Technický Týdenik, leden-červen 1965 (XIII/1-26)
1965-01-06 / No. 1
jfáadhry přtsdpoklwiy! a! tyurivdii v*», py- •- mMüJ| s»;«-; TM»s t *» ■ ti i vědců. Jde o to, aby ^zflypHlozil ruku k lilBí, aby každý uplatnil své nejlepší zkušenostiTwdomosti a všichni dohromady jsme vytvářeli stále bohatší a bohatší socialistickou společnost. & I IH DO ROKU 20.výročí osvobozeni Směr všem ukazuje listopadové plénum ÚV KSČ a VII. plenární zasedání ÚRO - Pro intenzívní rozvoj národního hospodářství - Těžiště je ve vnitrozávodním socialistickém soutěžení - Dosáhnout rentability každého závodu a každého výrobku Vstupujeme do roku, v němž oslávime 20. výroěí osvobození Československa Sovětskou armádou, ktere znamenalo počátek socialistického vývoje naší vlasti. Letošní rok je i nástupem k přípravě další pětiletky v létech 1966—1970. Je nástupem k prosazení podstatných změn v ekonomice, k postupnému uskutečňováni zdokonalených torem řízeni, plánování a organizace národního hospodářství. To všechno jako by symbolizovalo východisko, směr i cíl naši práce. Rozvoj naší socialistické společnosti, naše úspěšná cesta vpřed, závisí — jak ukázal XII. sjezd KSC — na uvědomělém využívání předností socialistického výrobního způsobu, na intenzívním rozvoji našeho hospodářství. A právě 20. výročí osvobození se stalo podnětem k všenárodní iniciativě naplňující heslo: Produkt!vita — kvalita — hospodárnost novými činy. * zvýšení praktické pomoci zemědělství od všech odborových organizací; * efektivní využívání všech zdrojů k řešení základních problémů životní úrovně. Výzva’ Gstřední rady odborů všem pracujícím, přijatá na závěr jednáni VII. plenární schůze, konkretizuje bezprostřední i perspektivní úkoly rozvoje iniciativy pracujících, a to jak úkoly společné, tak úkoly hlavních odvětví našeho národního hospodářství. VII. plenární schůze soustředila pozornost na otázky rentability každého závodu a každého výrobku. Příklad některých závodů, zejména VŽKG ukazuje, že tak lze prohloubit dosavadní úsilí o vyšší efektivnost. Iniciativa pracujících tak dostává konkrétnější náplň, roste i úroveň jejich ekonomického myšlení. Na tomto základě pak budou naše praktické činy lépe odpovídat současným i budoucím požadavkům. ...» p-f■MÍW.7 , Ji, 1965 A Srn '*W týdeník * ROČNÍK XIII - V PRAZE 6. LEDNA 1965 - CENA 80 HAL. - I již výsledky soutěžení vyhodnocené u příležitosti oslav 20. výročí Slovenského národního povstání ukázaly, že aktivita pracujících je zaměřena správně a výrazně pomáhá plnit plán rozvoje našeho hospodářství. Vznikly nové iniciativní činy a formy soutěžení, které projednala a zobecnila VI. a VII. plenární schůze URO. Rozšířit tyto podnětné příklady do ostatních závodů je cesta dalšího vzestupu úrovně i výsledků socialistického soutěžení. Rozvoj iniciativy pracujících na počest 20. výročí osvobození je součástí plynulého, postupného a trvalého zkvalitňování obsahu a výchovné činnosti socialistického soutěžení. Konkrétně to znamená plně uplatnit usnesení ÜRO a vlády k rozvoji socialistického soutěžení o zásadních povinnostech odborových i hospodářských orgánů v přípravě, organizaci i ve sledování a hodnocení soutěžení. Gkoly ROH v rozvoji iniciativy pracujících na počest 20. výročí osvobození a při plnění státního národohospodářského plánu v letošním roce určila Vil. plenární schůze ÜRO, která jako hlavní směr iniciativy pracujících znovu zdůraznila postupné zlepšování rozhodujících kvalitativních stránek hospodářského rozvoje, především: * všestranně a soustavné zvyšování hospodárnosti, rentability a kvality výroby; • dosažení obratu v zabezpečování přípravy a realizace investiční výstavby; • uvádění výsledků vědy a techniky do výroby; (Z novoročního projevu soudruh* Antonína NovotnéhoJ, Nic lepšího nepřejeme našim čtenářům a všem technikům, než aby mohli na svých pracovištích uplatnit své tvůrčí schopnosti. To bude zárukou, že životní úroveň všeho lidu poroste v souladu s cíly socialismu a s jeho úsilím o zachování světového míru. Vytvářejme proto každý z nás podmínky pro nejpříznivější plnění úkolů, které nás letos a v budoucnu čekají v průmyslu, zemědělství a v dopravě, ve vědě i v technice. (Snímky APN)t NOR POLSKO RAKOUSKO MAĎARSKO RUMUNSKO MC2EME HOVOŘIT UŽ O PĚTI TEPNÁCH, KTERE NAS’V POSLEDNÍCH LETECH SPOJILY Cl V NEJBLIŽSI DOBĚ SPOJI SB SOVĚTSKÝM SVAZEM. ATLAS T T • Magistrály z východu ■ Ropovodem Družba proudí do Vlčího Hrdl? u Bratislavy ropa dva a půl roku. Z českého severu přirůstá nová větev, která dosáhla už srdce Českomoravské vrchoviny; v provozu je od letošního května, mezeru od ústí k ústí zatím vyplňují cisternové vlaky. Za 10 měsíců má být ocelová tepna 944 kra dlouhá v provozu a napřesrok k nám dopraví přes šest miliónů tun ropy. Trasu mezinárodního ropovodu jsme zakreslili do mapy. ■ Energetická magistrála Mír nás napojuje na ukrajinskou energetickou síť. ■ Koaxiální telekomunikační kabal nós nedávno spojil s Kyjevem a Moskvou. Stavba Širokorozchodné trati pr% náklady železné rudy pro VSŽ a dalších surovin pro náš průmysl je v proudu. ■ Nedávno byla v Moskvě podepsána dohoda o výstavbě 520 km dlouhého plynovodu, který z bohatých ložisek na východní straně Karpat k nám dopraví ročně jednu a později až čtyři miliardy kubíků zemního plynu. Pardubický Piynostav má již schválený stokilometrový úsek na našem území a v příštím roce zahájí vlastní stavba. K 1. lednu 1967 má být „magistrála modrého ohně“ v provozu. Rovněž ji jsme zakreslili. Všechny magistrály budou vysoce efektivními tepnami našeho hospodářství a osvědčí nejvyšší výhodu hospodářské spolupráce ČSSR—SSSR. 0 budoucnost našeho národního hospodářství 5 Jak řídit investiční výstavba Pro investiční výstavbu vyděluje naše společnost každoročně velké prostředky a vytváří tak základní předpoklad pro růst společenského bohatství. Ne vždy jsme však dokázali vytěžit maximum užitku. Zejména v posledních třech letech se nám nedařilo plnit v určitých termínech plánované úkoly. Sturm a kumulace stavebních prací i dodávek do krátkých časových úseků zhoršovaly kvalitu dokončovaného díla, rostla rozestavěnost a investiční prostředky se pak rozdrobily, rozplynuly a umrtvovaly. To se pak, spolu s nízkou’ technickou úrovní, záporně projevuje i v efektivnosti a návratnosti vynaložené práce a materiálu. Přitom právě zde je rozhodující oblast, pro niž plně platí úkol XII. sjezdu KSC — přejít od extenzívního rozvoje k rozvoji intenzivnímu. K překonání nedostatků také přijaly stranické orgány a vláda dlouhodobá operativní opatření, která soustředila síly a prostředky na řádný průběh a na dokončení investičních úkolů umožňujících uvést hově kapacity do provozu ještě v letošním nebo příštím roce. Radu problémů je třeba ještě postupně řešit v nové soustavě, a to jak přímým direktivním usměrňováním, tak využitím vhodných ekonomických nástrojů. Základní zásadou, kterou pro tti« vestiční výstavbu zdůrazňuje návrh zásad zdokonalení plánovitého řízení národního hospodářství, je efektivnost a návratnost. Přechod k intenzivnímu rozvoji národního hospodářství — k maximálnímu využití všech prostředků a zdrojů — vyžaduje, aby rozhodování o každé investiční akcí, bez ohledu na její velikost, bylo prokázáno propočtem o efektivnosti a době její návratnosti a aby také byly vytvořeny podmínky pro účelné vynakládání prostředků. Nezáleží totiž jen na velikosti efektu z vynaložené investice, ale také na době, kdy se vynaložené prostředky vrátí. Nelze vázat příliš mnoho prostředků do investic, jejichž návratnost je příliš dlouhá a uzavřít si tak možnost pro pohotovou výměnu morálně opotřebovaných strojů a zařízení, jtejlchž další užívání by znamenalo plýtvat společenskou prací. Spolu s tímto hlediskem je třeba vzít v úvahu i to. že investiční výstavba rozhoduje o základních směrech rozvoje národního hospodářství a že s.e tu pak dlouhodobé celospolečenské zájmy mohou dostat zdánlivě nebo 1 ve skutečnosti do (Pokračování na str. 21