, však znamená mít toho času několikanásobně víc. Co z va­šich záměrů se už podařilo usku­tečnit?. „Rozdělili jsme celý podnik do několika závodů tak, aby to pro jejich provoz 1 řízení bylo co nej - účelnější. Několik závodů už podle roku, kdy Bude struktura podniku zcela určena, nastane ideální stav. Ale podstatné zlepšení, především v řízení, to bude.“ Když ve znojemském státním statku hledali odborníky, které by postavili do čela jednotlivých zá­vodů, nemuseli chodit daleko. Kaž­dý věděl, kdo v oněch třech pů­vodních statcích byl nejlepší přes vepřové maso, kdo dosahoval nej­­lepšídh výsledků v cukrovce, kdo v kukuřici a dalších oblastech. A je zeleniny dost? „To, co lze očekávat od každé­ho velkého celku: uplatnění velko­výrobních forem, nejvýkonnější techniky při jejím plném využití, v živočišné výrobě vysokou koncen­traci hospodářských zvířat. Odvět­vový způsob řízení — to znamená, že každý úsek naší činnosti bude řídit specialista, aby byla zajištěna vysoká odbornost. Krátce řečeno — vyšší efektivnost výroby, ke které uplatnění všech těchto prv­těchto zásad pracuje, jiné se při­pravují, abychom od 1. ledna 1979 mohli odvětvový způsob řízení uplatnit na celém statku. Už dnes se ukazuje, že právě tu část statku, seskupenou do no­vých závodů, lze lépe řídit, že má méně problémů než ten zbytek, který ještě »jede postaru«. Čili postupně se naplňuje to, co jsme si od sloučení slibovali. Nemyslíme si ovšem, že 1. ledna příštího zatímco kdysi měli tito lidé vedle své „vyvolené“ práce ještě desítky nejrůznějších provozních starostí, umožňuje jim dnes statek věnovat se pouze jediné oblasti, využít v ní dosavadní zkušenosti a rozvinout je. Na pomoc přišli i externí pra­­covníci-odborníci z brněnské Vy­soké školy zemědělské a krajské pobočky Ústavu pro vědeckou sou­stavu hospodaření v Brně. Ti všich­ni mají do roku 1990 vypracovat koncepce jednotlivých' odvětví —< například pro chov skotu a prasat, a také zeleniny. Ta nás zajímala’ nejvíc, protože s nedostatkem čer­stvé, a tedy hodnotné zeleniny, se potýkáme především ve městech každý rok. Ve znojemském stát­ním statku spadá do kompetence náměstka pro rostlinnou výrobu ing. Zdeňka Konečného. Co do osázené plochy a vypěsto­vaného množství jste asi největ­ší výrobce zeleniny u nás. My jsme loni psali o problémech, které s pěstováním zeleniny mají menší výrobci — šlo především o nedo­statek vhodné mechanizace, a tedý vysoký podíl ruční práce — které je ještě před nedávném nutily ke snižování ploch určených pro ze­leninu, nyní k omezování druhů zeleniny. Snaží se pěstovat jen takovou, pro kterou přece jen nějaká mechanizace je. Vy, jako největší pěstitelé zeleniny u nás, jste na tom jistě lépe? „Vůbec ne. Jsme na tom stejně jako všichni ostatní, snad s vý­jimkou mechanizované sklizně raj­čat, která pěstujeme na sto hektá-» rech. Jinak máme stejnou mecha­ (Pokračování na straně 4}

Next