Technický Týdenik, leden-červen 1968 (XVI/1-26)
1968-01-02 / No. 1
technický týdeník i[j] V PRAZE 2. LEDNA 1968 ■ ROČNÍK XVI ■ CENA 1 KČS DNES V ČÍSLE: Aktuality týdne 9 Stavebnictví fandí sklu 9 Kam směřuje vývoj strojírenských technologií • Výzkum budoucnosti • My a samočinné počítače 9 Skříně jako bytové doplňky 9 Nové názory na osvětlení 9 Proti otravám svítiplynem 9 Zkuste to sami 9 List z kroniky konstruování 9 Hobby pro každého 9 Havarijní brzda 9 Signály 9 Pásem levněji nežli železnicí 9 Netkaný Aratex 9 Bioinženýři do vesmíru 9 Mohu nabídnout vynález do zahraničí? 9 Servis technickému rozvoji 9 Panoráma trhu NOVOROČNÍ ANKETA tt S UMĚLCI Před začátkem nového roku položila záměrně redakce Technického týdeníku význačným kulturním pracovníkům tři otázky: a) v čem Vás kdy technika potěšila, b) kdy Vás naopak zlobí, e) popřípadě co si o ní vůbec myslíte. Odpovědi jsou pozoruhodné zejména pro naše čtenáře, kteří techniku vytvářejí, vyrábějí nebo jí využívají. JIŘÍ ADAMÍRA, herec, člen Realistického divadla Z. Nejedlého Jeden starší pan profesor prohlásil, že „technika rozhoduje vše“. Myslel tím své brýle, naslouchátko, umělý chrup atd Já sl myslím, že na tom něco je, i v nesobeckém slova smyslu. Jeden mladý matematik prohlásil, že ml spočítá obraz do řady čísel, pošle ji do Austrálie a tam jjodle ní „vyrobí“ stejný obraz, já si myslím, jée tak daleko jdoucí technické myšlení je na zvracení Ale že má mou úctu nejen technika, která mi (Jako taky člověku) posluhuje, ale hlavně ta, která přispívá k tomu, abych (vlastně abychom) se víc znal (znali). A s tou bych měl rád co činit i já ve svém povolání. ADOLF BRANALD. spisovatel a) Elektrický holicí přístroj, psací stroj, Stereoskop. b) Televizní přijímač. c) Je znamenitá, přlsplvá-li k lidské kultuře je vražedné, pakliže ji ničí, JARMIL BURGHAUSER, hudební skladatel 1 ve svém povolání mám sklon k praktickému i teoretickému řešení různých technických problémů (o instrumentaci a akustických základech orchestrace jsem právě vydal s docentem Špeldou knížku). Vaše otázky zodpovím v opačném pořadí: c) Technika je především prostředkem k tomu, aby byl život-na Zemi příjemnější a pohodlnější, a nesmí být nikdy samoúčelným cílem. Nemohu sl však zakázat pocit docela čisté, s žádným užitkovým cílem nespojené radosti nad nějakým pěkně fungujícím a esteticky dobře vyřešeným přístrojem, dopravním prostředkem, krásnou a praktickou budovou, dálnicí nebo čímkoli, co je projevem bystrého ducha a obratných rukou. b) Technika zlobí mne a všechny (s výjimkou viníků?), jsou-li její projekty realizovány lajdácky, se snahou získat co nejvíce peněz za co nejmíň kvalitní práce. Nezodpovědnost, a řekněme rovnou hloupost, se ovšem objevu je na obou koncích výrobního řetězu: někdy ve špatné koncepci, zpátečnictví, nedostatku rozhledu a ještě před započetím práce, někdy tam, kde je třeba zatlouci poslední hřebík, zalakovat poslední holou plošku. a) Největší radost mám vždy, když se do zvím, že jsme nějakého dobrého nápadu čes ké hlavy dovedli také dobře doma využít. Dr. VACLAV HOLZKNECHT, ředitel Pražské konzervatoře a) Technika mě potěšila, když mi letecké sj>ojení umožnilo být za hodinu ve Vídni. b) Naopak mě zlobí, když čekám půl hodiny na- tramvaj, a trvá to třeba tři čtvrtě hodiny, než se dostanu z Bořislavky k Domu umělců c) Technika by měla lidem sloužit a ne jim škodit, nebo aby z ní nic neměli. /Pokračování na 3. straně) ZELENOU progresivním technologiím v zemědělství Od posledního sjezdu JZD v roce 1964 došlo ve vývoji družstev k vý razným změnám. Dosáhla nejen dobrých výsledků ve výrobě, ale zvýšila se v nich i odměna za práci. Fond pracujících na 1 hektar zemědělské půdy vzrostl ve srovnání s rokem 1964 o 11 %, tedy o více než 1 miliardu Kčs. Osobní důchody na 1 pra covníka se přitom zvýšily téměř o 15 procent. Podstatně se zvýšila i produktivita živé práce — o více než 11 %, a to díky stále lepšímu vybavení zemědělských podniků základními výrobními prostředky, zejména technikou a rostoucí intenzitou zemědělské výroby. Členové jednotných zemědělských družstev i ostatní pracovníci v zemědělství odvedli v uplynulých letech velký kus poctivé a obětavé práce. Všestranná péče strany věnovaná zemědělství nesporně přispěla k tomu, že dnes máme trh potravin v podstatě stabilizován a že patříme ve spotřebě potravin na 1 obyvatele k předním státům na světě. Jednou ze základních otázek projednávaných na sněmování našich zemědělských družstevníků ve dnech 1. až 3. února bude 1 problematika mechanizace zemědělské výroby, hlavní směry technického rozvo/e a rozvoj okresních zemědělských sdruíenV jako dovršení chozrasčotni sféry řízení zemědělství v okrese. Rozvoj mechanizace v příštích le těch musí přispět k výraznému zvýšení produktivity živé práce odpoví dající vývoji počtu stálých pracovníků v zemědělství tak, aby bylo mož no postupně zvýšit výměry připadající na jednoho stálého pracovníka. V současné době však zůstává značná část mechanizačních prostředků ve skladech odbytových organizací neprodána. Zemědělské závody nejsou již nadále ochotny nakupovat stroje, jejichž provoz zvyšuje náklady na zemědělskou výrobu. Rozhodujícím činitelem začíná tedy být vztah mezi cenou a výkonností strojů. Výrobci zemědělských strojů se budou muset orientovat na potřeby a požadavky zemědělských podniků, zejména na zlepšení jakosti a kompletaci velkovýrobních technologických zařízení v rostlinné a živočišné výrobě. V rostlinné výrobě jde především o nahrazení živé práce efektivní mechanizací při sklizni a posklizňové úpravě brambor, kukuřice na zrno, cukrovky, krmných okopanin a pícnin. Největší možnosti úspory živé práce jsou v polní výrobě hlavních zemědělských plodin. Za předpokladu, že se zlepší jakost vyráběných strojů a že se povede důsledně kompletace technologických linek, sníží se do roku 1975 potřeba práce při sklizni obilovin asi na 22 h/ha, u pícnin na 12 h/ha, při sklizni cukrovky na 58 h/ha a při sklizni brambor na 125 h/ha, tedy snížení asi o 50 °/o proti průměrnému současnému stavu. Obdobně i na úseku živočišné výroby se předpokládá důsledné uplatněni velkovýrobních technologií. Tak například jen v chovu skotu by se tak zvýšil počet dojnic na jednoho ošetřovatele až na 45 kusů oproti současným patnácti. Co by pHneslo uplatněni komplexní mechanizace ekonomicky? Umožnila by zvýšit výměru zemědělské půdy připadající na jednoho stálého pracovníka za současných asi 6 ha na 12 ha v roce 1975, v rostlinné výrobě se předpokládá, že by na jednoho pracovníka připadlo asi 15 až 20 hektarů. Uvažovaný růst produktivity bude umožněn zvýšením technické vybavenosti. Na jednoho stálého pracovníka se předpokládá, že se zvýši hodnota strojů a zařízení v roce 1975 proti současnému stavu o více než dvojnásobek. [Pokračováni na ítrM 2J, Sestitryskové pokusné letadlo XB-70A, které se trochu pod&bá rozhněvané huse, přistává po letu, při němž dosáhlo rychlosti 3200 km za hodinu. Shromažďovalo potřebná data a poznatky pro konstrukci letadla budoucnosti a pomohlo při výzkumu organizovaném americkou Národní správou pro kosmické letectví NASA. Program zkoumá technické problémy velkých nadzvukových strojů. Jeden důlní vůz mezi pěti Švédská firma AB Häggtund und Söhne, örnsköldsvik, vyrábí pro důlní vlaky vagóny velmi speciální konstrukce. Jsou dlouhé od 6700 mm do 11 200 mm, vysoké 1500 až 1700 mm, kapacita 5,5 m3 až li,5 m3, nosnost 22 tun. Podlahu těchto vozů tvoří pásový dopravník. Jeden konec každého vozu lze hydraulicky zvednout, takže přečnívá přes čelo sousedního vozu. K nakládání je samostatný nakladač pojízdný na svých pásech. Pří nakládání přes čelo vozu se druhý konec vozu zvedne, spustí se pásový dopravník a hornina je dopravována přepadem do druhého vozu a odtud podobně dále, až jsou všechny vozy vlaku naloženy. Při jízdě jsou přirozeně zvednuté konce vozů spuštěny. Naložený vlak, který pro malou výšku svých vozů projede i nízkými tunely, může dosáhnout rychlosti až 20 km/h a projede zatáčkami o poloměru od 15 m. Vykládka vozů se provádí podobně jako nakládka, pásovými dopravríky z jednoho vozu do druhého až hornina spadá do výsypky. leden vůz je vyložen, a to zcela automaticky, maximálně za 3 minuty (největší typy vozů). /krj