Technický Týdenik, leden-červen 1969 (XVII/1-25)
1969-01-07 / No. 1
technický týdeník : g V PRAZE 7. LEDNA 1969 ■ ROČNÍK XVII ■ CENA 1 KČS EKONOMIKA do P°Předí Při vstupu do nového roku lidé bilancují, ale hlavné sl dělají předsevzetí, mají reálné i méně reálné tužby. V životě vysoce organizované společnosti však platí, že jsou pro ni určující zákonitosti jejího pohybu, kterému se nelze vyhnout. Jen zvážení ekonomických možností a sil ukazuje, jak dál v rozvoji výrobních sil, jak vytvářet materiální zdroje ve prospěch lidu. Mohou být mnohé impulsy, jak se dostat 1 v nadstavbě společnosti, v jejím řízení a ve vztazích mezi lidmi kupředu. Ale jako politika Je neoddělitelná od ekonomiky, tak i ekonomika je neodlučitelná od politikyI Prosincové plénum Ov KSČ nemohlo jinak než znovu nastolit do první stati své rezoluce, že ekonomickou politiku považovala strana v celém období výstavby socialismu za neoddělitelnou součást své politiky. Hospodářský rozvoj se dostává do popředí zájmu zejména nyní, kdy se velmi zkomplikovala ekonomická situace. A co navíc, soustava řízení se dostává k nejnáročnější etapě své realizace. Jsou tu již mnohé poznatky z dosavadního uplatňování prvků ekonomické reformy. Nelze čekat, že ekonomická reforma bude cílit ke kýženému výsledku tím, že si ji bude každý podnik, obor a kolektiv uplatňovat a vykládat po svém. V obecném resultátu má dát aktivní saldo ve zvyšování efektivnosti národního hospodářství. Ale k němu se zřejmě dostaneme po vlnách vzestupu i poklesu, pokroku i retardace. Plnému uvedení ekonomické reformy do života by mělo všude předcházet vědomí, že vzniknou mnohde tvrdší podmínky, že se narazí na konfliktní situace rozporu mezi neefektivními poměry a potřebami hospodářství. Reforma se nemůže rozvinout proto, že se ustupovalo od zásady rovného postaveni podniků vůči společnosti. Připustila a připouští se nadměrná diferenciace ekonomických nástrojů, vyžadují se subjektivní zásahy, a tak se daří v nové formě starým principům řízení. Pokud bude ekonomický dopad podoben „dopadu do polštáře“, pak se z etapy změkčování ekonomických nástrojů nedostaneme. Proto hlasy pro pokračování ekonomické reformy jako součásti polednové linie jí mnoho nepomohou, když nebude odvaha podporovat efektivní práci a zatlaěovat neefektivní výrobu. Dá se navázat na pozitivní rysy, které dokázaly životaschopnost nové soustavy, jako bylo úsilí o obnovení dynamiky hospodářství, náznaky pružnosti a socialistické podnikavosti. Nicméně ekonomická soustava zatím nemohla pomoci k obnovení rovnováhy národního hospodářství; není ani dopracována, její přechod není ani zvládnut a mnohde pochopen. Spoléhat jen na překotné zavádění výhod soustavy a nedbat na jiné, i nepopulární prvky, by znamenalo podkopávat důvěru v její existenci dříve, než by začala nabírat dech. Materiální výhody nemohou být jakousi „zálohou důvěry“ k nové soustavě, ale teprve jejím výsledkem. Hospodářská politika pro rok 1969 směřuje k tomu, co patří k dlouhodobým cílům, tedy celkově konsolidovat národní hospodářství, obnovit ekonomickou rovnováhu a plnit záměry v rozvoji životní úrovně. Plnější uspokojování potřeb pracujících je nejen cílem, ale i rozhodujícím impulsem dalšího hospodářského rozvoje. Tomu slouží dohoda vlády a ÜRO k otázkám životní úrovně, vycházející z předpokladů růstu zdrojů. Naše soustava bude tedy zaváděna při průvodních jevech zvyšování ekonomického tlaku vůči podnikům, zdaňování zisku, zpřísnění měnové a úvěrové politiky, zahraničního obchodu a devizového hospodářství. Ekonomická reforma by měla být již hybnou pákou v dalším perspektivním programu hospodářství. Začne se pracovat na návrhu konsolidačního programu do roku 1975, který by měl dát solidní a reálný komplexní výhled. Zahrne základní orientaci hospodářské politiky, strukturální změny, komplexní řešení bytového problému, koncepci finanční a úvěrové politiky, příjmů a cen. Již dnes však ekonomická soustava potřebuje určité volnější klima přímo v podniku. Podniky by se měly stát organizacemi s plnou ekonomickou odpovědností, měly by dostat do svých rukou samostatné podnikání v rámci hospodářské politiky státu a jeho regulačního usměrňováni. Takto pojímané postavení podniků nemůže zůstat Izolováno od přímého zájmu a spoluodpovědnosti kolektivu za podnikání. Proto se počítá s řešením podnikových rad pracujících jako jedné z hlavních podmínek celkového uspořádání podnikatelských vztahů v socialistickém hospodářství. Bez toho by totiž nebylo možné získat pracující k podpoře i účasti na hospodářské politice. A to k účasti aktivní, na tvorbě a realizaci této politiky. Do nových poměrů neomezované polednové politiky patří zlepšování vztahů mezi lidmi ve výrobní a ekonomické činnosti a příznivé ovzduší spolupráce mezi dělníky, hospodářskými pracovníky a technickou inteligencí. Do toho spadá nově chápaná péče o talenty, starost o hmotné i společenské oceňování vynikající práce organizátorů výroby, výzkumných pracovníků, techniků a schopných kvalifikovaných dělníků. Demokratizaci řízení v tom pravém slova smyslu není nic cizejšího než snižování autority vedoucích pracovníků, a proto každé anarchizujícl prvky by byly škodlivé celému procesu ekonomické reformy. Naopak, je třeba posilovat pozice vedoucích v jejich rozhodovacích pravomocech. Podpořit společenskou roli vedoucích pracovníků, podepřít Jejich angažovanost při realizaci výsledků vědy, techniky a výzkumu a zavádění nové soustavy do vnitropodnikového řízení. Jen podstatné zvýšení aktivity podnikových kolektivů a jejich odpovědnosti za vyšší efektivnost výroby naplní novou ekonomickou politiku činem, dá zpětně našemu polednovému vývoji záruky v lepší životní úrovni pracujícíchj Americký příběh Před Frankem Barmanem, Jgmesem Lovellem a Billem Andersem se kolem Měsíce a na něm proháněli četní hrdinové — fantastických příběhů. Na křídlech hladových orlů tam letěl Alexandr Makedonský a na nebeských tělesech se po pozemské katastrofě zachránili i obyvatelé bájné Atlantidy. „Zaopatři povoz nebo loď přizpůsobenou nebeskému prostoru,“ píše fan Kepler Galileo Galildmu, „pak se naleznou již lidé, které ani ty daleké pustiny nebe neodstraší.“ Ti lidé se našli. Povozem jim byla kosmická kabina Apollo 8, a vesmírné pustiny je ve dnech 21 až 27. prosince 1968 vskutku neodradily. A tak se poprvé člověk dostal tváří v tvář měsíční kouli, která je po věky cílem výprav odvážného lidského ducha do hlubin vesmírných dálek. První krok k tomu učinil furij Gagarin a Frank Bor man, James Lovell a Bill Anders jej k družici Země mnohonásobně protáhli. Není na světě výkonu velkolepějšího, než byl právě let ze Země, lOkrát kolem Měsíce a zpět. Člověk našeho století, tak přesycený zprávami o epochálních vynálezech a objevech posledních let, je udiven skvělou organizací tohoto kosmického produktu a jistotou, s jakou se uskutečnil, fe to nesporně dílo kolektivnější než jakékoli jiné. Stále více lidí na světě se nyní zabývá kosmickou vědou a technikou, stále více se věda a technika stávají silou, která žene lidstvo vpřed. Dnes si kolem Měsíce jen létáme, zítra na něm však přistaneme a pozítří jej přebudujeme v přestupní stanicí do blízkého i vzdáleného vesmíru. Americký příběh legendární trojice zastínil všechny, které člověk vybájil za pět tisíc let své kulturní existence. Naplnil úspěchem úsilí lidského ducha pronikat stále dál mimo kolébku lidstva. Naše století se tak výrazně zapsalo do dějin lidského pokroku v oboru, po němž jednou nesporně dostane své jméno. JOSEF DVORAK TRI AMERIČTÍ KOSMONAUTI* dne* úl legendárni postavy našeho kosmického věku. pořídili na svém Irtu knlnm Měsíce leleviini a filmové záznamy povrchu Měsíce okénkem lodi z výšky asi 240 km. Fotografové |e zachytili z obrazovek televizorů při přímém přenosu 24. orosiace 1988 v různých Částech světa. Sof mek, který otiskujeme, ja z Londýna. MĚSÍČNÍ LOĎ Apollo 8 na oběžné dráze ve vzdálenosti £0 mil od povrchu Měsíce. Tak to znázornil umělec ještě před startem první kosmické lodi s lidskou posádkou při obletu družice Země. Skutečnost je ovšem ještě fantastičtější, protože je — skutečností. Kosmonauti Frank Borman, James Lovell a Bili Anders byli prvními, kteří se na Měsíc podívali z tak nepatrné vzdálenosti. Dne 21. prosince 1968 opustili Zemi, obiétli lOkrát Měsíc a 27. prosince se šťastně vrátili. _____ VELITEL LODI Apollo 8 Frank Borman (vlevo) a james Lovell pozdravuji posádku letadlové lodi Yorktown v Tichém oceáno v oblasti Havajských ostrovů po půldruhé hodině po přistáni na mořské hladině. PRVNÍ LIDÉ, kteří obiétli Měsíc a vrátili se k Zemi (zleva): james Lovell, Bill Anders a Frank Borman.