Svĕt Práce, červenec-prosinec 1978 (XI/27-52)
1978-07-05 / No. 27
SVef27 prace V PRAZE DNE 5. ČERVENCE 1978 ■ ROČNÍK XI. (XV.) ■ CENA 1,50 Kčs METAMORFÓZY OSTRAVY B NAJDE SE LÉK PRO NEMOCNOU DÁMO? NESLAVNÝ KONEC SLAVNÉ ZÁVĚTI I ŠLAPEME Sl NAŠE KVĚTOMLUVA I PO POKLADECH? Sníme* EMIL FAFEtf A a polích 1. ledna 1978'se na znojemském okrese sloučily tři státní statky — Znojmo, Hrušovany pod Jevišovkou a Miroslav — a vytvořily největší zemědělský podnik v naší republice. Zpráva, kterou o tomto sloučení přinesla ČTK, měla titulek Kolos a hovořila o mamutím podniku. Oo si pod tím představit? Tak například 26 184 hektarů zemědělské půdy, z kterýdh se každý rok 24 454 ha zorá a ošije: obilovinami 13 850 ha, kukuřicí na zrno 2000 ha, slaďoučkou cukrovkou 2450 ha, křupavou zeleninou 600 hektarů. Anebo také 700 ha vinic a 550 ha. sadů, 7480 dojnic, skoro 20 000 kusů skoíu, 30 000 prasat a 200 000 drůbeže. A tomuto bohatství odpovídající povinnosti: dodat 22 900 000 1 mléka, 5110 tun vepřového masa, 19 tun telecího, 3053 tun hovězího, 1040 tun drůbežího masa. A 14 miliónů 925 tisíc vajec — téměř pro každého obyvatele ČSSR jedno. 13 500 tun zeleniny. Do konzervárenského podniku Fruta Znojmo, i na normální trh. Co si od sloučení slibujete? Tuto otázku jsme položili ing. Jaromíru Truckoví, bývalému řediteli statku Miroslav, nyní náměstkovi pro živočišnou výrobu statku Znojmo. kfi muší naprosto1 zákonitě vest.“ Vytvořit koncepci stálo pracovníky znojemského státního statku nemálo usilovné práce. Vytvořit podmínky, ve kterých by se mohla uplatnit, však znamená mít toho času několikanásobně víc. Co z vašich záměrů se už podařilo uskutečnit?. „Rozdělili jsme celý podnik do několika závodů tak, aby to pro jejich provoz 1 řízení bylo co nej - účelnější. Několik závodů už podle roku, kdy Bude struktura podniku zcela určena, nastane ideální stav. Ale podstatné zlepšení, především v řízení, to bude.“ Když ve znojemském státním statku hledali odborníky, které by postavili do čela jednotlivých závodů, nemuseli chodit daleko. Každý věděl, kdo v oněch třech původních statcích byl nejlepší přes vepřové maso, kdo dosahoval nejlepšídh výsledků v cukrovce, kdo v kukuřici a dalších oblastech. A je zeleniny dost? „To, co lze očekávat od každého velkého celku: uplatnění velkovýrobních forem, nejvýkonnější techniky při jejím plném využití, v živočišné výrobě vysokou koncentraci hospodářských zvířat. Odvětvový způsob řízení — to znamená, že každý úsek naší činnosti bude řídit specialista, aby byla zajištěna vysoká odbornost. Krátce řečeno — vyšší efektivnost výroby, ke které uplatnění všech těchto prvtěchto zásad pracuje, jiné se připravují, abychom od 1. ledna 1979 mohli odvětvový způsob řízení uplatnit na celém statku. Už dnes se ukazuje, že právě tu část statku, seskupenou do nových závodů, lze lépe řídit, že má méně problémů než ten zbytek, který ještě »jede postaru«. Čili postupně se naplňuje to, co jsme si od sloučení slibovali. Nemyslíme si ovšem, že 1. ledna příštího zatímco kdysi měli tito lidé vedle své „vyvolené“ práce ještě desítky nejrůznějších provozních starostí, umožňuje jim dnes statek věnovat se pouze jediné oblasti, využít v ní dosavadní zkušenosti a rozvinout je. Na pomoc přišli i externí pracovníci-odborníci z brněnské Vysoké školy zemědělské a krajské pobočky Ústavu pro vědeckou soustavu hospodaření v Brně. Ti všichni mají do roku 1990 vypracovat koncepce jednotlivých' odvětví —< například pro chov skotu a prasat, a také zeleniny. Ta nás zajímala’ nejvíc, protože s nedostatkem čerstvé, a tedy hodnotné zeleniny, se potýkáme především ve městech každý rok. Ve znojemském státním statku spadá do kompetence náměstka pro rostlinnou výrobu ing. Zdeňka Konečného. Co do osázené plochy a vypěstovaného množství jste asi největší výrobce zeleniny u nás. My jsme loni psali o problémech, které s pěstováním zeleniny mají menší výrobci — šlo především o nedostatek vhodné mechanizace, a tedý vysoký podíl ruční práce — které je ještě před nedávném nutily ke snižování ploch určených pro zeleninu, nyní k omezování druhů zeleniny. Snaží se pěstovat jen takovou, pro kterou přece jen nějaká mechanizace je. Vy, jako největší pěstitelé zeleniny u nás, jste na tom jistě lépe? „Vůbec ne. Jsme na tom stejně jako všichni ostatní, snad s výjimkou mechanizované sklizně rajčat, která pěstujeme na sto hektá-» rech. Jinak máme stejnou mecha (Pokračování na straně 4}