Technický Týdenik, leden-červen 1965 (XIII/1-26)

1965-01-06 / No. 1

jfáadhry přtsdpoklwiy! a! tyurivdii v*», py- •- mMüJ| s»;«-; TM»s t *» ■ ti i vědců. Jde o to, aby ^zflypHlozil ruku k lilBí, aby každý uplatnil své nejlepší zkušenostiTw­­domosti a všichni dohromady jsme vytvářeli stále bohatší a bohatší socialistickou společ­nost. & I IH DO ROKU 20.výročí osvobozeni Směr všem ukazuje listopadové plénum ÚV KSČ a VII. plenární zasedání ÚRO - Pro intenzívní rozvoj národního hospodářství - Těžiště je ve vnitrozá­­vodním socialistickém soutěžení - Dosáhnout rentability každého závodu a každého výrobku Vstupujeme do roku, v němž oslá­vime 20. výroěí osvobození Českoslo­venska Sovětskou armádou, ktere zna­menalo počátek socialistického vý­voje naší vlasti. Letošní rok je i ná­stupem k přípravě další pětiletky v létech 1966—1970. Je nástupem k prosazení podstatných změn v eko­nomice, k postupnému uskutečňová­ni zdokonalených torem řízeni, plá­nování a organizace národního hos­podářství. To všechno jako by symbo­lizovalo východisko, směr i cíl naši práce. Rozvoj naší socialistické společ­nosti, naše úspěšná cesta vpřed, zá­visí — jak ukázal XII. sjezd KSC — na uvědomělém využívání předností socialistického výrobního způsobu, na intenzívním rozvoji našeho hospodář­ství. A právě 20. výročí osvobození se stalo podnětem k všenárodní ini­ciativě naplňující heslo: Produkt!­­vita — kvalita — hospodár­nost novými činy. * zvýšení praktické pomoci země­dělství od všech odborových orga­nizací; * efektivní využívání všech zdrojů k řešení základních problémů životní úrovně. Výzva’ Gstřední rady odborů všem pracujícím, přijatá na závěr jednáni VII. plenární schůze, konkretizuje bezprostřední i perspektivní úkoly rozvoje iniciativy pracujících, a to jak úkoly společné, tak úkoly hlav­ních odvětví našeho národního hos­podářství. VII. plenární schůze soustředila po­zornost na otázky rentability každé­ho závodu a každého výrobku. Pří­klad některých závodů, zejména VŽKG ukazuje, že tak lze prohloubit dosavadní úsilí o vyšší efektivnost. Iniciativa pracujících tak dostává konkrétnější náplň, roste i úroveň jejich ekonomického myšlení. Na tom­to základě pak budou naše praktické činy lépe odpovídat současným i bu­doucím požadavkům. ...» p-f­■MÍW.7 , Ji, 1965 A Srn '*W týdeník * ROČNÍK XIII - V PRAZE 6. LEDNA 1965 - CENA 80 HAL. - I již výsledky soutěžení vyhodnocené u příležitosti oslav 20. výročí Slo­venského národního povstání ukázaly, že aktivita pracujících je zaměřena správně a výrazně pomáhá plnit plán rozvoje našeho hospodářství. Vznikly nové iniciativní činy a formy soutě­žení, které projednala a zobecnila VI. a VII. plenární schůze URO. Roz­šířit tyto podnětné příklady do ostat­ních závodů je cesta dalšího vzestu­pu úrovně i výsledků socialistického soutěžení. Rozvoj iniciativy pracujících na po­čest 20. výročí osvobození je sou­částí plynulého, postupného a trvalé­ho zkvalitňování obsahu a výchovné činnosti socialistického soutěžení. Konkrétně to znamená plně uplatnit usnesení ÜRO a vlády k rozvoji so­cialistického soutěžení o zásadních povinnostech odborových i hospodář­ských orgánů v přípravě, organizaci i ve sledování a hodnocení soutěžení. Gkoly ROH v rozvoji iniciativy pra­cujících na počest 20. výročí osvobo­zení a při plnění státního národohos­podářského plánu v letošním roce určila Vil. plenární schůze ÜRO, kte­rá jako hlavní směr iniciativy pra­cujících znovu zdůraznila postupné zlepšování rozhodujících kvalitativ­ních stránek hospodářského rozvoje, především: * všestranně a soustavné zvyšování hospodárnosti, rentability a kvality výroby; • dosažení obratu v zabezpečová­ní přípravy a realizace investiční vý­stavby; • uvádění výsledků vědy a techni­ky do výroby; (Z novoročního projevu soudruh* Antonína NovotnéhoJ, Nic lepšího nepřejeme našim čtenářům a všem technikům, než aby mohli na svých pracovištích uplat­nit své tvůrčí schopnosti. To bude zárukou, že životní úroveň všeho lidu poroste v souladu s cíly socialismu a s jeho úsilím o zachování světového míru. Vytvářejme proto každý z nás podmínky pro nejpříznivější plnění úkolů, které nás letos a v budoucnu čekají v průmyslu, zemědělství a v dopravě, ve vědě i v technice. (Snímky APN)t NOR POLSKO RAKOUSKO MAĎARSKO RUMUNSKO MC2EME HOVOŘIT UŽ O PĚTI TEPNÁCH, KTERE NAS’V POSLEDNÍCH LETECH SPOJILY Cl V NEJBLIŽSI DOBĚ SPOJI SB SOVĚTSKÝM SVAZEM. ATLAS T T • Magistrály z východu ■ Ropovodem Družba proudí do Vlčí­ho Hrdl? u Bratislavy ropa dva a půl roku. Z českého severu přirůstá nová větev, která dosáhla už srdce Česko­moravské vrchoviny; v provozu je od letošního května, mezeru od ústí k ústí zatím vyplňují cisternové vlaky. Za 10 měsíců má být ocelová tepna 944 kra dlouhá v provozu a napřesrok k nám dopraví přes šest miliónů tun ropy. Trasu mezinárodního ropovodu jsme za­kreslili do mapy. ■ Energetická magistrála Mír nás na­pojuje na ukrajinskou energetickou síť. ■ Koaxiální telekomunikační kabal nós nedávno spojil s Kyjevem a Mos­kvou. Stavba Širokorozchodné trati pr% náklady železné rudy pro VSŽ a dalších surovin pro náš průmysl je v proudu. ■ Nedávno byla v Moskvě podepsána dohoda o výstavbě 520 km dlouhého plynovodu, který z bohatých ložisek na východní straně Karpat k nám dopraví ročně jednu a později až čtyři miliardy kubíků zemního plynu. Pardubický Piy­­nostav má již schválený stokilometrový úsek na našem území a v příštím roce zahájí vlastní stavba. K 1. lednu 1967 má být „magistrála modrého ohně“ v provozu. Rovněž ji jsme zakreslili. Všechny magistrály budou vysoce efektivními tepnami našeho hospo­dářství a osvědčí nejvyšší výhodu hospodářské spolupráce ČSSR—SSSR. 0 budoucnost našeho národního hospodářství 5 Jak řídit investiční výstavba Pro investiční výstavbu vyděluje naše společnost každoročně velké prostředky a vytváří tak základní předpoklad pro růst společenského bohatství. Ne vždy jsme však doká­zali vytěžit maximum užitku. Zejmé­na v posledních třech letech se nám nedařilo plnit v určitých termínech plánované úkoly. Sturm a kumulace stavebních prací i dodávek do krát­kých časových úseků zhoršovaly kva­litu dokončovaného díla, rostla roze­stavěnost a investiční prostředky se pak rozdrobily, rozplynuly a umrtvo­valy. To se pak, spolu s nízkou’ tech­nickou úrovní, záporně projevuje i v efektivnosti a návratnosti vynalo­žené práce a materiálu. Přitom prá­vě zde je rozhodující oblast, pro niž plně platí úkol XII. sjezdu KSC — přejít od extenzívního rozvoje k roz­voji intenzivnímu. K překonání ne­dostatků také přijaly stranické or­gány a vláda dlouhodobá operativní opatření, která soustředila síly a pro­středky na řádný průběh a na do­končení investičních úkolů umožňu­jících uvést hově kapacity do provo­zu ještě v letošním nebo příštím ro­ce. Radu problémů je třeba ještě po­stupně řešit v nové soustavě, a to jak přímým direktivním usměrňová­ním, tak využitím vhodných ekono­mických nástrojů. Základní zásadou, kterou pro tti« vestiční výstavbu zdůrazňuje návrh zásad zdokonalení plánovitého řízení národního hospodářství, je efektiv­nost a návratnost. Přechod k inten­zivnímu rozvoji národního hospodář­ství — k maximálnímu využití všech prostředků a zdrojů — vyžaduje, aby rozhodování o každé investiční akcí, bez ohledu na její velikost, bylo pro­kázáno propočtem o efektivnosti a době její návratnosti a aby také byly vytvořeny podmínky pro účelné vy­nakládání prostředků. Nezáleží totiž jen na velikosti efektu z vynaložené investice, ale také na době, kdy se vynaložené prostředky vrátí. Nelze vázat příliš mnoho prostředků do in­vestic, jejichž návratnost je příliš dlouhá a uzavřít si tak možnost pro pohotovou výměnu morálně opotře­bovaných strojů a zařízení, jtejlchž další užívání by znamenalo plýtvat společenskou prací. Spolu s tímto hlediskem je třeba vzít v úvahu i to. že investiční vý­stavba rozhoduje o základních smě­rech rozvoje národního hospodářství a že s.e tu pak dlouhodobé celospo­lečenské zájmy mohou dostat zdán­livě nebo 1 ve skutečnosti do (Pokračování na str. 21

Next