Technický Týdenik, leden-červen 1963 (XI/1-26)
1963-01-02 / No. 1
M ejvíc pro budoucnost dělá ten, kdo včas a dobře Každý takový úspěch, každý včas a dobře splněný * ^ plní úkoly dneška. I definice nového člověka je plán nám přibližuje budoucnost. Komunismus už není prostá: Nový. člověk je ten, kdo je připraven na nové slovo manifestu, ale věcným a běžným pojmem naúkoly a stačí je plnit. Je to tak prosté a zároveň ve- Sich národohospodářských a kulturních plánů. Všeliké, jako celý náš život. Je zbytečné hledat jiné de- chno, co děláme, nám zkrátí nebo prodlouží uskuteč-* finice. Příležitostí k hrdinství ve starém pojetí ubý- nění tohoto snu generací. To podle toho, jak to uděvá, doba nectí efektní okamžiky, daleko víc si váží láme. Lze ošidit všechno — hťášení, představeného, vytrvalé dobré práce. Možnost má každý. I sám sebe. Téměř každé důležitější odvětví má vzorový pro- Jen práce se ošidit nedá. voz vybavený a zorganizovaný tak, jak si předsta- A komunismus? --to je přece práce. Technicky týdeník li ROČNÍK XI. V PRAZE DNE 2. LEDNA CENA 80 HAL. SPOLUPRÁCE v RVHP Před XII. sjezdem KSČ se velmi živě diskutovalo také o otázce hospodářské spolupráce mezi socialistickými zeměmi. V dokumentu O výhledech dalšího rozvoje čs. socialistické společnosti se o tom. pravilo: „Budeme v tomto směru zejména usilovat o uskutečněni závěrů z posledního zasedání RVHP v Moskvě, které je mimořádně důležitým mezníkem v ekonomickém soutěžení mezi kapitalismem a socialismem.“ Rozvoj výrobních sil ve většině zemí socialistické soustavy už nelze stupňovat jen v národním rámci. Konstatovala to červnová porada vedoucích představitelů zemi RVHP v Moskvě, této otázce věnoval ta*ké významnou stať N. S. Chruščov /Aktuální otázky rozvoje světové socialistické soustavy]. Tendence k internacionalizaci ve vývoji výrobních sil má všesvětový ráz. Ovšem, tento objektivní proces se uskutečňuje ve dvou odlišných společenskoekonomických formacích, a proto má naprosto odlišné formy a projevy, Tendence k internacionalizaci výrobcích sil v kapitalistickém světě nachází • cestu • ve vystupňovaném soupeření monopolů, ve vystupňovaném povujeme, že budou naše továrny za pět nebo deset let vypadal Jsou to laboratoře budoucnosti, v nichž se ověřuje správnost našich předpokladů a kde se vykonává velmi důležitá práce. Na výsost aktuální. Protože současné je především to, co přijde. Ale pracovišť, na nichž jsou lidé zítřka, jsou desítky tisíc. Význam toho. co se na nich děje. nedovedeme častd dost dobře ocenit. Lidé v nich hledají a snaží se uplatňovat vztahy a formy soužití, jaké budou podle jejich znalostí a představ obvyklé až v budoucnosti. Kromě norem výkonových, spotřebních a jiných lidé v závodech zpevňují i normy morálky. To je nejpříznačnějším rysem dneška. V každém z nás je kus ředitele. V každém z nás je kus inženýra. V každém z nás je i kus člověka zítřka, člověka budoucnosti, • v . . • v Budoucnost se rodí už dnes V kolektivech, které soutěží o titul brigáda socialistické práce nebo jej už mají, v kolektivech, které dostaly název XII. sjezdu tom všude jsou lidé zítřka. Ne každý z nich ovšem má všechny rysy a vlastnosti, takový chemicky čistý člověk.se , ostatně nevyskytuje ani potom, ale lidé si své dobré vlastnosti rozvíjejí, posilují a druhé naopak cílevědomě potlačují, ve vzájemné spolupráci, která zvyšuje radost z každého úspěchu a prohlubuje stud a opovržení tam, kde jde o přežitky. Tak jako období XI. sjezdu bylo výrazně poznamenáno soutěží o titul brigáda socialistické práce, vtiskly soutěži na počest XII. sjezdu KSČ ráz hnutí o získání čestného názvu a výzva za dělnickou a zemědělskou čest, kterou se obrátili příkladní a vynikající pracovníci nejen k dělníkům a družstevním rolníkům, ale prakticky ke všem občanům našeho socialistického státu. I lékaře, tělovýchovného pracovníka nebo telefonistky se týkají myšlenky této výzvy, neboť není u nás člověk, který by nemohl pracovat ještě lépe a víc, než se po něm chce. A dobrá práce přináší kromě dobré odměny i radost, cit, který co do hloubky a ušlechtilostí lze snad srovnat jen s pocity, jež mají rodiče, když se dovídají • o úspěších svého dítěte. Blahoslavená budiž doba, která nám dává prožívat nová a nová pracovní vítězství a připravovat jiná, ještě větší. Právě v nich je naše veliké bohatství, které má i svůj hluboký materiální základ. tlačování svobody pracujících mas. V socialistických zemích už první kroky vzájemné spolupráce přinášejí rozvoj výroby a trvalou tendenci ve zvyšování životní .úrovně. Když N. S. Chruščov hovoří o tom, jak se tato objektivní tendence projevuje v kapitalismu a socialismu, říká: „Z konfrontace růstu obratu zboží v zemích společného trhu a RVHP vyvozují buržoázni ekonomové, že mezinárodní dělba práce v rámci RVHP je prozatím ještě méně rozvinuta než v Evropském společenství. Přitom ale zastírají skutečnost, že jsme začali na různé úrovni a že kapitalisté řešili tento úkol celá desetiletí.“ Je sice pr&vda, že v letech 1957 až 1961 se v zemích EHS zvýšila výroba o 30 proč. a zahraniční obchod vzrostl 0 50 proč. To však neznamená, že tento vzrůst n\á přičinil pouze v jejich vzájemné spolupráci. Stačí podívat se na hospodářství Japonska, které není v žádném spoléčenství, a zjistíme, že v téže době tu vzrostla výroba o 80 procent. v Hlavním činitelem růstu výroby není integrace, ale další podmínky, jako poválečná obnova válkou zničeného výrobního aparátu a stále se zvyšující militarizace hospodářství. Významnou roli při integraci kapitalistických zemí mají politické motivy, spočívající především v potlačování třídního Doje, neokoionialistické tendence a konečně i příprava agrese proti socialistickému táboru. Objektivní tendence k internacionalizaci výrobních sil socialistických zemi se projevují v tom, že problémy hospodářského rozvoje není možno řešit pouze uvnitř jedné země. Růst produktivity práce je možno dosáhnout především zaváděním nové techniky, mechanizace a automatizace. Nejde však jen o jakoukoli mechanizaci a automatizaci, nýbrž o takovou techniku, která by byla také rentabilní. „Rentabilní- může být v současné době pouze specializovaná výroba ve velkých sériích,“ říká N. S. Chruščov, „organizovaná na základě nejnovějších poznatků vědy a techniky.“ Specializace má několik obrovských výhod: umožňuje zyyšovat sériovost výroby, budovat maximálně velké výrobní kapacity, snižovat další náklady, zavádět dokonalejší techniku a dosahovat i nižších výdajů na vývoj a výzkum. Země RVHP dnes uskutečňuji mezinárodní specializaci výroby u 1000 druhů strojů a zařízeni a u 500 druhů výrobků chemického průmyslu. Koordinovat hospodářský vývoj socialistických zemí se začalo v podstatě již v roce 1949. Tenkrát tato snaha mohla vyznít pouze v koordinaci ve sféře výměny zboží, nanejvýše v koordinaci zahraničního obchodu s kapitalistickými zeměmi. Dosavadním výsledkem koordinace je například stavba ropovodu ze SSSR, jakož i propojení energetických soustav zemí RVHP. Má-lí se koordinace přenést plně 1 do sféry výroby socialistických zemi, začne u běžných národohospodářských plánů, jakož i u dlouhodobých perspektivních plánů do roku 1980. Materiálně chemická základna zemi RVHP v příštím dvacetiletí je stanovena: průmyslová výroba vzroste asi šestinásobně, zemědělská výroba trojnásobně a národní důchod pětinásobně. Za tuto dobu vzroste výroba oceli z 86 miliónů tun na 330 miliónů tun, elektrická energie ze 470 miliard kWh na 3 500 kWh. Pozoruhodné jsou perspektivy společného technického výzkumu a konstrukční činnosti. Jenom odstraněním paralelního projektování jednotných kovoobráběcich strojů v zemích RVHP by se ušetřilo téměř 4 500 měsíčních pracovních norem, což se rovná roční práci 1 000 konstruktérů. Páteří hospodářských úspěchů naší výroby je technický rozvoj Každý nový stroj, každé technické zlepšení, každý zlepšovací návrh jako citlivý nerv zasahuje rozhodujícím způsobem do položek plánu. Všude, kde dali slovo nové technice, kde v technickém rozvoji nepřešlapovali z nohy na nohu či s uspokojením nebrali na vědomí ten stav, s jakým po léta pracovali, všude se úspěchy dostavily Není málo závodů s mnoha a velkými výrobními problémy, kde nová technika pomohla dořešit otázky povinnosti závodu k naší socialistické společnosti. To jsme si ostatně mohli nejlépe ověřit v posledních dnech starého roku. kdy mnohé závody hlásily: celoroční úkol splněn! Namátkou jsme sáhli po čtyřech závodech. jejichž výsledky dobré práce a konečného úspěchu jsou neodmyslitelné od nové techniky, od technického rozvoje. ROZHODUJÍCÍ ČINITEL OSTRAVA. 18 prosince splnil svůj roční plén těžby jako první důl v ostravské části OKR, Důl Eduard Urx. Tento úspěch umožnila především mechanizace těžby. „V prosinci jsjne měli v provozu dva sovětské kombajny Kirovec,“ řek! nám hlavni inženýr šachty Jaroslav Hojecký. „S jedním pracoval kolektiv Felixe Kotrby, s druhým kolektiv Jaromíra Mrázka v ležmých slojích o mohutností 50 až 90 cm. Další pomocí nám byl uhelný škrabák, s kterým pracovala osádka Ervína Turka v porubu o výšce 120 cm. Těmito stroji jsme těžili 19 procent denní těžby.“ MNICHOVO HRADIŠTĚ. Libereckým automobilovým závodům, závodu v Mni chově Hradišti, pyl propůjčen čestný název závod XII sjezdu KSČ. Pracující tohoto závodu, vědomi si své, odpovědnosti, splnili všechny závazky, Jimiž chtěli pozdravit- vrcholné ijednání naši vedoucí strany. Ke splnění i jim pomohlo socialistické- soutěženi a, iniciativa pracovníků vývojového oddělení, jimž se ve spolupráci s polskými, odborníky podařilo vyvinout nový motor Š 706. Prototyp motoru byl vyroben za šest měsíců. Výkon nového motoru -je o deset procent vyšší, než měl dřívější typ 706'RT, a navíc se při. jeho výrobě ušetři velké množství materiálu. PRAHA. Specializovaný národní podnik .na- výrobu časoměrných zařízení Elektročas v. Praze 9 splnil všechny plánované celoroční úkoly, v technickém rozvoji, ve výrobě a exportu. Zásluhu na tom mají všichni pracující, kteří odměnou obdrželi několik čestných názvů. Čtyři kolektivy mají ve svém štítě název XII. sjezdu KSC, držitelem téhož názvu je dílna automatů a tři - brigády socialistické práce. A všem dohromady patří název nejčestnějšt — podnik XII. sjezdu KSČ. LIBEREC. V národním podniku Silka v Liberci, známém zaváděním progresivních textilních technologií, jejichž výsledkem je v poslední době i tkanina z tvarovaného polyamidu Mirlan, splnili v roce 1962 plán výroby v metrech na 101 procento, hrubou výrobu na 102,5 procenta a sortiment na 100 procent. Export splnili už 10. listopadu 1962. Předloňské ztráty na kvalitě, které představovaly 292 tisíce Kčs, loni předstihli v Silce úsporou 430 tisíc Kčs. Rozdíl ve zlepšené kvalitě činí tedy v průměru 700 tisíc Kčs. Zlepšila se i technická produktivita. Kde jsou příčiny? Plnění plánu a všechny tyto úspěchy ovlivnil technický rozvoj. Jsou to například velkoprůměrové vály, které si v podniku sami vyrápějí. Rovněž se urychlil vývoj Mirlanu (adaptorů) o tři roky. Proto tento sortiment příze, který chemický průmysl zajisti až v roce 1966, si v národním podniku vyrábějí už nyní. O tom, jak v národním- podniku Silka pečují o technický rozvoj, svědčí nejlépe to, že výzkumné pracoviště předalo zařízeni v hodnotě 1000 064 Kčs. jde vesměs o prototypy, na nichž se uplatňuje progresivní textilní technika, ktěrá zhodnocuje i méně kvalitní vizkózová a polyamidová vlákna.