Technické Noviny, 1959 (VII/1-52)
1959-01-07 / No. 1
« Ч oo-NGi-i,i;;/.:Vi;*f20.M-Li02A2y \у У ROČNÍK VII. — ČÍSLO 1. V PRAZE 7. LEDNA 1959 CENA 80 HAL. Cely svět obdivuje SSSR První umčiá planeta Sovětský svaz dne 2. ledna vyslal raketu к Měsíci — Překonala zemskou přitažlivost a zamířila do kosmických prostorů — Sodíkový mrak kolem kosmické rakety je zrodem první umělé komety — Raketa dosáhla rychlosti 11,2 km/vt. — Poslední stupeň bez pohonných hmot váží 1472 kg — Váha vědeckých a měřicích aparatur činí 561,5 kg — Začátek nového věku lidstva — Rakety ve službách vědy a míru Toto vše jsou skutečnosti, které vyvolala v život existence sovětské kosmické rakety, jíž sovětská věda znovu potvrdila svou světovou prioritu. O problémech dobývání kosmických prostorů, o raketové technice a úspěších sovětských vědců besedovali v pondělí s novináři přední českoslovenští odborníci, akademik Josef Novák, předseda československé komise Mezinárodního geofyzikálního roku, člen korespondent ČSAV prof. dr. R. Pešek, člen korespondent ČSAV prof, dr. V. Petržilka, člen korespondent ČSAV doc. dr. VI. Guth a kandidát technických věd dr. Jiří Mrázek. Akademik prof. Novák v úvodu zdůraznil velký podíl československých vědců na Mezinárodním geofyzikálním roce. Jen pokud jde o sovětské sputniky, provedli přes 2000 vizuálních, 800 optických a 540 fotografických pozorování. Dráha nové planety kolem Slunce bude přibližné kruhová Na dvou místech protkne dráhu Země. Doc. dr. Guthovi se podařilo předběžně vypočítat, na základě údajů sovětských vědců, vzdálenosti mezi Zemí a. kosmickou raketou pro jednotlivé dni. Jako jednotka je vzata vzdálenost Země od Měsíce, tj. 385 000 km. Tedy dne 4. ledna vzdálenost činila 1,00, dne 14. ledna 1,55, koncem ledna (24.) to budě už 1,89 a 3. února 2,05 atd. f.unik, jak raketu pojmenovali Francouzové, byl vynesen do výše pravděpodobně čtyřstupňovou raketou. Pohonné látky působily asi 10 minut. Dále už letí setrvačnosti Zasáhnout Měsíc je velmi obtížné. Při příštích letech se asi užije dalšího motoru, který přispěje ve vhodný okamžik ke zpřesnění letu. Dosavadní zkušenosti ukazuji, že sovětští vědci mají lepši systém navádění na dráhu než Američané. Podle názoru našich vědců bude život nové planety nekonečný. Jediné nebezpečí spořívá ve srážce s jiným tělesem v meziplanetárním prostoru (jiná planeta, kometa, droboučká tělesa). Srážky jsou však poměrně řídké. V meziplanetárním prostoru je také meteorický prach, který však není planetě nebezpečný. Na sovětských družicích jsou přístroje, jež zaznamenávají dopady těchto tělísek. Nebezpečí by znamenal teprve větší meteor. Podle názoru doc. dr. Gutha je srážka možná asi jednou za 200. let. Kosmická raketa jistě velmi prospěje vědě, poněvadž právě 4. ledna procházela Země proudem rozpadlé komety, Pozdrav našich techniků Rada čs vědecko - technické společnosti zastala к úspěšnému vypuštění kosmické rakety jménem dvaceti pěti tisíců československých techniků, organizovaných v Čs. vědecko-technické společnosti sesterské organizaci sovětských techniků telegram tohoto znění: S velkou radostí jsme slyšeli zprávu o dalším ohromném úspěchu sovětské vědy a techniky, a proto vám blahopřejeme jménem československých techniků к úspěšnému vypuštění kosmické rakety Radujeme se spolu s vámi zvláště proto, že vaše úspěchy jsou největší na celém světě a není je možno dostihnout, neboť sovětská věda a technika jde neustále rychlým tempem vpřed v zájmu lepšího života lidstva a věčného míru na celém světě. Českoslovenští technici, sdruženi v Čs. vědecko-technické společnosti, si zvláště jasně uvědomují technickou převahu Sovětského svazu nad kapitalistickými státy a učiní vše, aby přispěli к dalšímu rozvoji vědy a techniky v Československu á к prohloubení vzájemné spolupráce. což jistě zaregistrovaly přístroje, které jsou na palubě luníku. Doba oběhu rakety je 15 měsíců, což znamená, že asi za 60 měsíců se Země a nová planeta opět setkají. Sovětská kosmická raketa má nesmírný význam pro průzkum kosmického záření, pro let člověka'na planety a do vesmíru. Toto záření má podobn° vlastnosti jako zářeni Roentgenovo nebo radioaktivních látek. Nesmi přesáhnout 400 roentgenů, aby' neohrozilo žijícího tvora. Ovšem i to je už dávka smrtelná. Právě na základě výzkumů, které přineslo vysláni sovětských družic, se poznalo sekundární kosmické záření. Ostrost hor a pahorků na Měsíci se dnes vysvětluje vlivem kosmického záření, jež tu působilo ve velkých dávkách po milióny let. Na Zemi působí jenom nepatrnou měrou. Prof. dr. Pešek uvedl, že stač! jen velmi málo zvýšit rychlost sovětské rákety, na 11,6 km/vt, aby se dosáhlo Marsu. Po novém sovětském úspěchu to není už problém. Již letos je prý možno, abý raketa s přístroji obletěla tuto planetu. fijká se. že letos byde velký ruch na polí,\ у sílá ní meziplanetárních raket. Ve světě jsou I různé předpovědi. Např. jeden z předních amerických odborníků dr. Robertson si vytvořil jakýsi jízdní řád. v němž mj. počítá, že v letech 1962 až 1965 člověk obletí Měsíc a přistane na Zemi, v letech 1964 až 1968 přistane člověk na Měsíci a 1968 až 1973 přistane lidská bytost na Marsu. To ovšem jsou americké představy. Sovětská věda má už dnes v rukou možnosti, aby časy. zkrátila. Sovětská kosmická raketa nám^řekne velmi mnoho o. vesmírném prostoru, o vlivech kosmického záření, o atmosféře Městce, ale hlásá nám i celému lidstvu poselství mírového a tvůrčího socialistického úsilí, které znemožní. ahy se vědy zneužívalo к ničení lidských a materiálních hodnot, (fd) PLAS NA LETOŠNÍ ROK jsme sestavovali podle nové plánovapí a finanční metodiky. Společným našim cílem je plnit plán rovnoměrně a s nejnitšímj náklady. Vysokou produktivitou práce dosáhneme tak blahobytů pro všechny pracující. Nejvyšší podíl vzrůstu připadá průmyslové výrobě, v niž převahu má ovšem těžké strojírenství. Na snímku velký zalomený hřídel, který patří mezi tradiční výrobky Závodů V. I. Lenina v Plzni. s nmmm pob vodu čs. výroba souprav průmyslové televize má již velmi užitečné uplatněni v průmyslových podnicích, dolech, elektrárnách, na jeřábech, při ,výuce atd. V poslední době použil kolektiv inž. Krajčíka ze slovenského Domu techniků v Bratislavě soupravy průmyslové televize pro revizi odtokového odpadního kanálu, jenž je veden v betonovém potrubí o průměru 70 cm ■ Pracovníci kolektivu inž. Krajčíka pomocí bóje provlékli kanálem lariQ.a na konec lana upevnili tzv. lyže s televizní snímací kamerou průmyslové, televize ve vodotěsném krytu. Po stranách ka-. mory upevnili osvětlovací světlomety. Pod kamerou v krytu byl umístěn fotografický. přístroj, jehož uzávěrka byla ovládána kabelem od kontrolní obrazovky u ústí kanálu. Fotoprístrojem se tak zhotovovaly snímky ponižované ze stěn potrubí. Revize trvala jen 7 hodin. Také v kanálových přívodech vody na přehradách k. turbínám, plánuje slovenský Dům techniky použít průmyslové televize. Je nutné provést revizi .ochrarmých mříží, které jsou umístěny ve značných hloubkách, tak například se plánuje provést pomoci průmyslové televize revizi na Viitské přehradě v hloubce 60 m a ve Vranově nad Dyji 32 m Do těchto hloubek naši potápěči nemohou sestupovat, nahot v’ hloubce 60 m je tlak 6 kg na cm2. Revize pomocí průmyslové televize potrvá- na. jedné přehradě dva až,tři dni. . ohon dlouhý 30 oco ooo km V2DAÍEN0ST MÉSfC-ľEMť' max 406 000 km min 363 S00 Km Mars $ *12 200 km 5^ km/s 5LUNcE4V(,<*433700W váho юко 311Ш Zemí, ■n К mls ČEMS ( Í2 Jety I vdho «Z3 monůt 6800 km Pravděpodobná dráha Sovětské kosmické rakety, rak reslená tečkované do drah planet nejbližších Slunci, s některými základními údaji o vzdálenostech, rychlosti oběhu a velikostech planet a Slunce. Znovu do toho! Ještě mezi námi chodí lidé, kteří v durové i v mollové stupnici achichouvají, naříkají ve tříčtvrtečním taktu a elegantně lomí rukama, že dřív se nesoutěžilo a taky byl chleba v pekařství, zedníci neuzavírali kolektivní závazky, a přesto se stavělo jako ve zrychleném filmu. Každý si dělal, co chtěl. Je to pravda? Je! A nikdy se nestalo, že by nebyl cement pro toho, kdo chlél mít peknou vilku, na citróny fronta nebyla, agenti si mohli ušoupat nohy a vyvrátit sanici v honbě za kupcem vysavače a gramofonu. Dnes lidi čekají na Spartaka jako na boží smilováni, ani si ho nemohou pořádně prohlédnout, a tenkrát? Prodavač nasadil tak široký úsměv, že mu byly vidět zuby moudrosti, švitořil, natřásal se jako třasořitka, div vás za volant auta, o které jste měli zájem, neodnesl v náručí. Dnes je doba zlá! Dříve řekl vedoucí v továrně: „Hergot, držte hubu, grobijáni,“ a byl klid. To byla masová, politickovýchovná práce. Rázná a účinná. Každý hned věděl, co se sluší a patří. A neztrácel se čas s přesvědčováním, Nelíbí se ti u nás? Udělej čelem zad, vpm za kliku z druhý strany a svobodně vykroč za svým lepším štěstím! Fluktuj si, máš na to právo. Nechceš dělat a místo toho toužíš po klidu v krkonošském lioteíu, dýchat ozón, srdnatě se vydat ve fukéři po Zasněžených hřebenech hor? Prosím, nikdo ti nebráni! Ano, tak tomu bylo! Obyčejní lidé byli ovšem ukáznění. Mohli si koupit činžák, ale dali přednost jiným. Spíše toužili po kole na splátky než po automobilu. Pochutnávali si na reklamním salámu (jen kdyby ho byl větší kus), a nedráždili si zbytečně žaludek uherským, úhořem v marinádě a fogošem na rožni s tatarskou omáčkou. Třebaže jim nikdo nebránil v pití francouzského koňaku a plzeňského, jako praví gurmáni dávali přednost černé káve z pečecké dělené nebo velimské zrnité, v neděli pili obyčejné flaškové pivo v lahvích, a jediné fronty byly před nuceným výsekem masa v jatkách. Ale teď jp s těmi docela obyčejnými lidmi kříž. Ne jednotlivci, ale v masovém měřítku čím dál tím víc o b yčejných soustružníků, obyčejných mistrů, obyčejných plánovačů a normovačů, techniků a zásobovačů chce jet do Kardašovy ftečice, do obce Pohjedští Dvořáci, do Vrd-Bučic, do Hovězího a jiných obcí opravdu ve vlastním autě, chtějí mít vlastní střechu nad hlavou, místo jedněch šatů (v kterých se lidé ženili a nakonec leželi v rakvi) si kupují oděv na všechny čtyry roční doby a ještě navíc nějaké do společnosti, z nucených vegetariánů se přeškolili na pojídáte husičky, vepřového, špekáčků s cibulí, a je z toho poprask! Najednou výroba nestačí! Vidíte, v tom je sakramentský rozdíl dělat blahobyt pro pár statisíců, jako tomu bylo za předmnichovské republiky, a pro milióny lidí, jako nyní v lidová demokratické republice. Proto potřebujeme, abychom plány překračovali, vyráběli bohatší sortiment z méně surovin, promyšlenou prací dostali víc Zboží. Závazky, socialistická soutěž, pomoc zkušenějších slabším, patronáty techniků nad dělníky, aby si rychleji osvojili pokrokovější techniku a na tomto základě pracovali efektivněji, snaha prohnat faldy strojům, aby neza hálely ani vteřinu, to ve svém souhrnu je ten generální šturm proti nedostatkům, ať mají jakékoli jméno. Socialistickou soutěž jsme sl nevymyslili jen tak pro nic za nic. Těžíme-Ii víc uhlí, tedy nikoli pro krásné oči ředitele ostravskokarvínského revíru, ale proto, aby hutě měly dost koksu, chpmické továrny dost základních surovin, závody dostatek elektrického proudu, neboť na konci výrobního proepsu v průmyslu a v zemědělství je byt pro vás, nábytek pro vaši Evičku, motocykl pro Ivana, máslo na chleba, ovar s křenem, víc lůžek v nemocnicích, rekreačních střediscích, víc knih, autobusové spojení i s tou nejvzdálenější obcí, telefon do vašeho bytu, televizor. Naši lidé si uvědomili, že dělají pro sebe a jakákoli chytristika že se nám vrátí na hlavu jako bumerang. Řekněte sami: komu patří budoucnost? Těm fňukálkům, o nichž byla řeč, nebo nám, kteří se dovedeme porvat s prací? Letošní rok nebude procházka se špacírkou za zády. Bude to nelehký rok, protože se chceme mít podstatně lépe než loni A my se mit budeme. Přejme si proto, hodně zdraví a síly, a znovu do toho!