Technický Týdenik, červenec-prosinec 1970 (XVIII/27-52)
1970-07-07 / No. 27
TRANZIT přes Československo Plynostav Pardubice není ve výstavbě plynovodů, produktovodů, horkovodů, potrubních mostů, plynových a regulačních stanic nováčkem. Vždyť za 20 let své existence postavil 7845 km potrubí a leho zaměstnanci tím uložili do země 528 436 tun materiálu. Zprvu se sice roční rozsah výstavby tras pohyboval kolem 100 km při maximální světlosti potrubí 300 milimetrů, ale později úkoly i nároky rostly a podnik měl příležitost vyznamenat se pří mnoha velkých, náročných akcích, o kterých se dodnes hovoří s uznáním. Připomeňme ropovod Družba, vybudovaný přesně v uloženém terminu při vysoké kvalitě zejména svářečských prací, a výstavbu mezistátního plynovodu SSSR— ČSSR, kde bylo použito trub o světlosti Js 700, která se předtím u nás nestavěla a s níž ani projektant, ani stavební podnik neměl zkušenosti. K největším patří také stavba magistrátního dálkového plynovodu pro rozvod plynu z nové tlakové plynárny ve Vřesové v západních Čechách přes jižní Cechy do Brna a dále do I.obodic na střední Moravě. Tato magistrála je dosud ve výstavbě, rozestavěna je 1 další trasa mezistátního plynovodu ze Zlatých Moravců směrem na Moravu (v říjnu se dosáhne Zldlochovic). Nyní stojí 1500 zaměstnanců Plynostavu před třemi hlavními úkoly: Pokračovat se bude ve výstavbě plynovodní a teplovodní sítě v Československu, předpokládá se účast na výstavbě jihoevropského ropovodu Bakar—ČSSR a zvláštní místo zaujímá výstavba tranzitního plynovodu napříč Československem, jímž se bude přepravovat zemní plyn z bohatých sovětských nalezišť na Sibiři do střední a západní Evropy. „Tranzit bude naším největším úkolem příštích let," říkají představitelé Plynostavu. „Celkem jde o trasu dlouhou asi 1000 km, poěítaje v to t dvě odbočky pro Rakousko a Itálii a pro NDR. Čekají nás na naše poměry neuvěřitelně krátké termíny výstavby, nebol stavba musí jít do provozu a přesně stanovených termínech. Je to dáno pevnými dohodami SSSR o dodávkách zemního plynu NSR, Itá «EfiiZ» NA 3. STRANÍ Na trase mezistátního plynovodu; feden ze zajímavě řešených přechodů Velké Bierovce u Trenčína (přechod řeky Váh), technický týdeník š \ž\ VPRAZE 7. ČERVENCE 1970 ■ ROČNÍK XVIII ■ CENA 1 Kčs Mümt » V MATEŘSKÉ I ZÁKLADNÍ devítileté škole v Tuněchodech na Chrudimsku příkladně vychovávají děti k dopravní kázni. Chodníčky v zahradě u školy jsou plné dopravních značek, a respektovat je třeba při jízdě na koloběžce — i to jsou zárodky toho, jak se děti bodnu chovat na silnicích. AUTOMOBIL V dokumentech České rady odborových svazů o ochraně zdraví, bezpečnosti a úrazovosti jsou otřesná fakta. Vloni došlo v ČSR k 234 807 pracovním úrazům, to je o 1101 víc íež roku 1068. Proti předloňsku se rovněž zvýšil počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti vinou utrpěných úrazů o téměř 160 000 na 5 404 000, a počet smrtelných úrazů přes 550. Podívejme se však zároveň na statistiku dopravních nehod. Bylo při nich usmrceno 1758, zraněno těžce 9258 a lehce 29 727 osob. Málokdo si uvědomuje důsledek těchto nehud pro společnost. IEMA /U přilákala do Prahy nejproslulejší automobilky, a ačkoli nejde o autosalón, ale o přehled výsledků konstruktérů v boji proti úrazům na silnicích, měli jsme příležitost vidět nejednu novinku automobilní tvorby. Na snímku japonský vůz Honda v historické prostředí pražského Staroměstského náměstí. A HODNOTA ČLOVĚKA Dokumenty poukazují na nevyčfslitelné morální ztráty a rodinná dramata vznikající z úrazovosti a vyčíslují škody, kterými je každým úrazem postižena celá společnost. Jsou to hodnoty překvapivě velké: ztráta člověka vinou smrtelného úrazu *= 1 milión korun, tětké zranění člověka pří úraze ~ 200 000 korun, lehké zranění člověka při úraze = 85 tisíc korun. Tyto výpočty se celkem shoduji s výsledky studil v mnoha státech s různým společenským zřízením. Vycházejí z faktu, že průměrný věk usmrcených se už po desetiletí pohybuje těsně kolem 40 let. Do svého odchodu do penze i později jako penzista by tento člověk vrátil společnosti vklad, který společnost investovala do jeho vzdělání a kvalifikace, a vytvořil by (v průměru) hodnot za jeden milión korun. Obdobně je tomu u těžkých 1 lehčích zranění, při nichž se v nejednom případě snižuje plné využívání získané kvalifikace k určité práci, čili ztrácí se vynaložená investice na vzdělání a kvalifikaci. Ztráty, které utrpěla vloni naše společnost vinou nízké bezpečnosti silničního provozu, možno tedy reálně vyčíslit částkou, přesahující 6 miliard korun. Přípočteme-li k nim pracovní úrazy, ztratila vloni naše společnost — my všichni — hodnoty za více než 11 miliard korun. Pro názornost — denně chybí v práci vlnou utrpěných úrazů 14 až 15 tisíc pracovníků, tedv tolik, kolik zaměstnává např. švédská automobilka SAAB. Tomu, kdo se zamyslí nad těmito fakty. se už nebude onen jeden milión zdát „hausnumerem“, ale velmi svědomitě, vypočtenou částkou — a snad si uvědomí svou hodnotu (ak pro vlastní rodinu, tak pro celou společ nost. AUTOMOBIL NEZAHUBI ČLOVĚKA Automobil škodí společnosti 1 jinak než velkou úrazovostí. Výfukové plyny např. silně znečišťují vzduch v místech hustého autoprovozu a nepříznivě působí na zdraví občanů. Nelze opomíjet ani negativní vliv hustého autoprovozu na vývoj nervové soustavy každého jedince. Tak se TgggaMMfrNA 8. STRANĚ ofS rcPwor BUDOU PROJEKTY VČAS? Pozornost je upřena na rozestavěné elektrárny. |aká je situace v jejich projektové přípravě? Energetická bilance vyžaduje urychleně uvádět nově budované elektrárny do provozu. Pro naši projektově inženýrskou organizaci to znamená dokončit urychleně projektové práce u rozestavěných elektráren Počerady, Mělník II, teplárny Malešice II, u nichž jde o závěrečné fáze projektu, tj. koordinační činnosti a projekty dodatků a doplňků vyvolané v průběh» realizace. Do této kategorie důležitosti patří též elektrárna Vojany H, kde po značných obtížích se získáním podkladů od dodavatelů se dokončuji prováděcí projekty, a pak Tušímice II. U této již zahájené stavby jde prakticky o zabezpečeni komplexní projektové dokumentace, což v daných podmínkách je úkol nemalý, doprovázený četnými nepříznivými vlivy. Z nich vycházejí překážky pro řádné a plynulé práce projektanta. Právě u této stavby je zapotřebí maximální úsilí. I Po těchto stavbách však přijdou další... Mimořádnými formami přistupujeme 1 k zabezpečení předprojektové a projektové přípravy elektráren Dětmarovice a Chvaletice. Pro Dětmarovice je to zejména vypracování studie souboru staveb a paralelně s tím ještě před schválením projektového úkolu vypracování prvé etapy souhrnného projektového řešení pro zahájení přípravných prací v letošním roce. U Chvaletic jde zejména o přípravnou dokumentaci. Současně zajišťujeme studie souboru staveb a rozpracování souhrnného projektového řešení pro Nováky IV, Bratislavu IV a pro elektrárnu s vývojovým blokem 5Q0 MW. jako špičkový zdroj se v předprojektové přípravě zajišťuje elektrárna Spytihněv s p'ynovýml turbínami. Je před námi intenzívní výstavba nových elektráren. V letech 1974 až 1978 jich budeme stavět devět najednou. Má Energoprojekt dostatek sil a prostředků k plnění úkolů? Je dost projektantů? Pro výstavbu a práci Energoprojektu je důležitá nejen časová složka, ale je tu také problém odpovědností za technickou i ekonomickou úroveň budoocích elektráren. A právě zde se projevuje nedostatek v kapacitě našich projektantů a některých speciálních odborníků. V roce 1958 došlo podle vládního usnesení č. 266 k delimitaci pracovníků, kteří zpracovávali prováděcí projekty. V našem případě odešlo 545 našich projektantů do dodavatelských podniků. Dnes se nám znovu ukládá ve smyslu vyhlášky 107/66 odpovědnost za zpracován! prováděcích projektů, ale pracovníci, kteří předtím odešlí, se již nevrátili. Vzniká velmi složitá situace, je nedostatek hlavně stavebních techniků. Nábor se nedaří, protože v jiných organizacích jsou vyšší výdělkové možností. Sotva byste tedy mohli vyhovět požadavkům na zkráceni projekčních lhůt. Co chcete dělat? Maximálně využívat pracovních možností našich kolektivů. Jednáme také o přechodném částečném uvolnění vojáků-projektantů ze základní vojenské služby. Řešením je rovněž širší kooperace s jinými projektovými ústavy a organizacemi. Největšími spolupracujícími organizacemi jsou EgSBBliagHfci NA 3. STRANE NA OTÁZKY TECHNICKÉHO TřDENlKD ODPOVÍDÁ VÁCLAV HRBEK, Ředitel energoprojekto