Technický Týdenik, červenec-prosinec 1970 (XVIII/27-52)

1970-07-07 / No. 27

TRANZIT přes Československo Plynostav Pardubice není ve vý­stavbě plynovodů, produktovodů, hor­kovodů, potrubních mostů, plynových a regulačních stanic nováčkem. Vždyť za 20 let své existence postavil 7845 km potrubí a leho zaměstnanci tím uložili do země 528 436 tun materiá­lu. Zprvu se sice roční rozsah vý­stavby tras pohyboval kolem 100 km při maximální světlosti potrubí 300 milimetrů, ale později úkoly i nároky rostly a podnik měl příležitost vy­znamenat se pří mnoha velkých, ná­ročných akcích, o kterých se dodnes hovoří s uznáním. Připomeňme ropo­vod Družba, vybudovaný přesně v ulo­ženém terminu při vysoké kvalitě zejména svářečských prací, a výstav­bu mezistátního plynovodu SSSR— ČSSR, kde bylo použito trub o svět­losti Js 700, která se předtím u nás nestavěla a s níž ani projektant, ani stavební podnik neměl zkušenosti. K největším patří také stavba magis­trátního dálkového plynovodu pro rozvod plynu z nové tlakové plynár­ny ve Vřesové v západních Čechách přes jižní Cechy do Brna a dále do I.obodic na střední Moravě. Tato ma­gistrála je dosud ve výstavbě, roze­stavěna je 1 další trasa mezistátního plynovodu ze Zlatých Moravců smě­rem na Moravu (v říjnu se dosáhne Zldlochovic). Nyní stojí 1500 zaměstnanců Plyno­­stavu před třemi hlavními úkoly: Po­kračovat se bude ve výstavbě plyno­vodní a teplovodní sítě v Českoslo­vensku, předpokládá se účast na vý­stavbě jihoevropského ropovodu Ba­­kar—ČSSR a zvláštní místo zaujímá výstavba tranzitního plynovodu na­příč Československem, jímž se bude přepravovat zemní plyn z bohatých so­větských nalezišť na Sibiři do střed­ní a západní Evropy. „Tranzit bude naším největším úko­lem příštích let," říkají představitelé Plynostavu. „Celkem jde o trasu dlou­hou asi 1000 km, poěítaje v to t dvě odbočky pro Rakousko a Itálii a pro NDR. Čekají nás na naše poměry ne­uvěřitelně krátké termíny výstavby, nebol stavba musí jít do provozu a přesně stanovených termínech. Je to dáno pevnými dohodami SSSR o dodávkách zemního plynu NSR, Itá­ «EfiiZ» NA 3. STRANÍ Na trase mezistátního plynovodu; fe­­den ze zajímavě řešených přechodů Velké Bierovce u Trenčína (přechod řeky Váh), technický týdeník š \ž\ VPRAZE 7. ČERVENCE 1970 ■ ROČNÍK XVIII ■ CENA 1 Kčs Mümt » V MATEŘSKÉ I ZÁKLADNÍ devítileté škole v Tuněchodech na Chrudimsku příkladně vychovávají děti k dopravní kázni. Chodníčky v za­hradě u školy jsou plné dopravních značek, a respektovat je třeba při jízdě na koloběžce — i to jsou zárodky toho, jak se děti bodnu chovat na silnicích. AUTOMOBIL V dokumentech České rady odbo­rových svazů o ochraně zdraví, bez­pečnosti a úrazovosti jsou otřesná fakta. Vloni došlo v ČSR k 234 807 pracovním úrazům, to je o 1101 víc íež roku 1068. Proti předloňsku se rovněž zvýšil počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti vinou utrpě­ných úrazů o téměř 160 000 na 5 404 000, a počet smrtelných úrazů přes 550. Podívejme se však zároveň na statistiku dopravních nehod. Bylo při nich usmrceno 1758, zraněno těž­ce 9258 a lehce 29 727 osob. Málokdo si uvědomuje důsledek těchto nehud pro společnost. IEMA /U přilákala do Prahy nejproslulejší automobilky, a ačkoli nejde o autosalón, ale o přehled výsledků konstruktérů v boji proti úrazům na sil­nicích, měli jsme příležitost vidět nejednu novinku automobilní tvorby. Na snímku japonský vůz Honda v historické prostředí pražského Staroměst­ského náměstí. A HODNOTA ČLOVĚKA Dokumenty poukazují na nevyčfs­­litelné morální ztráty a rodinná dra­mata vznikající z úrazovosti a vyčís­­lují škody, kterými je každým úra­zem postižena celá společnost. Jsou to hodnoty překvapivě velké: ztráta člověka vinou smrtelného úrazu *= 1 milión korun, tětké zranění člověka pří úraze ~ 200 000 korun, lehké zranění člověka při úraze = 85 tisíc korun. Tyto výpočty se celkem shoduji s výsledky studil v mnoha státech s různým společenským zřízením. Vycházejí z faktu, že průměrný věk usmrcených se už po desetiletí pohy­buje těsně kolem 40 let. Do svého odchodu do penze i později jako pen­zista by tento člověk vrátil společ­nosti vklad, který společnost investo­vala do jeho vzdělání a kvalifika­ce, a vytvořil by (v průměru) hod­not za jeden milión korun. Obdobně je tomu u těžkých 1 lehčích zranění, při nichž se v nejednom případě sni­žuje plné využívání získané kvali­fikace k určité práci, čili ztrácí se vynaložená investice na vzdělání a kvalifikaci. Ztráty, které utrpěla vloni naše společnost vinou nízké bezpečnosti silničního provozu, možno tedy reál­ně vyčíslit částkou, přesahující 6 mi­liard korun. Přípočteme-li k nim pra­covní úrazy, ztratila vloni naše spo­lečnost — my všichni — hodnoty za více než 11 miliard korun. Pro ná­zornost — denně chybí v práci vlnou utrpěných úrazů 14 až 15 tisíc pra­covníků, tedv tolik, kolik zaměstná­vá např. švédská automobilka SAAB. Tomu, kdo se zamyslí nad těmito fak­ty. se už nebude onen jeden milión zdát „hausnumerem“, ale velmi svě­domitě, vypočtenou částkou — a snad si uvědomí svou hodnotu (ak pro vlastní rodinu, tak pro celou společ nost. AUTOMOBIL NEZAHUBI ČLOVĚKA Automobil škodí společnosti 1 jinak než velkou úrazovostí. Výfukové ply­ny např. silně znečišťují vzduch v místech hustého autoprovozu a ne­příznivě působí na zdraví občanů. Nelze opomíjet ani negativní vliv hustého autoprovozu na vývoj nervo­vé soustavy každého jedince. Tak se TgggaMMfrNA 8. STRANĚ ofS rcPwor BUDOU PROJEKTY VČAS? Pozornost je upřena na rozesta­věné elektrárny. |aká je situace v jejich projektové přípravě? Energetická bilance vyžaduje urych­leně uvádět nově budované elektrár­ny do provozu. Pro naši projektově inženýrskou organizaci to znamená dokončit urychleně projektové práce u rozestavěných elektráren Počerady, Mělník II, teplárny Malešice II, u nichž jde o závěrečné fáze projektu, tj. koordinační činnosti a projekty do­datků a doplňků vyvolané v průběh» realizace. Do této kategorie důležito­sti patří též elektrárna Vojany H, kde po značných obtížích se získáním pod­kladů od dodavatelů se dokončuji prováděcí projekty, a pak Tušímice II. U této již zahájené stavby jde prakticky o zabezpečeni komplexní projektové dokumentace, což v da­ných podmínkách je úkol nemalý, do­provázený četnými nepříznivými vli­vy. Z nich vycházejí překážky pro řádné a plynulé práce projektanta. Právě u této stavby je zapotřebí ma­ximální úsilí. I Po těchto stavbách však přijdou další... Mimořádnými formami přistupuje­me 1 k zabezpečení předprojektové a projektové přípravy elektráren Dět­­marovice a Chvaletice. Pro Dětma­­rovice je to zejména vypracování stu­die souboru staveb a paralelně s tím ještě před schválením projektového úkolu vypracování prvé etapy sou­hrnného projektového řešení pro za­hájení přípravných prací v letošním roce. U Chvaletic jde zejména o pří­pravnou dokumentaci. Současně zajiš­ťujeme studie souboru staveb a roz­pracování souhrnného projektového řešení pro Nováky IV, Bratislavu IV a pro elektrárnu s vývojovým blokem 5Q0 MW. jako špičkový zdroj se v před­­projektové přípravě zajišťuje elek­trárna Spytihněv s p'ynovýml turbí­nami. Je před námi intenzívní výstavba nových elektráren. V letech 1974 až 1978 jich budeme stavět devět najednou. Má Energoprojekt do­statek sil a prostředků k plnění úkolů? Je dost projektantů? Pro výstavbu a práci Energoprojek­­tu je důležitá nejen časová složka, ale je tu také problém odpovědností za technickou i ekonomickou úroveň bu­­doocích elektráren. A právě zde se projevuje nedostatek v kapacitě na­šich projektantů a některých speciál­ních odborníků. V roce 1958 došlo podle vládního usnesení č. 266 k deli­mitaci pracovníků, kteří zpracovávali prováděcí projekty. V našem případě odešlo 545 našich projektantů do do­davatelských podniků. Dnes se nám znovu ukládá ve smyslu vyhlášky 107/66 odpovědnost za zpracován! prováděcích projektů, ale pracovníci, kteří předtím odešlí, se již nevrátili. Vzniká velmi složitá situace, je nedo­statek hlavně stavebních techniků. Nábor se nedaří, protože v jiných or­ganizacích jsou vyšší výdělkové mož­ností. Sotva byste tedy mohli vyhovět požadavkům na zkráceni projekč­ních lhůt. Co chcete dělat? Maximálně využívat pracovních možností našich kolektivů. Jednáme také o přechodném částečném uvol­nění vojáků-projektantů ze základní vojenské služby. Řešením je rovněž širší kooperace s jinými projektovými ústavy a organizacemi. Největšími spolupracujícími organizacemi jsou EgSBBliagHfci NA 3. STRANE NA OTÁZKY TECHNICKÉHO TřDENlKD ODPOVÍDÁ VÁCLAV HRBEK, Ředitel energoprojekto

Next