Technické Noviny, 1957 (V/44-52)
1957-10-30 / No. 44
Díváme se kotem Když nedávno jeden světový kongres stál před úkolem určit požádá.ky, jaké se dnes kladou na dobrého te.hnika, řekl to asi tak:„Technik musí mít takové vzdělání, aby byl schopen stále sledovat pokrok ve svém odvětvi, tedy číst o novinkách ve světovém měřítku, rozumět tomu, zpracovat a přizpůsobit tyto informace na svou práci a samostatně jich využívat.“ Tato definice sice vypadá, jako by ji složil šéf odbytu n. p. Kniha, ale je pravdivá. Humanista Bacon, jeden z těch vědců, který za své objevy odseděl desítbtí ve věžích, kdysi předpověděl: „Zlatý věk je před námi, nikoliv za námi.“ Rozvoj techniky v socialismu to jasně prokazuje. Jak by mohly stačit balónky s letáky proti družici? А к tomuto rozvoji přispívá každý, i když není právě geniálním vynálezcem a vědcem, svou denní prací a svou kritikou. Civilisovaný člověk pozná co má rád, když to uvidí, i když nemá právě tvůrčí schopnosti to udělat. Proto jsme všichni kritiky, ale málokdo je i tvůrcem. Proto také často nejsme spokojeni s věcmi, ač bychom je sami neuměli udělat lépe. Tlačíme tak věci svou kritikou к pořádku a ke kvalitě. V tom je hluboký význam kritické diskuse. Navštívíme-li továrnu, kde se vyrábí přes 10 milionů šroubů do dřeva za směnu, překvapí nás, že všechny stroje tam jsou docela obyčejné, jednoduché a na pohled starobylé. A přece toto zařízení chrlí ročně 4 miliardy šroubů v 10 000 druzích, počítáme-li 20 délek, 18 průměrů, 12 tvarů hlaviček, 6 druhů materiálu, 10 způsobů povrchové úpravy. Nejmenších šroubů je 22 003 na 1 kg, největší váží po 10 dkg (do panelů prefabrikátů), Z drátů se stříhají čepy a razí hlavy rychlostí 200 ks/min, pak se karbidovými pilkami na automatech s otočným upínacím bubnem frézují drážky pro šroubovák a závit se buď řeže, nebo válcuje plochými Čelistmi. Přece však je v každé takové továrně jedna věc neobyčejná’ Je to zařízení mezi stroji, od stroje ke stroji, které zbavuje dílnu lidské ruky a automatisuje práci starých, jednoduchých strojů. Na to se musíme soustředit v mechanisaci našich dílen. Nemůžeme čekat na nové linky a speciální stroje, ale snadno můžeme připojením důmyslných podavačů, zásobníků, dopravníků a upinačů zázračně změnit běžné stroje v automaty a poloautomaty, a tím i podstatně zvýšit jejich výkon bez nákladných investic. Obsáhlé průzkumy toho, co a jak vynalézat, prostě methodika práce vynálezců a novátorů, jsou pro každého praktika užitečným čtením. Vždyť nestačí svou práci umět a dělat ji dobře. Je třeba také přemýšlet o zavedení lepších věcí. Proto bychom rádi poradili zlepšovatelům a novátorům důležitou pravdu: Nepouštějte se příliš daleko do říše technické fantasie, začínejte malými, užitečnými věcmi. Všechno velké roste z malého. Nejde o monumentální nápady, ale o věci dovedené až. ke konci. Mnohý námět, o kterém nám zlepšovatelé píší, má jiskru dobré myšlenky, ale je to problém tak monumentální, že nemá naději na brzké uplatnění. Před půl stoletím vymýšleli vynálezci po domácku, dnes už to nejde. Málokterý mechanismus nebo stroj může dnes domyslit a přivést ke konci jen sám vynálezce, bez spolupráce se zkušeným konstruktérem, s vědeckou laboratoři a pokusnou dílnou. Sám může prosadit jen věci menší, na svém pracovišti. Pouští-li se hned napovrvé do věcí velikých a nákladných, má pramalou vyhlídku na úspěch. Jak se mění svět, měení se i methody vynalézání a vynálezcovy práce, Edison začínal doma v kůlně, ale věřte, že mnohem lépe se dnes vynalézá v laboratoři. Největší vy-’ nálezy poslední doby, jako jsou využití atomové energie nebo radar, jsou kolektivní prací velikého bratrstva vědeckých pracovníků a obětavých mechaniků, vznikají soustředěním tisíců mozků к jednomu cíli. Tam domácký vynálezce nemůže konkurovat! má jiné pole působností Ještě jen malý pracovní pokyn: Není radno o věcech příliš a vzletně mudrovat. Věcem se má učit a pomáhat na nohy raději skrze věci, neboť vykládají-li jedni nárory druhý h, podávají si omyly z ruky do ruky. Jádro je ve věci, ne ve slovech, (bd) Jak pomůžeme starému stroji na mladé nohy? POZNÁMKY Z TÝDNE Nejde o maličkost období .připrav plánů na rok 1958 rozhodně neškodí podívat se, jak neodpovědně. se v některých., závodech * Til r,rrl plánuje. Při tom jde o dodávky, pro naše národní hospod|řá.tyí nesmírně významné. Jak na přiklad hospodářské ~vědeni~'Zavodů V l.~-TěiiTřía7~v~ Plzni mohlo slíbit železničářům, že jim letos dodá —'---— - f/Щ 27 elektrických lokomotiv Во Во, když do dnešního dne nedošla ani jediná? Celé týdny mlčely vedoucí pracovníci ZVIL i závodní výbor ROH a neodpovídali ani na výzvy pražských železničářů к socialistické soutěži, ani na oprávněnou kritiku celého tiškuľx Nejde' o ^maličkost. Blíži se 7. listopad. a není už nejmenší pochybnosti, že zkušební provoz na trati Praha— Česká Třebová bude zahájen. Co však železničáři pustí na trať? HosDodářští vedoucí ZVIL tvrdí, že к „značnějšímu“ skluzu ve výrobě lokomotiv prý došlo proto, že pro nedostatečnou výrobni kapacitu provozu středních točivých strojů musela být výroba trakčních motorů převedena do provozu velkých točivých strojů, kde rozběh nové výroby nebyl dostatečně zajištěn ani stroji, ani pracovníky. Nedostatek strojní kapacity je prý i v provozu přístrojů, takže váznou také jejich dodávky pro kompletaci lokomotiv. Nebudeme čtenáře zatěžovat všemi dalšími argumenty, které mají omluvit, že slíbené lokomotivy Во Во letos na českotřebovské trati nepojedou zdaleka v tpm množství, které ZVIL plánovaly. Ruku na srdce, soudruzi z hospodářského vedení ZVIL, plánovali jste odpovědně, když jste slíbili železničářům jednu lokomotivu v prvním čtvrtletí,, tři v druhém jedenáct ve třetím a dvanáct v posledním čtvrtiett? Sotva. Jinak byste se dnes nemohli s takovým klidem divat na to, že pro školeni strojvůdců bylo třeba vzít lokomotivu ze slovenského ús^ku, neboř celé měsíce se strojvedoucí připravovali na jízdu jen z obrázků! Vilém Dolejška Jak na to? Nedostatečné používání bankovních úvěrů к racionalisačním opatřením v závodech, to je stará bolest.. Mnozí hospodářští vedoucí se bojí úvěrů „jako čert kříže“ a ani odborové organisace v závodech nevěnují této velké příležitosti, která umožňuje rozvoj podniku i jeho výroby, žádoucí pozornost. A tak počet úvěrů na racionalisační opatření stále nedosahuje patřičné výše. Ale v krajské pobočce Státní banky v Jihlavě si poradili. Podle přísloví „Nejde-li hora к Mohamedovi, musi Mohamed к hoře“, šli s otázkou racionalisačních úvěrů mezi lidi. Použili к tomu především krajského časopisu Jiskra a ve velkých závodech, jako v jihlavském Motorpalu a v Krajské správě lesů, závodních časopisů. Tak se pracující na Jihlavsku z populárních článků a na příkladech dozvěděli o výhodách, které závodům přinášejí úvěry na racionalisační opatření. Pracovníci pobočky Státní banky uspořádali také ve svém závodním klubu instruktáž pro pracovníky jihlavských podniků, z níž vyplynulo osm nových úvěrů na racionalisační opatření, která ušetří závodům do dvou let přes 420.000 Kčs. Popularised racíonalisačních úvěrů pomohla též reportáž v rozhlase po drátě, přednáška v pelhřimovském závodě Modeta a další přednáška v Partexu v Nové Včelnici. Samozřejmě, že se pří všech těchto příležitostech hovořilo i o jiných věcech souvisících s řádným hospodařením. A co to přineslo? Píše o tom K. Polák v posledním čísle časopisu Hlas banky. Čerpání úvěrů na racionalisační opatření jeri v prvním pololetí vzrostlo ze 62 připadů na 101 a v penězích o 360 tisíc Kčs. Ten pravý výsledek se však projeví až v úsporách, jimž nová opatření přispějí. Opravdu příkladný počin pracovníků jihlavské krajské pobočky Státní banky. jíž pomáhají i pobočky okresní. Což kdyby to takhle dělali ve všech pobočkách Státní Ьзпку? Jan Tomáš Pozdě bycha honit Ve dnech 7. až 13. října proběhl v naši republice Týden požární bezpečnosti. vyhlášený Československým sva* zem požární ochrany. Je samozřejmé, že nechceme, aby se omezil pouze na těchto sedm dnů; byl prvním krokem ke z.ýšení požární bezpečnosti v našem státě podle směrnic udaných vládou y. červ nu tohoto roHů, Vždyť jen v prvním pololetí letošního roku vypuklo, u nás .na 2500 požárů,, které způsobily za 60 mil. Kčs škod a smrt 45 lidUSPripomeňme si z té doby 2 požáry Ů^průmysí: Oheň v pardubických Továrnách mlýnských strojů se škodou 14 milionů, vzniklý od zapomenutého vařiče na židli, a katastrofu v Bučovicích, kde uhořely tři ženy jen proto, že při opravě strojů nebyl vypnut elektrický proud. Znát nebezpečí ohně a vědět, jak jej předejít, to je nejdůležitější Jak se to zdá snadné! Ale je pozdě, když musíme volat číslo 23-33-33, aby nám požárníci zachránili zbytky toho, co jsme si. tak lehce mohli zachovat celé, Uvedené příklady ukázaly přímo, jak málo bylo potřeba a nemusely být ztraceny jak lidské životy, tak nedozírné hodnoty. Jen trocha té opatrnosti a odpovědnosti к celku! Karel Vykusa Golčovu Jeníkovu a Habrům a pak dále na Moravu. Za několik posledních let ovroubily Československé státní silnice v Hradci Králové nové silníce statisíci stromků. Mají-li ve svém rejstříku dřevin také topoly, pak apeluji na tento podnik, aby je škrtl ze svého programu jako strom pro průtahy sídlišť nevhodný, nejen svým měřítkem, hlavně však pro zrádnost stříbroleskle plstnatého .rubu jeho listů, jež vrhají do atmosféry vlnovité chmýří, jež způsobuje záněty oční. Po příkladu NDR a Rakouska dochází však i u nás к zakládání topolových kultur. To je nutno domyslit. Nepřistoupitne-li na vhodných stanovištích (voda) к výsadbě celých topolových lesíků, sotva splníme provolání vlády ze dne 3. března 1956, ukládající příslušným činitelům к rychlejšímu uspokojení potřeb průmyslu rozšířit výsadbu rychle rostoucích dřevin, zejména topolů. Kde není vody, tarn rozšiřuje topol kořeny ploše při zemi a záhy usýchá. Malý topolový les máme mezi Rajhradem a Loučkou u Brna. O jeho skladbě různých druhů topolů rozhodly okrasné záliby soukromého jednotlivce. Emil Edgar Z kouře nedbalosti Naše veřejnost je čas od času statisticky informována o tom, jak stoupají na silnicích a ulicích dopravní nej hody a jaké jsou jejich následky. Bohužel, tyto statistiky, i když argumentují otřesnými čísly, nejsou samy o sobě s to splnit svůj účel. Dopravní „nehodovosti“, jak o tom mluví údaje veřejné bezpečnosti, přibývá nejen proto, že vzrůstá počet motorových vozidel nebo že by byla theoretická znalost dopravních předpisů uživatelů těchto vozidel nedostatečná, ale pro praktické nedodržování základních dopravních předpisů a technické údržby stroje. Je škoda, že se ve statistikách mohou uvádět jen takové případy, kdy jde o přímá poškozeni, která mají za následek úrazy nebo smrt. Neuvádějí se však případy, kdy jde o n e p ř í m é poškození občanů na zdraví, které je však stejně vážným problémem. Vždyť lékaři na celém světě ne náhodně přičítají na příklad častějšímu výskytu rakovinných nádorů ve městech vlivu nedostatečně spalovaných benzinových a naftových motorů v nákladních vozidlech. Tohle by se mělo také říkat na besedách s řidiči a objevit se i v dopravních předpisech. -Clona hustého naftového kouře jediného nákladního vozidla se špatně seřízenými vstřiky dieselového motoru (mají se pravidelně kontrolovat) zamoří úzkou ulici na několik minut tak, že lidé v ní jsou proti jeho zhoubným účinkům bezmocní. Řidiči, kteří takto jezdí, a zvláště ti, kdož buď úmyslně, nebo špatnou technikou jízdy (přehazováním rychlostí) pustí plný plyn do tramvaje, již nředjiždějí, by měli být postihováni stejnými trestními sankcemi jako ti, kteří z nedbalosti srazí chodce. Nepodceňujme proto skutečnost, že také větší technická znalost vozidla i jeho technické ovládání by přispělo к snížení úrazovosti i ozdravěni městských ulic, Václav Špaňhel Výzva účastníků (Dokončení s první strany) Funkcionáři vědeckých technických společností! Spolupracujte s odborovými organisacemi při budování základních organisací společností v závodech a zajistěte širokou účast pracujících v nich. Seznamujte své členy i ostatní pracující s novými poznatky vědy a techniky, získávejte za č.eny společnosti vynálezce, zlepšovatele a novátory. Organisujte pomoc vědců a techniků dělnickým vynálezcům, zlepšovatelům a novátorům — upevňujte družbu a spolupráci vědců, techniků a dělníků! Ředitelé podniků a závodů, vedoucí pracovníci, technici a mistři! Vytvářejte předpoklady pro další úspěšný rozvoj vynálezeckého, zlepšovatelského a novátorského hnutí. Zabezpečte užší pomoc inženýrsko-technických kádrů dělníkům při zaváděni nových pracovních metod! Orientujte úsilí pracujících na vyřešení nejdůležitějších úkolů! Poskytujte všestrannou péči při vypracování přihlášek vynálezů a zlepšovacích návrhů a jejich ekonomickém zhodnocení, nepřipusťte průtahy při jejich vyřizování a odměňování. Zabezpečte, aby doba od přijetí vynálezů a zlepšovacích návrhů к výrobě prototypů, к vyzkoušení, realisování а к rozšíření se neustále zkracovala. Organisátorskou prací přispívejte к vytváření reserv výrobních kapacit, surovin, pracovních sil i finančních prostředků a využívejte к realisaci vynálezů a zlepšovacích návrhů. Určujte místa použití přijatých vynálezů a zlepšovacích návrhů, buďte smělí při uplatňování technického pokroku, usilujte o dosažení prvenství ve světové úrovni techniky a ekonomiky. Věnujte zvýšenou pozornost otázkám patentové ochrany našich výrobků a plně využívejte ke zjišťování stavu světové techniky, služby patentových š obdobných informací! Pracovníci řídících hospodářských orgánů a funkcionáři orgánů odborových svazů! Zaveďte do organisace a řízení rozvoje vynálezeckého, zlepšovatelského a novátorského hnutí a do patentových služeb systém a pořádek. Zabezpečte, aby osvědčené vynálezy, zlepšovací návrhy a nové methody práce byly co nejrychleji a úspěšně uplatněny v dalších závodech. Organisujte výstavy vynálezů, zlepšovacích návrhů a nových method práce. Dny nové techniky, školy nových method práce a exkurse. Organisujte vysvětlování zásad nového zákona, rozšiřování zkušeností vynálezců, zlepšovatelů a novátorů, zkušenosti komplexních brigád i zkušenosti předních závodů, a to zejména práci s technickými novinami a časopisy, s odbornými filmy a názornou agitaci v tele visi! Vynálezci, zlepšovatelé a novátoři všech odvětví, ve všech závodech! Při rozvíjení své tvůrčí činnosti se zaměřujte především na vyřešení thematických úkolů - nezapomítejte na zlepšování bezpečnostních podmínek a všestranné zlepšování pracovního prostředí. Sdružujte se v komplexní brigády к vyřešení nejdůležitějších technických, technologických a organisačnich úkolů a se svými zkušenostmi seznamujte všechny pracující —. buďte jim příkladem! Za nejširší účast pracujících na technickém rozvoji, za vyšší efektivnost národního hospodářství! Nechť nová technika slouží к vítězství míru na celém světě — к vybudování socialismu v naší zemi! í2 TECHNICKÉ NOVINY Topolové lesy Mikoláš Aleš typisoval české rovinaté krajiny topolovými alejemi. Za jeho mládí bývalo jich vice; před vydáínw. л a ním zákona o ochraně přírodních památek mnohá hospodářská správa velkostatku si takovou alej přepočítala na kubiky pěkného nábytkářského dříví a pokácela je. Mikoláš Aleš poznal ještě '»»т» sfr* pamětníky onoho ruchu, jejž vyvolalo nařízení císaře Josefa XI., ovroubit silnice topolovými a ovocnými alejemi. Myslilo se při tom na užitek (ovoce) a také na to, aby v zimě v zasněžené krajině ukazovaly cestu formanům a vozkům. Nejdelší topolová alej z oné doby se táhne z Čáslavi ke Začátky slavných padesáti let Roku 1907 vznikla v Praze samostatná společnost na výrobu automobilů, pod názvem Pražská továrna na automobily, s. s r. o. Polovinu základního kapitálu složil Ringhoffer, druhou polovinu Českomoravská. Doba však výrobě automobilů, zvlášt nepřála. Několik továren takřka současně založených v různých evropských státech po velkých finančních ztrátách úplně zaniklo. Krise postihla i novou automobilovou továrnu, která prodělala všechny dětské nemoci kapitalistického podniku; nebylo dost odborných sil a také důvěra v nový domácí výrobek byla pramalá. Továrna ve svých počátcích vyráběla dvouválcové vozy po vzoru francouzské automobilky Renault a dělala své automobily takřka „na koleně". Neměla vhodné zařízení, strojové vybavení bylo prabídné; firma se snažila čelit konkurenci tím, že takřka každý vyrobený vůz byl jiného typu. Za celý rok 1908, kdy automobilka zaměstnávala pouhých 30 dělníků, bylo zkonstruováno celkem šest vozů, a ani na ty se nenašlo dostatek zájemců. Takováto výroba neposkytovala naději na ohromné zisky, na které bylí tehdejší podnikatelé zvyklí, a proto není divu, že došlo к četným neshodám mezi vedením Českomoravské a baronem Ringhofferem. Akcionáři Českomoravské chtěli vydělávat, baron Ringhoffer pochopitelně také. A zatím v roce 1908 prodělali všichni. To se nelíbilo ani jedné, ani druhé straně, a jen tak tak, že nedávno založená automobilka nebyla rychle zrušena. Ringhoffer věřil mladému závodu zřejmě daleko méně než akcionáři Českomoravské, proto přišel s chyiráckým nápadem: Vraťte můj vklad a — máte-li chut dále prodělávat — dělejte si své automobily beze mne. Českomoravská na tento návrh přistoupila, vrátila Ringhojferovi 150 000 korun a dnem 1. ledna 1909 se stala jediným majitelem ne příliš nadějné automobilky. Kdo ví, jak by se byly poměry dále vyvíjely, kdyby do vedení mladého závodu nebyli přišli místo ziskuchtivých podnikatelů skuteční technici. Vrchní vedení podniku bylo svěřeno inž. B. Maříkovi, jednomu z průkopníků slavné trojice Maříků — Františka Maříka otce, průkopníka v konstrukci lokomotiv, a synů inž. dr. Václava Mariko a inž. dr. Bohumila Maříka — s jejichž jmény jsou nerozlučně spjaty nejen začátky výroby slavných českých lokomotiv ČKD, ale i světová výroba cukrovarských zařízení všeho druhu, jimiž právě značka ČKD dobyla svět. Je pravda, že oba bratři Maříkové, jakožto vedoucí činitelé českomoravské po dlouhá léta, řídili nejen osudy této továrny, ale i osudy valné většiny jejich zaměstnanců. Oba zapomněli na své soukromé začátky a v duchu tehdejší doby se stali „hospodářskými kapitány", avšak proti většině kapitalistických podnikatelů měli jednu nespornou přednost: Oba byly vynikajícími techniky a skutečně rozuměli tomu, co závody jimi vedené vyráběly. Proto za jejich vedení Českomoravská překonala mnohé svízelné situace. V roce 1909 byla Pražská továrna na automobily zrušena, Českomoravská přičlenila výrobu automobilů к ostatním odvětvím závodu a rozhodla, že nadále její motorová vozidia budou označována jménem Praga. Tak se po prvé objevil název automobilů, které si postupem let vydobyly věhlas nejen na domácím trhu, ale i v nejvzdálenějších končinách , světa. 7 (Z knihy Rudolfa Šte.chmilera: Otakara Peukerta a Dagmar Loučkové: Naše automobily včera; vydala Mladá fronta, váz.’.61 Kčs.) První českomoravská továrna na stroje v r. 1886. R O Č N Í K V. — CI SCO 4 4 / 1 9 5 7