Technický Týdenik, leden-červen 1963 (XI/1-26)

1963-01-02 / No. 1

M ejvíc pro budoucnost dělá ten, kdo včas a dobře Každý takový úspěch, každý včas a dobře splněný * ^ plní úkoly dneška. I definice nového člověka je plán nám přibližuje budoucnost. Komunismus už není prostá: Nový. člověk je ten, kdo je připraven na nové slovo manifestu, ale věcným a běžným pojmem na­­úkoly a stačí je plnit. Je to tak prosté a zároveň ve- Sich národohospodářských a kulturních plánů. Vše­liké, jako celý náš život. Je zbytečné hledat jiné de- chno, co děláme, nám zkrátí nebo prodlouží uskuteč-* finice. Příležitostí k hrdinství ve starém pojetí ubý- nění tohoto snu generací. To podle toho, jak to udě­­vá, doba nectí efektní okamžiky, daleko víc si váží láme. Lze ošidit všechno — hťášení, představeného, vytrvalé dobré práce. Možnost má každý. I sám sebe. Téměř každé důležitější odvětví má vzorový pro- Jen práce se ošidit nedá. voz vybavený a zorganizovaný tak, jak si předsta- A komunismus? --to je přece práce. Technicky týdeník li ROČNÍK XI. V PRAZE DNE 2. LEDNA CENA 80 HAL. SPOLUPRÁCE v RVHP Před XII. sjezdem KSČ se velmi živě diskutovalo také o otázce hospodářské spolupráce mezi socialistickými země­mi. V dokumentu O výhledech dalšího rozvoje čs. socialistické společnosti se o tom. pravilo: „Budeme v tomto smě­ru zejména usilovat o uskutečněni zá­věrů z posledního zasedání RVHP v Moskvě, které je mimořádně důleži­tým mezníkem v ekonomickém soutě­žení mezi kapitalismem a socialismem.“ Rozvoj výrobních sil ve většině ze­mí socialistické soustavy už nelze stup­ňovat jen v národním rámci. Konsta­tovala to červnová porada vedoucích představitelů zemi RVHP v Moskvě, té­to otázce věnoval ta*ké významnou stať N. S. Chruščov /Aktuální otázky roz­voje světové socialistické soustavy]. Tendence k internacionalizaci ve vý­voji výrobních sil má všesvětový ráz. Ovšem, tento objektivní proces se usku­tečňuje ve dvou odlišných společensko­ekonomických formacích, a proto má naprosto odlišné formy a projevy, Tendence k internacionalizaci výrob­cích sil v kapitalistickém světě na­chází • cestu • ve vystupňovaném soupe­ření monopolů, ve vystupňovaném po­vujeme, že budou naše továrny za pět nebo deset let vypadal Jsou to laboratoře budoucnosti, v nichž se ověřuje správnost našich předpokladů a kde se vy­konává velmi důležitá práce. Na výsost aktuální. Pro­tože současné je především to, co přijde. Ale pracovišť, na nichž jsou lidé zítřka, jsou de­sítky tisíc. Význam toho. co se na nich děje. nedo­vedeme častd dost dobře ocenit. Lidé v nich hledají a snaží se uplatňovat vztahy a formy soužití, jaké budou podle jejich znalostí a představ obvyklé až v budoucnosti. Kromě norem výkonových, spotřebních a jiných lidé v závodech zpevňují i normy morálky. To je nej­příznačnějším rysem dneška. V každém z nás je kus ředitele. V každém z nás je kus inženýra. V každém z nás je i kus člověka zítřka, člověka bu­doucnosti, • v . . • v Budoucnost se rodí už dnes V kolektivech, které soutěží o titul brigáda socia­listické práce nebo jej už mají, v kolektivech, které dostaly název XII. sjezdu tom všude jsou lidé zítřka. Ne každý z nich ovšem má všechny rysy a vlastnosti, takový chemicky čistý člověk.se , ostatně nevyskytuje ani potom, ale lidé si své dobré vlast­nosti rozvíjejí, posilují a druhé naopak cílevědomě potlačují, ve vzájemné spolupráci, která zvyšuje ra­dost z každého úspěchu a prohlubuje stud a opovrže­ní tam, kde jde o přežitky. Tak jako období XI. sjezdu bylo výrazně pozna­menáno soutěží o titul brigáda socialistické práce, vtiskly soutěži na počest XII. sjezdu KSČ ráz hnutí o získání čestného názvu a výzva za dělnickou a ze­mědělskou čest, kterou se obrátili příkladní a vyni­kající pracovníci nejen k dělníkům a družstevním rolníkům, ale prakticky ke všem občanům našeho socialistického státu. I lékaře, tělovýchovného pra­covníka nebo telefonistky se týkají myšlenky této výzvy, neboť není u nás člověk, který by nemohl pra­covat ještě lépe a víc, než se po něm chce. A dobrá práce přináší kromě dobré odměny i ra­dost, cit, který co do hloubky a ušlechtilostí lze snad srovnat jen s pocity, jež mají rodiče, když se doví­dají • o úspěších svého dítěte. Blahoslavená budiž doba, která nám dává prožívat nová a nová pracovní vítězství a připravovat jiná, ještě větší. Právě v nich je naše veliké bohatství, které má i svůj hluboký materiální základ. tlačování svobody pracujících mas. V so­cialistických zemích už první kroky vzájemné spolupráce přinášejí rozvoj výroby a trvalou tendenci ve zvyšo­vání životní .úrovně. Když N. S. Chruščov hovoří o tom, jak se tato objektivní tendence proje­vuje v kapitalismu a socialismu, říká: „Z konfrontace růstu obratu zboží v zemích společného trhu a RVHP vy­vozují buržoázni ekonomové, že mezi­národní dělba práce v rámci RVHP je prozatím ještě méně rozvinuta než v Evropském společenství. Přitom ale zastírají skutečnost, že jsme začali na různé úrovni a že kapitalisté řešili ten­to úkol celá desetiletí.“ Je sice pr&vda, že v letech 1957 až 1961 se v zemích EHS zvýšila výroba o 30 proč. a zahraniční obchod vzrostl 0 50 proč. To však neznamená, že ten­to vzrůst n\á přičinil pouze v jejich vzájemné spolupráci. Stačí podívat se na hospodářství Japonska, které není v žádném spoléčenství, a zjistíme, že v téže době tu vzrostla výroba o 80 procent. v Hlavním činitelem růstu výroby není integrace, ale další podmínky, jako po­válečná obnova válkou zničeného vý­robního aparátu a stále se zvyšující militarizace hospodářství. Významnou roli při integraci kapitalistických ze­mí mají politické motivy, spočívající především v potlačování třídního Do­je, neokoionialistické tendence a ko­nečně i příprava agrese proti socia­listickému táboru. Objektivní tendence k internaciona­lizaci výrobních sil socialistických ze­mi se projevují v tom, že problémy hospodářského rozvoje není možno ře­šit pouze uvnitř jedné země. Růst pro­duktivity práce je možno dosáhnout především zaváděním nové techniky, mechanizace a automatizace. Nejde však jen o jakoukoli mechanizaci a au­tomatizaci, nýbrž o takovou techniku, která by byla také rentabilní. „Renta­bilní- může být v současné době pouze specializovaná výroba ve velkých sé­riích,“ říká N. S. Chruščov, „organi­zovaná na základě nejnovějších poznat­ků vědy a techniky.“ Specializace má několik obrovských výhod: umožňuje zyyšovat sériovost vý­roby, budovat maximálně velké výrob­ní kapacity, snižovat další náklady, za­vádět dokonalejší techniku a dosaho­vat i nižších výdajů na vývoj a vý­zkum. Země RVHP dnes uskutečňuji me­zinárodní specializaci výroby u 1000 druhů strojů a zařízeni a u 500 druhů výrobků chemického průmyslu. Koordinovat hospodářský vývoj so­cialistických zemí se začalo v podstatě již v roce 1949. Tenkrát tato snaha mohla vyznít pouze v koordinaci ve sféře výměny zboží, nanejvýše v ko­ordinaci zahraničního obchodu s kapi­talistickými zeměmi. Dosavadním vý­sledkem koordinace je například stav­ba ropovodu ze SSSR, jakož i propo­jení energetických soustav zemí RVHP. Má-lí se koordinace přenést plně 1 do sféry výroby socialistických ze­mi, začne u běžných národohospodář­ských plánů, jakož i u dlouhodobých perspektivních plánů do roku 1980. Materiálně chemická základna zemi RVHP v příštím dvacetiletí je stanove­na: průmyslová výroba vzroste asi šes­­tinásobně, zemědělská výroba trojná­sobně a národní důchod pětinásobně. Za tuto dobu vzroste výroba oceli z 86 miliónů tun na 330 miliónů tun, elek­trická energie ze 470 miliard kWh na 3 500 kWh. Pozoruhodné jsou perspektivy společ­ného technického výzkumu a konstruk­ční činnosti. Jenom odstraněním para­lelního projektování jednotných kovo­­obráběcich strojů v zemích RVHP by se ušetřilo téměř 4 500 měsíčních pra­covních norem, což se rovná roční prá­ci 1 000 konstruktérů. Páteří hospodářských úspěchů naší vý­roby je technický rozvoj Každý nový stroj, každé technické zlepšení, každý zlepšovací návrh jako citlivý nerv za­sahuje rozhodujícím způsobem do po­ložek plánu. Všude, kde dali slovo nové technice, kde v technickém roz­voji nepřešlapovali z nohy na nohu či s uspokojením nebrali na vědomí ten stav, s jakým po léta pracovali, všude se úspěchy dostavily Není málo závodů s mnoha a velkými výrobními problémy, kde nová technika pomohla dořešit otázky povinnosti závodu k naší socialistické společnosti. To jsme si ostatně mohli nejlépe ověřit v posled­ních dnech starého roku. kdy mnohé závody hlásily: celoroční úkol splněn! Namátkou jsme sáhli po čtyřech zá­vodech. jejichž výsledky dobré práce a konečného úspěchu jsou neodmysli­telné od nové techniky, od technic­kého rozvoje. ROZHODUJÍCÍ ČINITEL OSTRAVA. 18 prosince splnil svůj roční plén těžby jako první důl v ostrav­ské části OKR, Důl Eduard Urx. Tento úspěch umožnila především mechani­zace těžby. „V prosinci jsjne měli v pro­vozu dva sovětské kombajny Kirovec,“ řek! nám hlavni inženýr šachty Ja­roslav Hojecký. „S jedním pracoval kolektiv Felixe Kotrby, s druhým ko­lektiv Jaromíra Mrázka v ležmých slo­jích o mohutností 50 až 90 cm. Další pomocí nám byl uhelný škrabák, s kte­rým pracovala osádka Ervína Turka v porubu o výšce 120 cm. Těmito stroji jsme těžili 19 procent denní těžby.“ MNICHOVO HRADIŠTĚ. Libereckým automobilovým závodům, závodu v Mni chově Hradišti, pyl propůjčen čestný název závod XII sjezdu KSČ. Pracující tohoto závodu, vědomi si své, odpověd­nosti, splnili všechny závazky, Jimiž chtěli pozdravit- vrcholné ijednání naši vedoucí strany. Ke splnění i jim pomohlo socialistické- soutěženi a, iniciativa pracovníků vývojového oddělení, jimž se ve spolupráci s polskými, odborníky podařilo vyvinout nový motor Š 706. Prototyp motoru byl vyroben za šest měsíců. Výkon nového motoru -je o deset procent vyšší, než měl dřívější typ 706'RT, a navíc se při. jeho výrobě ušetři velké množství materiálu. PRAHA. Specializovaný národní pod­nik .na- výrobu časoměrných zařízení Elektročas v. Praze 9 splnil všechny plánované celoroční úkoly, v technic­kém rozvoji, ve výrobě a exportu. Zásluhu na tom mají všichni pracující, kteří odměnou obdrželi několik čest­ných názvů. Čtyři kolektivy mají ve svém štítě název XII. sjezdu KSC, drži­telem téhož názvu je dílna automatů a tři - brigády socialistické práce. A všem dohromady patří název nej­­čestnějšt — podnik XII. sjezdu KSČ. LIBEREC. V národním podniku Silka v Liberci, známém zaváděním progre­sivních textilních technologií, jejichž výsledkem je v poslední době i tkanina z tvarovaného polyamidu Mirlan, splni­li v roce 1962 plán výroby v metrech na 101 procento, hrubou výrobu na 102,5 procenta a sortiment na 100 pro­cent. Export splnili už 10. listopadu 1962. Předloňské ztráty na kvalitě, které představovaly 292 tisíce Kčs, loni předstihli v Silce úsporou 430 tisíc Kčs. Rozdíl ve zlepšené kvalitě činí tedy v průměru 700 tisíc Kčs. Zlepšila se i technická produktivita. Kde jsou příčiny? Plnění plánu a všechny tyto úspěchy ovlivnil tech­nický rozvoj. Jsou to například velko­­průměrové vály, které si v podniku sami vyrápějí. Rovněž se urychlil vývoj Mirlanu (adaptorů) o tři roky. Proto tento sortiment příze, který chemický průmysl zajisti až v roce 1966, si v ná­rodním podniku vyrábějí už nyní. O tom, jak v národním- podniku Silka pečují o technický rozvoj, svědčí nej­lépe to, že výzkumné pracoviště pře­dalo zařízeni v hodnotě 1000 064 Kčs. jde vesměs o prototypy, na nichž se uplatňuje progresivní textilní techni­ka, ktěrá zhodnocuje i méně kvalitní vizkózová a polyamidová vlákna.

Next